Německo: Šokující autocenzura

  • Zdá se, že je velký rozdíl mezi tím, co Němci říkají na veřejnosti, a tím, co si myslí…. Padesát sedm procent Němců říká, že jim už jde na nervy to, jak jim úřady „stále více nařizují, co mohou říkat a jak se mají chovat.“

  • „…. Občané mají pocit, že jsou stále více sledováni a posuzováni… Mnoho občanů cítí, že nejsou respektováni a jejich obavy a postoje nejsou brány vážně, a že neprobíhá otevřená diskuse o současném závažném vývoji v zemi…,“ uvádí průzkum o autocenzuře provedený v Německu Institutem pro výzkum veřejného mínění (Institut für Demoskopie Allensbach).

  • Tento ústup [od respektování svobody projevu], vyvrcholil v Německu v roce 2018 Zákonem o cenzuře, který vyžaduje, aby platformy sociálních médií odstranily nebo blokovaly jakékoli údajné „trestné činy“, například hanobení nebo podněcování, do 24 hodin od obdržení stížnosti jakéhokoliv uživatele. Pokud tak neučiní, může jim německá vláda udělit pokutu až do výše 50 milionů eur. Někteří lidé v Německu byli již dokonce za kritiku vládní migrační politiky trestně stíháni.

  • Dániel Tóth-Nagy, kandidát za Liberální demokraty ve Spojeném království, byl suspendován za své komentáře, jako např. „Islamofobie neexistuje.“ a za svůj retweet „A co FGM? Vraždy ze cti? Nucené sňatky? Co si myslíte o protestu žen v Íránu, Saúdské Arábii a dalších islámských zemích proti povinnému nošení hidžábu? A co šaría v Británii? A co vzdělávání o právech komunity LGBT odmítané muslimy v Birminghamu?“

Nový průzkum o autocenzuře v Německu ukázal, že Němci v zarážející míře cenzurují svůj vlastní projev.
Na otázku, zda je možné „se na veřejnosti svobodně vyjadřovat,“ odpovědělo „ano“ pouze 18 % dotázaných.
Pro srovnání 59 % Němců uvedlo, že v kruhu svých přátel a známých se vyjadřují bez zábran.

Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) uveřejnil průzkum organizace Institut für Demoskopie Allensbach (Institut pro výzkum veřejného mínění) podle kterého jsou „téměř dvě třetiny občanů přesvědčeny, že dnes musí být člověk velmi opatrný, ke kterým tématům se vyjadřuje, protože existuje mnoho nepsaných pravidel o tom, jaké názory jsou přijatelné a přípustné.“

Tento průzkum uvádí, že „pro většinu respondentů je jedním z nejcitlivějších témat problematika uprchlíků, spolu s prohlášeními o muslimech a islámu.“

U témat, jako je ochrana klimatu, rovná práva, nezaměstnanost a výchova dětí, je situace naprosto odlišná a lze se k nim podle drtivé většiny dotázaných vyjadřovat upřímně.“ 

Podle tohoto průzkumu je 71 % Němců přesvědčeno, že k otázce uprchlíků se lze vyjadřovat pouze „velmi, velmi obezřetně“.

K výraznému posunu došlo v posledních dvaceti letech u témat, která jsou považována za tabu.
Například patriotismus byl v roce 1996 citlivým tématem jen pro 16 % Němců, dnes je citlivým tématem již pro 41 % dotázaných.

„Patriotismus, kosmopolitismus a podpora Evropy“ (tedy podpora EU) nebyly podle tohoto průzkumu považovány za vzájemně se vylučující názory.

Dnes „si občané už nejsou tak jistí, zda si jejich elity stále váží svého národa, když tak vehementně podporují evropskou integraci a globalizovanou ekonomiku… Němci se stále více obávají, že budou považováni za extrémní pravičáky, pokud se projeví jako vlastenci. Současně ale asi třetina obyvatelstva říká, že politici by neměli dávat na odiv národní hrdost, pokud se nechtějí vystavit tvrdým osobním útokům.“

Mezi tím, co Němci považují za tabu ve veřejné sféře, a tím, co je „citlivým tématem“ v soukromých rozhovorech mezi přáteli a známými, je obrovský rozdíl. Například 62 % Němců je přesvědčeno, že politik, který prohlásí, že islám má v Německu příliš velký vliv, se vystaví tvrdé kritice, ale pouze 22 % Němců se domnívá, že vyjádření takového názoru v soukromém rozhovoru by jim způsobilo problémy.

