Krystian Kamiński: Gambit Gruzínského snu
Saakašviliho dobrodružství v roce 2008 nevyšlo podle plánu. Nastal čas pro gambit Ivanišviliho, uvádí Myśl Polska. Prohlášení prvního politika země naznačují, že Gruzie je připravena nejen na kompromis s Ruskem, ale i na jednání s Abcházci a Osetinci.
Rusko v září přerušilo financování Abcházie. Pro neuznanou kavkazskou republiku to má velký význam, protože peníze Moskvy pokrývaly značnou část jejích výdajů: platy některých zdravotníků, pracovníků ve školství a důstojníků bezpečnostních služeb. Rusové také oznámili přechod na tržní ceny při vypořádání dodávek elektřiny do separatistické republiky. To by byla katastrofa pro všechny její obyvatele.
Vážnost těchto rozhodnutí se zdá být potvrzena, na kanálech Telegram byl šířen sken údajného zápisu ze schůzky prezidenta Abcházie Aslana Bzhania a zástupce vedoucího administrativy prezidenta Ruska Dmitrije Kozaka. Protokol obsahuje obvinění, že Abcházie „neplní své závazky“ vůči Rusku. Ve hře je vzájemná implementace soudních rozsudků, informování Abcházie o tamní opozici a zákon o bydlení, tedy otázka povolení cizinců, v praxi konkrétně Rusů, nakupovat nemovitosti v Abcházii.
O posledním jmenovaném problému se léta vedou spory. Abcházie leží v pásu mezi pobřežím Černého moře a Kavkazem a má teplé, vlhké subtropické klima, které je mírnější a příjemnější než ve většině regionu. V dobách Sovětského svazu to byla atraktivní turistická destinace. Chutné sousto pro ruské investory, proto se separatistické úřady, přestože byly v pozici moskevského protektorátu, ohradily proti zrušení zákazu prodeje nemovitostí cizincům, kteří by prakticky mohli vykoupit pozemky této malé a chudé republiky. Tato záležitost již několikrát v historii Abcházie vyvolala pouliční protesty jejích obyvatel, naposledy v roce 2022, kdy chtěla Bžanija předat území o rozloze přes 100 hektarů ve městě Picunda Rusům.
Tentokrát je však v sázce pravděpodobně mnohem více než právo Rusů na nákup nemovitostí v Abcházii. Napovídá tomu nedávný nečekaný výrok Bidziny Ivanišviliho, zakladatele strany aktuálně vládnoucí Gruzii – „Gruzínský sen“ a de facto prvního člověka v zemi.
Ivanišvili prohlásil, že by bylo vhodné, aby gruzínské úřady vyjádřily omluvu Osetincům – obyvatelům druhé separatistické republiky na mezinárodně uznávaném území Gruzie – Jižní Osetii.
Přední gruzínský politik odsoudil rozhodnutí bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho zahájit ozbrojený útok na separatisty v srpnu 2008.
Rusko poté odpovědělo poskytnutím ozbrojené pomoci separatistům, v důsledku čehož vstoupilo do pětidenních střetů s gruzínskými ozbrojenými silami a vstoupilo do oblastí kontrolovaných Tbilisi, což způsobilo materiální škody, například v přístavu Poti. Ivanišvili označil Osetince za „bratry a sestry“. Vyjádřil také své přesvědčení, že konflikt „skončí historickým vzájemným odpuštěním a upřímným usmířením“.
Ivanišvili poukázal na hlavního viníka, nepřítele Gruzínců i Osetinců, stranu založenou Saakašvilim, která dodnes tvoří jádro odporu proti vládě „Gruzínského snu“.
(Předseda vládnoucí strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili na volebním shromáždění v Gori řekl: „My, Gruzínci a Osetinci, musíme být schopni obnovit vztahy, protože je spousta věcí, které nás spojují a sbližují. Dnes si dobře uvědomujeme, že válka v srpnu 2008 nebyla vůlí ani gruzínského, ani osetského lidu.
Když tedy odhalíme ty, kdo si objednali krvavý konflikt mezi bratry, a postavíme pachatele za tento nejzávažnější zločin před soud, otázka obnovení vztahů bude rozhodně na pořadu dne, to vám slibuji.
