Noc dlouhých nožů. Jak Hitler vyřešil Sturmabteilung

30. června 1934, asi ve dvě hodiny ráno, Adolf Hitler přijel na letiště v Bonnu, doprovázený adjutanty a ochrankou. Führer a jeho doprovod nastoupili do JU 52 a letěli do Mnichova – toho města, které je považováno za kolébku nacistické strany.

Letadlo Adolfa Hitlera přistálo na letišti v Oberwizenfeldu v Mnichově, kde se Führer již setkal se skupinou důstojníků Reichswehru, příslušníků SA a NSDAP. Hitler v jejich přítomnosti vyslovil slova:

To je nejčernější den mého života.

A tato slova nebyla vyslovena vůdcem nacistické strany jen tak. 
Noc z 29.-30. června 1934 vstoupila do historie jako „Noc dlouhých nožů“. V té době se Adolfovi Hitlerovi a jeho spolupracovníkům podařilo neutralizovat vůdce útočných oddílů SA, kteří byli obviněni z údajné přípravy puče proti Führerovi. To byl poslední bod v boji o moc v nacistické straně a v Německu jako celku.

Stormtroopers, Sturmabteilung proti „armádě“

Jak je známo, v první dekádě své existence se Národní strana socialistických dělníků Německa (NSDAP) opírala o podporu Sturmabteilung – útočných oddílů, nebo ve zkrácené formě SA. 
Útočné jednotky byli hlavní silou podpory nacistické strany, poskytovali ochranu pro vůdce strany a instituce, pokrývali nacistické demonstrace i zabíjeli nechtěné. 

Mezi Sturmabteilung bylo mnoho veteránů první světové války, zrovna tak studenti, pracující a nezaměstnaná mládež, sjednocená nejenom nacionalistickými slogany NSDAP, ale také socialistickou frazeologií, kterou nacisté aktivně používali, obzvláště v raných stádiích strany.

Vojákem frontové linie byl také náčelník štábu SA, kapitán Ernst Röhm. Na rozdíl od většiny členů SA byl Röhm už muž středního věku. V době, kdy nacisté přišli k moci  mu bylo 45 let. 
Za sebou měl službu v bavorské armádě, frontu První světové války a účast na potlačování Bavorské republiky

Během první světové války sloužil  Ernst Röhm jako velitel v 10. bavorském pěším pluku, byl vážně zraněn,
a poté nadále sloužil jako vedoucí propagandistického oddělení IV. vojenského okruhu. 
V této pozici se  Ernst Röhm setkal s Adolfem Hitlerem a stal se jedním z prvních členů NSDAP. 
Z vojáků 19. Minometné roty založil Ernst Röhm mobilní skupinu, na jejímž základě vznikla služba řádu strany – následně přejmenována na sportovní oddělení a poté na útočný oddíl – SA.

Tak tedy frontový voják Röhm stanul v čele bezpečnostního systému nacistické strany. 
A téměř okamžitě u něho došlo k rozdílným stanoviskům s Adolfem Hitlerem, protože on sám byl ambiciózní člověk s vlastní vizí budoucnosti nacistické strany a Německa. 

V útočných jednotkách spatřoval páteř revoluční armády a ne hloupé vyplňovatele stranických příkazů. 
Navíc – zpočátku útočné oddíly byly připraveny svrhnout Výmarskou republiku ozbrojenými prostředky. 
Ve skutečnosti se v roce 1933 staly paralelní armádou až 600 tisíc lidí, rozdělenou na armády a sbory.

Ale v roce 1933 NSDAP přišla k moci, a jak víme, zcela legitimně, a poté měl Adolf Hitler v rukou celý oficiální vojenský stroj Německa – Reichswehr s jeho částmi a formacemi, generály, sbory důstojníků. 
Proto nacistické vedení i přemýšlelo o budoucnosti útočných jednotek.  Navíc, útočné jednotky spadaly přímo pod Ernsta Röhma, a byl to on, ne Adolf Hitler, koho jednotky považovaly za svého pravého velitele. 

Ernst Röhm, který měl své vlastní názory na modernizaci německé vojenské mašinérie, požadoval, aby Hitler rozpustil Reichswehr. Považoval kádrový sbor důstojníků za nespolehlivý – ideologickém smyslu a věřil, že armáda nacistického Německa by měla být postavena na principu milice – jako útočné oddíly.