Podobně je považováno za riskantní říct na veřejnosti, že „se toho v Německu dělá příliš mnoho pro uprchlíky,“ ale pouze 31 % dotázaných by považovalo za riskantní říct něco takového v soukromí.
Jinými slovy se zdá, že je velký rozdíl mezi tím, co Němci říkají na veřejnosti, a tím, co si myslí.

„Nápadně mnoho Němců má dojem, že pokud jde o osobní projev na veřejnosti, tak společenská kontrola zesílila, a úřady stále více dohlížejí na výroky a chování jednotlivců,“ konstatuje průzkum. „Každý druhý občan je přesvědčen, že dnes je mnohem více pozornosti věnováno tomu, jak se člověk chová na veřejnosti, a co říká. 41 % dotázaných uvedlo, že politická korektnost je přehnaná a 35 % respondentů dokonce dospělo k závěru, že svobodný projev je možný pouze v soukromí.“

Průzkum zjistil, že se německá veřejnost domnívá, že politická korektnost je přehnaná. Dvě třetiny Němců nesouhlasí s tím, aby se ve veřejném diskursu používal zvláštní, politicky korektní termín pro migranty „lidé s migračními kořeny“, místo obvyklého výrazu „cizinec“.

Padesát sedm procent Němců říká, že jim už jde na nervy to, jak jim úřady „stále více nařizují, co mají říkat, a jak se mají chovat.“ „Východní“ Němci z bývalé komunistické NDR si na to stěžují více než průměrní občané, neboť „jejich vzpomínky na totalitní šikanování a omezování svobody projevu jsou stále živé.“ 
Průzkum organizace Institut für Demoskopie Allensbach končí touto poznámkou:

„Je velký rozdíl, mezi tím, zda společnost obecně přijímá a podřizuje se smysluplným normám nebo zda se občané obávají, že jsou stále více sledováni a posuzováni… Mnoho občanů cítí, že nejsou respektováni a jejich obavy a postoje nejsou brány vážně, a že neprobíhá otevřená diskuse o současném závažném vývoji v zemi…“

Výsledky tohoto průzkumu nejsou pro lidi vnímající v posledních letech erozi svobody projevu žádným překvapením. Tento ústup [od respektování svobody projevu], vyvrcholil v Německu v roce 2018 Zákonem o cenzuře, který vyžaduje, aby platformy sociálních médií odstranily nebo blokovaly jakékoli údajné „trestné činy“, například hanobení nebo podněcování, do 24 hodin od obdržení stížnosti jakéhokoliv uživatele.
Pokud tak neučiní, může jim německá vláda udělit pokutu až do výše 50 milionů eur.

Někteří lidé v Německu byli již dokonce za kritiku vládní migrační politiky trestně stíháni. V roce 2016 byli manželé Peter a Melanie M. trestně stíháni za vytvoření facebookové skupiny, která kritizovala vládní migrační politiku. Podle zpravodajství médií napsal Peter M. na tuto stránku například tento názor:
„Váleční a ekonomičtí uprchlíci zaplavují naši zemi. Přinášejí hrůzu, teror, strach a zármutek.
Znásilňují naše ženy a ohrožují naše děti. To musí přestat!“

U soudu Peter M. své on-line komentáře obhajoval takto: 
„Člověk už nemůže ani vyjádřit kritický názor na uprchlíky, aniž by byl označen za nacistu. Chtěl jsem jen vytvořit diskusní fórum, na kterém by se mohlo diskutovat o uprchlících …“

Ve své závěrečné řeči soudce řekl
„Tato skupina je jasně pravicově zaměřena.“ Peter M. byl odsouzen k devítiměsíčnímu trestu odnětí svobody podmíněně a jeho manželka dostala pokutu 1 200 eur.

Soudce potom dodal: 
„Doufám, že chápete závažnost situace. Pokud se přede mnou objevíte znovu, skončíte ve vězení.“

Deník Die Welt v září 2015 uvedl, že lidé, kteří v sociálních médiích vyjadřují „xenofobní“ názory, riskují ztrátu práva trávit svůj volný čas se svými vlastními dětmi.