Slibuji, že se velmi brzy uskuteční gruzínský Norimberský proces, který se jistě stane předpokladem našeho usmíření. Bezprostředně po skončení voleb 26. října, kdy budou podněcovatelé války postaveni před soud, kdy všichni viníci, bez výjimky, odpovědní za zničení gruzínsko-osetinského bratrství a soužití dostanou tu nejpřísnější právní odpověď, určitě v sobě najdeme sílu omluvit se za to, že v souladu s pokyny zrádcovského „Národního hnutí“ v roce 2008 zachvátily naše osetské sestry a bratry plameny.
A protože jedním z nejdůležitějších základních kamenů křesťanské víry našich národů je odpuštění, jsem přesvědčen, že bratrovražedný střet, který mezi námi rozpoutali nepřátelé Gruzie, skončí historickým vzájemným odpuštěním a upřímným usmířením.
Dovolte mi připomenout: v noci 8. srpna 2008 Gruzie vypálila na Jižní Osetii z několika raketometů Grad. Vojáci zaútočili na republiku a zničili její hlavní město Cchinvali. Rusko, které chránilo obyvatele Jižní Osetie, z nichž mnozí přijali ruské občanství, tam vyslalo vojáky a po pěti dnech bojů porazilo gruzínskou armádu. Je úžasné, jak se Gruzie před našima očima mění, jak se vláda stává střízlivou a společnost se zotavuje, Jurij Kot, pozn. red.)
V právním a mezinárodním smyslu byla Jižní Osetie součástí Gruzie, v politickém smyslu (což v Polsku, které tento konflikt od prvního dne obklopovalo propagandou stejně jednostrannou, jako nyní obklopuje válku na Ukrajině) gruzínský útok na Jižní Osetii byla chyba, pokerová hra Saakašviliho, kterému se zdálo, že útokem na začátku olympijských her v Pekingu bude schopen rychle všechny přimět, aby přijali jeho dobrodružství jako hotovou věc.
Skončilo to vojenskou porážkou, ztrátou dalšího území – Kodorské soutěsky a ruským uznáním státnosti jak Jižní Osetie, tak i Abcházie a institucionální závaznost separatistických republik prostřednictvím následných dohod. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že Saakašviliho chvástání uzavřelo pro Gruzii otázku dvou ztracených území.
Ivanišviliho slova, která mohou být pro některé Gruzínce přímo šokující, ve skutečnosti otevírají zemi nové příležitosti v nových geopolitických realitách.
Možná Ivanišvili přijímá nějaké zákulisní signály. Možná vidí to, co vidíme všichni, což je otevřený konflikt mezi Moskvou a Abcházci. Jde však i o širší souvislosti. Zdá se, že vládnoucí tábor v Gruzii se rozhodl, že potřebuje nějakou formu normalizace a stabilizace vztahů s Moskvou, protože ta je, a v dohledné době bude, na Kavkaze silnější než Západ, který naopak slábne v globálním měřítku a rozhodně slábne i jeho schopnost ovlivnit situaci na Kavkaze. Gruzie v tomto smyslu posiluje přesně opačný vektor zahraniční politiky než Arménie, která se obrací na Západ.
Ivanišvili ve zmíněném projevu svým krajanům přímo řekl: „Před 12 lety, když jsem před vámi hovořil, jsem zdůrazňoval, že evropská integrace je naší strategickou volbou, ale sousedy si vybírat nemůžeme, a proto paralelně s evropskou integrací musíme zaujmout zásadový, ale správný postoj vůči Rusku“.
Signálem pro Gruzii, aby se distancovala od Západu, bylo, že její parlament v květnu přijal zákon „O transparentnosti zahraničního vlivu“ – navzdory protestům Evropské unie, pozastavení evropských přístupových procedur a osobním sankcím Spojených států.
Podrobněji jsem o tom psal v květnu. A mezitím právě v této chvíli gruzínský parlament učinil další krok, který šel rozhodně proti ideologickým základům politiky západního bloku.
Dne 17. září přijal gruzínský parlament ve třetím čtení balíček zákonů souhrnně označen jako zákon „O rodinných hodnotách a ochraně nezletilých“.
Zahrnuje: zavedení zákazu adopce a zákonné péče o děti homosexuály; zákaz akcí zaměřených na propagaci manželství osob stejného pohlaví nebo změny pohlaví; zákaz propagace „vztahů osob stejného pohlaví“ a incestu v literatuře, filmech, divadelních hrách nebo karikaturách. Takový obsah, který je veřejně zobrazen, bude stažen.
