Multikulturalismus: Lekce z Makedonské říše

V roce 2015, poté, co se nebývalý počet žadatelů o azyl začal valit do EU, souhlasili národní ministři kultury s vytvořením nové skupiny pro „mezikulturní dialog“. Tato skupina se měla zaměřit na integraci žadatelů o azyl
a migrantů do společnosti prostřednictvím umění a kultury.

Nebylo to však poprvé, kdy se globalistický superstát pokusil využít umění a kulturu jako prostředek na integraci lidí z dosti odlišných kultur a ras. Přestože přístup EU je pravděpodobně nejsofistikovanějším pokusem promíchat mnoho různých kultur a ras do jedné monolitické skupiny, mnohé globalistické superstáty to zkusili před EU a ……. nepodařilo se jim to. 
Megalomanský sen o sjednocení lidí a kultur, které se zdráhají nebo dokonce nejsou ochotné se sjednotit,
byl vždy  těžko schůdným.

Makedonská říše

Jedním z globalistických superstátů, které to zkusily a zcela selhaly, byla Makedonie říše. 
V době smrti Alexandra Velikého, který žil v letech 356 – 323 před Kristem, sahala Makedonská říše od břehů Řecka přes egyptské pouště až ke hranicím Indie. 
Alexander měl sen o této říši, sen, ve kterém nejen spojil řeckou a perskou kulturu, ale také lidi, aby vytvořil monolitickou kulturu, které by byl nejvyšším vládcem. 

To, že žádný Řek či Peršan nechtěl být násilím dáván dohromady s tím druhým, nebylo pro mladého krále důležité. Alexander se pokusil roztavit je do jedné masy tak či tak, bez ohledu za jakou cenu. 
Pár věcí, o které se Alexander usiloval, aby dosáhl svého cíle, a reakce jeho lidí na ně, budou znít lidem žijícím
v EU povědomě. A následky této politiky a myšlenek třeba pečlivě prostudovat.

Přijetí cizích zvyků

Přestože Alexander vedl kampaně v nejvzdálenějších končinách Perské říše, snažil se být přitažlivějším králem i pro své nové, cizí poddané. Rozhodl se přijmout některé z jejich zvyků, aby byl univerzálnějším vládcem.

Jedním takovým příkladem bylo přijetí prvků perského oděvu u soudu, ale to, co Řeky skutečně podráždilo, bylo zavedení „proskynesis“. 
Byl to starý perský dvorní zvyk, který znamenal, že když byl mezi Peršany jejich král nebo někdo, kdo byl z vyšší společenské třídy, byli povinni prokázat mu úctu buď políbením ruky nebo pokloněním se. 
Řekové, známí pro své neformální způsoby chování vůči rovným nebo nadřízeným, znali tento koncept pouze jako způsob pozdravení bohů. Alexanderovo používání „proskynesis“ bylo pro ně nechutné a to z něj udělalo méně sympatického krále.

Míchání kultury a rasy

Když Alexander přišel do Súsy, měl další nápad. Nejen, že se oženil s Peršankou, ale zaplatil svým důstojníkům věno, pokud se také ožení s Peršankami. 
Přestože Alexander už byl ženatý, makedonské dvorní zvyky a perská kultura mu umožňovaly mít více než jednu manželku. Nejenže se Alexander oženil s Peršankou, ale oženil se s nejstarší dcerou Dária, bývalého perského krále. Potom, když se vdala za jejich krále, jak nám říkají zdroje, se alespoň 10 000 Makedonců oženilo s Peršankami. 
Nyní se Alexandrova dynastie mohla identifikovat s oběma královskými rodinami a oběma národy. 
Navíc, nová generace by byla ze smíšené kultury a rasy, připravena ochraňovat své dědictví.

Podpora imigrace

Alexandrova smrt byla pro jeho říši šokem, ale jeho závěť byla ještě větším šokem. 
Řecký historik Diodorus nám říká, že Alexander ve své závěti vyzýval na „přesídlení obyvatelstva z Asie
do Evropy a opačným směrem, z Evropy do Asie, aby byl největší kontinent přiveden do společné jednoty a přátelství prostřednictvím vzájemných sňatků a rodinných vazeb.“

Makedonský král chtěl přetvořit celý evropský a asijský svět, který znal, do jedné kultury a rasy. 
To bylo v Alexandrových časech neslýchané a mezi jeho generály a stoupenci by vyvolalo skutečný odpor.

Pád říše

V době smrti velkého krále zabírala říše minimálně 5 milionů kilometrů čtverečních, čímž byla největším státem na planetě. Jelikož si král nezvolil jasného následníka, jeho generálové se rozdělili, neustále měnili spojenectví a navzájem proti sobě bojovali. 
Koncept „proskynesis“ byl zrušen už během jeho života. 
Většina z 10 000 Makedonců, kteří se oženili s Peršankami, se rozvedla. 
Masové přesídlení lidí z různých kontinentů nikdy nenastalo. Alexandrův sen o multikulturní říši nakonec zemřel v roce 303 před Kristem, kdy se jeho říše rozdělila mezi několik generálů. 
Někteří, jako Alexandrův generál Ptolemaios, si zvolili integraci do egyptské kultury a pokusili se vytvořit
něco jako helénský Egypt. 
Až do příchodu Římanů nebyla žádná říše tak občanský nacionalistická, tak multikulturní a tak mezirasová, jako Makedonská říše za vlády Alexandra „Velikého“.

Lekce, ze které bychom se měli poučit

Evropská unie se zdá být určitým způsobem duchovním následníkem Alexandrovy říše. 
Pokouší se násilím míchat kultury, zvyky, lidi a rasy dohromady v globalistickém superstátu. 

  • EU sem také chce přesídlit lidi z Asie a Afriky. 
  • Také nám říká, že
    musíme přijmout ponižující zvyky z Dálného východu, aby integrace
    fungovala. 
  • A cílem
    EU je také přesvědčit nás, abychom si brali lidi, kteří nepocházejí z našeho
    národa. 

Otázkou je, zda bude EU – na rozdíl od Alexandra – při tomto pokusu úspěšná.

https://www.protiprudu.org/multikulturalizmus-lekcia-z-macedonskej-rise/
https://www.defendevropa.com/2018/culture/history/multiculturalism-lessons-macedonian-empire/

Ohodnotit příspěvek (5 / 2)
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Ohodnotit příspěvek :
     

Začínáš být kreativní;)