Rodiče ani nemusí spáchat žádný trestný čin, aby soud považoval blaho dítěte za ohrožené a aby omezil právo rodičů s ním trávit volný čas, nebo aby nařídil, že u setkání rodičů s dětmi musí být přítomen „vychovatel“, který by „mohl v případě potřeby zasáhnout.“ 
Je také možné zakázat určité akce, projevy nebo schůzky v přítomnosti dítěte.
Jako poslední možnost může soud dítě z péče rodičů úplně odebrat.

V srpnu 2017 uložil mnichovský okresní soud novináři Michaelovi Stürzenbergerovi podmíněný šestiměsíční trest odnětí svobody za to, že na Facebooku zveřejnil historickou fotografii Velkého jeruzalémského muftího Mohameda Amína al-Husajního zachyceného, jak si potřásá rukou s nacistickým pohlavárem v Berlíně v roce 1941. Podle obžaloby se zveřejněním fotografie Stürzenberger provinil „podněcováním nenávisti vůči islámu“ a „očerňováním islámu“.

Soud shledal Stürzenbergera vinným ze „šíření propagandy protiústavních organizací.“ 
Stürzenberger se proti rozsudku odvolal a odvolací soud v Mnichově ho v prosinci 2017 zprostil všech obvinění.
Odvolací soud rozhodl, že na jeho čin se vztahuje svoboda projevu. Tato kauza nicméně zanechala v německé společnosti dojem, že jsou dnes tabu již i historická fakta.

Ačkoliv se Němci vyjadřující se na veřejnosti upřímně nemusí obávat gulagů, jako byly v Sovětském svazu
a v Číně, tak výše uvedené případy trestního stíhání ukazují, že reálné důvody k obavám existují.

Přestože se tento průzkum omezil jen na Německo, lze předpokládat, že pokud by takový průzkum proběhl v podobně smýšlejících západoevropských zemích, například ve Velké Británii, tak by se výsledky příliš nelišily. Prostor pro svobodu projevu se tam také zmenšuje, jak je doloženo zde a zde.

Nedávno byl kandidát za Liberální demokraty Dániel Tóth-Nagy suspendován za své komentáře, jako např. „Islamofobie neexistuje.“ a za svůj retweet „A co FGM? Vraždy ze cti? Nucené sňatky? Co si myslíte o protestu žen v Íránu, Saúdské Arábii a dalších islámských zemích proti povinnému nošení hidžábu? A co šaría v Británii? A co vzdělávání o právech komunity LGBT odmítané muslimy v Birminghamu?“

Tyto otázky jsou pro politika naprosto legitimní, ale mluvčí místní stranické organizace Liberálních demokratů řekl:

„Tyto příspěvky nejsou v souladu s hodnotami a přesvědčením naší strany a nebudeme je tolerovat. Kdybychom to věděli dřív, tak by Dániel Tóth-Nagy nikdy nebyl vybrán jako kandidát naší strany do voleb. Okamžitě jsme ho suspendovali a všem, které tyto komentáře urazily, se upřímně omlouváme.“

Nedávno byly z vlaků a železničních stanic v Liverpoolu a okolí odstraněny plakáty propagující nové album britského zpěváka Morrisseyho „Syn Kalifornie“ (California Son), poté, co jeden cestující kontaktoval dopravce s otázkou, zda souhlasí s názory Morrisseye, a jestli jsou tyto plakáty „vhodné“.
Morrissey se předtím objevil v USA v televizním pořadu Tonight Show s odznakem pravicové strany For Britain.

„To je jako v Třetí říši, že ano? A dokazuje to, že britské umění musí vyhovovat všem úzkoprsým a malicherným lidem,“ řekl Morrissey o odstranění svých plakátů. 

„Nesmíme svobodně debatovat, a to samo o sobě je konečným zavržením rozmanitosti…
Obávám se, že žijeme v Době idiotů a musíme se modlit, aby to již brzy skončilo.“

Je jen malá šance, že to brzy skončí. Německý průzkum ale dokazuje, že evropské vlády nebudou muset dál utahovat šrouby cenzury, Evropané jsou totiž již teď mistry autocenzury.

Judith Bergman 
https://cs.gatestoneinstitute.org/14567/nemecko-sokujici-autocenzura