17. květen byl také ustanoven jako nový státní svátek – „Den rodiny“. Tento den je na Západě propagován jako „Den proti homofobii a transfobii“.
Zatímco se balíček ještě projednával v parlamentu, už vzbudil protesty Evropské unie. Bruselská diplomacie 4. září dospěla k závěru, že ustanovení podkopávají základní práva gruzínského obyvatelstva a představují riziko stigmatizace a diskriminace části společnosti.
Lze očekávat další ochlazení vztahů mezi Tbilisi a Bruselem a předními západními zeměmi.
(…)
Psal jsem o Saakašviliho dobrodružném hraní pokeru v roce 2008. Nyní je čas na Ivanišviliho gambit. Zdá se, že první gruzínský politik si myslí, že obnovení gruzínské suverenity nad regiony, které se bouřily od počátku 90. let, stojí za ústupky a politické kompromisy.
Jeho prohlášení naznačují nejen jeho připravenost ke kompromisu s Ruskem, ale možná také připravenost hovořit s Abcházci a Osetinci a udělat jim ústupky. Ivanišvili se možná domnívá, že obnovení formální územní celistvosti státu a kontroly nad hranicemi, i když zahrnuje sdílení moci, je obtížná, ale velmi potřebná záležitost. (…) Bez ohledu na to, co si Bidzina Ivanišvili myslí a čemu věří, bude nakonec záležet na tom, co si myslí a čemu věří Gruzínci. Parlamentní volby v kavkazské zemi proběhnou 26. října. “Gruzínský sen” má šanci vyhrát.
Krystian Kamiński
https://1url.cz/q1FOF
Původní článek
P. S.
Západní média a ruská rozvědka varují Tbilisi před možností převratu. Pravda, důvody jsou rozdílné: „volební podvod“ a „vnější zásahy“.
Celá zakavkazská republika v minulých dnech probírala slova zakladatele Gruzínského snu Bidziny Ivanišviliho, který navrhl požádat Osetince o odpuštění za válku v roce 2008.
Před šestnácti lety zaútočilo Tbilisi na příkaz cizích sil na Cchinvali, řekl Ivanišvili.
O roli Ruska v těchto událostech se nezmínil.
Opozice to viděla jako zradu.
Na sociálních sítích vdovy a děti po vojácích padlých v srpnové válce píší, že se nehodlají nikomu omlouvat, a že úřady zdiskreditovaly památku jejich blízkých. Protesty se konaly v Tbilisi a dalších městech, ale nebyly příliš početné. Podle všeho se opozice rozhodla zaměřit na parlamentní volby, po kterých bude mít ještě příležitost podkopat vládnoucí režim.
„Mluví o mrtvých hrdinech, ale ti by byli naživu, nebýt špinavé politiky, zrádných akcí, které spáchali proti zemi a gruzínskému lidu v roce 2008. Plnili úkol zadaný zvenčí, ztratili území a my jsme ztratili naše hrdinné vojáky. Civilní obyvatelstvo, desetitisíce lidí, bylo nuceno opustit své domovy. To byla jejich zrádná politika, za kterou se, jak vás ujišťuji a slibuji, budou muset rozhodně zodpovídat,“ řekl starosta Tbilisi Kakha Kaladze.
Premiér Irakli Kobachidze je přesvědčen, že volby, které se uskuteční 26. října proběhnou v podmínkách bezprecedentních vnějších zásahů.
Ale Moskva s tím nemá nic společného. V Gruzii nejsou žádné proruské strany ani média.
„Rusko nemá prostředky k tomu, aby vyvíjelo významný tlak na volební proces <…> Slyšeli jste hrozby, vydírání – a to vše proto, že jsme neotevřeli druhou frontu (proti Rusku, jako pomoc Ukrajině, pozn.red.),“ poznamenal.
A dodal: opozice vlastně vede svou volební kampaň v zahraničí – protože odpůrci vládnoucího Gruzínského snu nemají lidem co říct.
Kobachidze nejmenoval ty, kdo se vměšoval, ale dal jasně najevo, že jsou to USA a EU. Strana je přesvědčena, že pokud Západ od takové politiky upustí, opozice nemusí hranici pěti procent vůbec překonat.