Ale Hitler, který byl již u moci a byl obklopen generály Reichswehru, s Röhmem nesouhlasil. 
Navíc důstojnický sbor Reichswehru požadoval, aby Führer Röhma okamžitě odstranil. 
V opačném případě hrozilo, že armáda odepře Führerovi a jeho straně podporu a to by bylo v nových podmínkách pro Hitlera mnohem podstatnější ztrátou než rozpad útočných oddílů.
Hitler měl alternativu k SA – Schutzstaffeln, SS, původně vytvořený pro osobní ochranu Führera a řady stranických vůdců. SS – “Ochranné oddíly” se rozrostly do rozměru srovnatelnému s SA, a jejich vůdce, Heinrich Himmler, se stal jedním z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera. 

On také měl jednu z hlavních rolí v organizování masakru útočných oddílů. 
Dalším klíčovým lídrem Noci dlouhých nožů byl Reinhard Heydrich, vedoucí bezpečnostních služeb SD.

Přípravy na odstranění vůdců Sturmabteilung 

Adolf Hitler se dlouho neodvažoval zlikvidovat svého starého soudruha ve straně Röhma a celou řadu prominentů Sturmabteilung . Nakonec se však začalo prosazovat přesvědčení vůdců SS a armády. 

22. června 1934 Führer k sobě pozval velitele okruhu SS „Centrum“  barona Carla von Eberstein, a nařídil, aby byly všechny jednotky SS přivedeny k bojové připravenosti v souvislosti s informacemi o přípravě převratu Röhmovými jednotkami. 

O dva dny později, 24. června 1934, velitel pozemních sil Reichswehru, generál von Fritsch, také nařídil zahájit přípravy na možné akce v souvislosti s nadcházející vzpourou SA. 

25. června, Hitler řekl ministru války von Blombergovi, že se chystá zatknout všechny nejdůležitější vůdce Sturmabteilung. Nejodpovědnější misi  obdržel jeden z Hitlerových nejbližších stoupenců, Joseph Dietrich, který měl přijet do Bavorska a vést překvapivý útok na Sturmabteilung. 

V té době se Hitler ještě nerozhodl, co udělat s hlavním vůdcem – Ernstem Röhmem. Zdá se, že Führer nebyl příliš přesvědčen o tom, že je možné se se starým kamarádem vypořádat takhle. A Himmler a Heydrich, kteří byli zainteresovaní v neutralizaci Röhma, silně podporovali vývoj událostí podle pro ně příznivého scénáře.

Když byl Hitler na svatbě Terbovena v Essenu, Himmler osobně zavolal Führerovi a informoval ho, že útočné jednotky přistupují k podezřelým akcím.

Poté se Hitler vrátil do hotelu, kde zůstal, a o něco později tam přišel státní tajemník ministerstva vnitra
Paul Cёrner, který přinesl písemnou zprávu od Heinricha Himmlera, že SA by měla začít vzpouru z minuty
na minuty. Tato zpráva nenechala Führera na pochybách – je třeba jednat.

29. června byly uvedeny v pohotovost Leibstandarte „Adolf Hitler“ a policejní skupina „General Göring“. 
Mezitím, Hitler obdržel další zprávy od Himmlera, že SA údajně mají zahájit nepokoje v Mnichově. 
Zuřivý Hitler, jak jsme řekli výše, odjel na letiště v Bonnu a odtud letěl do hlavního města Bavorska.

Konec Sturmabteilung

Když přijel do Mnichova, Hitler nejprve nařídil zatčení místních vůdců SA Schneidhubera a Schmidta, následně odjel do Bad Wiessee, kde byl Ernst Röhm. 

V 6:30 ráno stál Hitler u dveří Röhma. Policista zaklepal na dveře a požádal Röhma, aby je otevřel z naléhavých důvodů. Jakmile Röhm otevřel dveře, Hitler osobně vstoupil do místnosti s pistolí v ruce a nařídil Röhmovi, aby se oblékl a prohlásil, že je zatčen. Všichni příslušníci SA, kteří byli v hotelu, byli zatčeni. 