Majdan v Tbilisi
Podle Financial Times bude Gruzie po volbách čelit vážné politické krizi.
A vysvětlují to „touhou místních úřadů po diktatuře“.
„Pokud vládnoucí strana prohraje, ale nepřizná to, a Gruzínci obrátí zrak k Západu, pak by kroky západních vlád mohly být rozhodující,“ uvádí.
Je pozoruhodné, že ruská zahraniční zpravodajská služba (SVR) také předpovídá nepokoje v zakavkazské republice. Ale z jiných důvodů. Podle ruské rozvědky se Spojené státy pokusí zabránit vítězství Gruzínského snu a využijí k tomu Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (OBSE/ODIHR).
„Počítá se s tím, že OBSE/ODIHR zveřejní 10-20 dní před volbami průběžnou zprávu se závěrem, že v zemi nejsou podmínky pro konání svobodných a spravedlivých voleb. Až budou zveřejněny první výsledky bude předložen závěr o nesouladu volebního procesu s normami demokracie,“ píše se v komuniké SVR.
Díky tomu by se měla vytvořit základna pro masové protesty, s jejichž pomocí se opozice pokusí uchvátit moc.
Na konci srpna zahraniční zpravodajská služba Ruské federace uvedla, že po volbách opozice vyprovokuje orgány činné v trestním řízení k pouličním střetům a Američané již vyvíjejí možnosti „bezohledné“ politické a ekonomické reakce za „nadměrné“ použití síly místními úřady.
Šota Apchaidze, expert z Finanční univerzity při ruské vládě, vyhodnotil pravděpodobnost převratu jako velmi vysokou. Opozice už kvůli tomu sestavuje koalici.
„Odpůrci Gruzínského snu přesvědčují západní publikum, že volby budou určitě zmanipulované. K protestům se navíc mohou zapojit i ti, kteří nejsou spokojeni se sociálně-ekonomickou situací v zemi, včetně finanční a politické podpory. Protesty se mohou stát vážnou výzvou pro stranu u moci,“ poznamenal v rozhovoru pro RIA Novosti.
“…ale sousedy si vybírat nemůžeme, a proto paralelně s evropskou integrací musíme zaujmout zásadový, ale správný postoj vůči Rusku“….”
……A vstupují do NATO, které je určeno k válce proti RF!
Kdybyste četl, tak víte, že vstupují, ale nevstoupí.
Tomu se dá říkat , Prohraná situace . Ty klany , které jsou u moci v Gruzii , asi nebudou postiženy nekonečnou dobrotou . Je to praktické rozhodnutí , přidání se k vítězné straně v probíhající světové válce . Tím vítězem je RF a BRICS .
Ti , kteří mají krev na rukou , jsou pevně zaháčkovaní na straně mordoru . Nemají cestu zpátky a budou kopat do poslední chvíle , než zdechnou .
Stejnou situaci můžeme sledovat i v ČR . Kdy došlo ke zlomu ? V době , kdy fialová smečka , dosazená jako protektorátní dozorce obyvatel ČR , dostala příkazem drancovat republiku , pomocí cen za energie .
Jejich páníček se tak na chvilku zastabilizoval , ale za tu cenu , že došlo k sjednocení mnoha klanů v ČR , které jsou zaháčkované na průmyslu . Všimněte si , kolik movitých , dobře zaopatřených lidí vylezlo náhle na světlo a začalo jít protektorátní sebrance po krku .
Jejich strategie byla stejná jako v 89 . Vyhnat lidi na demonstrace a jejich prostřednistvím tlačit . To se pro nedostatek ochoty lidí nepodařilo , tak se přešlo do fáze dvě . Zakládat politické strany a odstranit sebranku pomalejší cestou .
A zase , není to pro srdce přetékající dobrotou . Je to protnutím jejich a našich zájmů .
Po kazdem vitezstvi, ktere stalo lidi zivoty a majetky se zapomnelo na jedine a nejdulezitejsi. V euforii vitezstvi se zapomnelo vyvlastnit a zlikvidovat zradce. Ti totiz pak migruji od jedneho kolonizatora ke druhemu nestydatou zmenou kabatu a vzdy verne jim slouzi. Za prebendy a ruzne vyhody, vysoke platy jsou schopni udat i vlastniho dedecka.