V 9:00 se Führer Hitler vrátil do Mnichova, a nařídil rozmístit jednotky SS po celém Německu. Byly rozpečetěny speciální obálky, v nichž byly spisy velitelů SA, kteří měli být likvidováni.

V Německu začal skutečný teror proti útočným oddílům. Bylo okamžitě přijato rozhodnutí zastřelit všechny hlavní představitele SA. Pokud jde o osud Röhma, Hitler nadále váhal. Himmler a Göring se snažili přesvědčit Führera o nutnosti fyzicky eliminovat jeho starého spolubojovníka a kamaráda. 

Nakonec, okolo poledne 1. července, Adolf Hitler nicméně souhlasil se svým okolím. Nařídil Theodorovi Eicke vzít pistoli s jedním nábojem a nabídnout Ernstovi Röhmovi, aby spáchal sebevraždu. Ve 15:00 dorazil Eicke
v doprovodu důstojníka SS Lipperta a gruppenführera SS Schmausera do vězení ve Stadelheimu. 

I přes pokusy vedoucího věznice a výzvy ministra spravedlnosti Franka, Eicke a důstojníci SS, kteří ho doprovázeli, šli do cely, kde byl zadržován Röhm.

Eicke se obrátil k kdysi mocnému vůdci SA:

Váš život skončil. Führer vám dává šanci to ukončit.

Eicke pak položil zbraň na stůl a vyšel ven. Po 15 minutách se vrátil do cely. Röhm se nezastřelil. 
Stál čelem ke dveřím, zvedl pravou ruku a vykřikl „Sláva, můj Führer!“. 

Pak Eicke a Lippert čtyřikrát vystřelili na Röhma. 
V důsledku střelných zranění zemřel na místě náčelník štábu útočných oddílů SA, Ernst Röhm. 
Tak skončil život člověka, který ve své době mohl dobře tvrdit, že je vůdcem v řadách nacistického hnutí.

Důsledky „noci dlouhých nožů“

Během „noci dlouhých nožů“ bylo zabito nejen mnoho prominentních členů útočných jednotek, včetně těch, kteří byli v odpovědných vládních funkcích, ale také řada oponentů nebo kritiků Hitlera, kteří neměli nic společného s útočnými jednotkami. 

Tak, během “Noci dlouhých nožů”, byl zabit Strasser – jeden z zakladatelů nacistické strany, vůdce “levého křídla” nacistické strany, který byl blízký národnímu bolševismu. Strasser se vždycky hádal s Hitlerem kvůli rasové politice, zahrávání Hitlera s velkým kapitálem, a Führer mu neodpustil.

Mezi těmi zabitými byl i policejní prezident Bavorska Gustav von Kahr, který kdysi velel potlačení slavného Pivního puče. 

Byl zabit generál v důchodu, Kurt von Schleicher, předchůdce Hitlera na postu německého kancléře. 
Schleicher nenáviděl Röhma a zařadit ho mezi rebelující velitele SA bylo absurdní. Ale muži gestapa využili této situace a zmasakrovali generála, který nikdy nevyjádřil zvláštní přízeň Führerovi a nacistické straně.

Další kdo byl zabit za „Noci dlouhých nožů“ – Bernhard Stempfle, mnich, filozof a novinář, nejednou hodně diskutoval s Adolfem Hitlerem a dokonce se podílel na přípravě Hitlerovy knihy „Mein Kampf„. 
Věděl však příliš mnoho o minulosti Führera, o jeho osobním životě, což mohlo přivést Stempfle k takovému tragickému finále. Podle jedné z verzí gestapáci ubili Stempfleho k smrti.

Hlavním výsledkem „Noci dlouhých nožů“ tak bylo očištění politického pole Německa od Hitlerových zřejmých i potenciálních oponentů, a to jak ze strany útočných jednotek, tak ze strany „starých“ konzervativců Výmarské republiky. 

Po „Noci dlouhých nožů“ se SS staly nejzávažnější nezávislou organizací a získaly právo na vlastní vojsko a SA vlastně ztratila reálné možnosti a zaměřila se výhradně na agitační a propagandistickou práci s mladými lidmi, pomocné funkce při ostraze koncentračních táborů a tak dále.

https://topwar.ru/159536-noch-dlinnyh-nozhej-kak-gitler-raspravilsja-so-shturmovikami.html