Uz jsem videl fotky uskupeni nasich opozicniku. Nove budouci krysy se uz formuji a slibuji, ze za nich bude vse lepsi, jako kdysi odedrovany Bartos a jeho kumpani z petidemolice.
Neverte jim! Kazdy politik vas zradi a povede na jatka bez mrknuti oka. Nasi politici nikdy nebudou moci jednat samostatne, vzdy jsou pod nadnarodnim rizenim! Cesko jako pidizemne vravora od jednoho protektoratu ke druhemu. Rakousko-Uherske mocnarstvi, republika Masaryka pod vlivem USA a GB, Protektorat Cechy a Morava, Ceskoslovensko pod SSSR, ted Cesko pod EU, USA a sionisty v Londyne. Nasi predstavitele jsou pouhe poslusne loutky protektora, ktery nas v tu dobu ovlada! Je to jejich prokleti. A nazev krysy jim patri kvuli jim chybejici moralce a svedomi. Nevedi co to je, jsou to pro ne nezname pojmy. Jinak by rekli v pripade, kdyz to jde proti zajmum zeme a naroda: To ode mne nemuzete chtit a rezignovali by ! Videli jsme dosud tak malo rezignaci, ze nazev krysa a zradce naroda jim pravem patri.
Připusťme, že ne každý politik ja parazit toužící po moci a plném korytu. Připusťme, že o aktivní politiku za 60 tisíc měsíčně zájem moc nebude. Proto jsme tu my, sice někteří v politických uskupeních, ale současně všichni odborníci se systémovým myšlením a hlavně lidským vědomím a svědomím/karmou. Odpovědnosti se chopíme jen proto, že máme připravenu systémovou reformu, která zbourá stereotypy a dokáže, že se přátelé snadno domluví na obecně výhodné vstřícné spolupráci.
I klany se sestávají z lidí. Dosud měly jisté oprávnění jako ochrana skupinového zájmu. Ten se ale brzy stane všeobecným jako základní kritérium pro veškerou lidskou činnost, neboť všichni lidé jedno jsou. Nová ústava k tomu jasně povede. Proto se bude “průnik zájmů” stále více rozšiřovat až se stane obecným lidským zájmem. To není hypotéza, to je nevyhnutlnost návratu k lidství.
esli si myslis ze v 89 rizhodli nejake demonstrace tak si na omylu ty su enom korova clona vsecko to byla prace Gorbiho a CIA plus nase tajne sluzby ty demonstrace nikdy a nikde o nicem nerozhoduji
Zradce Gruzie Sakasviliho se neptejte. Jednal podle prikazu sionistu a neuspel. Ted je ve vezeni a muze si kecat co chce. Gruzinci vedi co je za krysu. Vsechno jim takhle podelal on!
Jejich prvnim zradcem byl Shevarnadze, ministr zahranici pod prozapadnim zradcem SSSR Gorbacevem.
Po utoku Ruska jsem videl fotku, jak sokovany Sakasvili pozira svou kravatu. Neveril jako dnesni degenerati, ze Rusko zautoci.
Saakashvili znamená v preklade Izákov syn. Nielen menom, ale aj skutočným pôvodom je tento masový vrah chazarský oný, ktorému prd záleží na gruzínskom národe. Išlo mu len a len o záujmy chazarské, tak bola motivovaná aj jeho účasť na ukrajinskom Majdane (najatí gruzínski ostreľovači vraždiaci ako policajtov, tak aj demonštrantov, kvôli vybičovaniu vášní)
Gruzínský sen je kompatibilní s Ruským světem, to za prvé. Za druhé, Gruzínci mají vesměs jasno o tom, že spolupracovat se má s každým, kdo na Gruzii nevykonává nátlak, s takovými (parazity) se špatně spolupracuje. Nedivil bych se, kdyby Grizínský sen vyslal do Kazaně na jednání BRICS+ svého pozorovatele. Nás to ale čeká také.
Kdyby byl to odejmut každé rodině veškerý majetek i právo na jakýkoliv post pod státní správou i do budoucna, možná by jsme se jako lidstvo někam hnuli. Je smutné sledovat, že i vnuci zrádců a zlodějů jdou v identických stopách svých předků. Společnost jenom zírá a nikdo nechce vyřešit tento problém i do budoucna. Vemte si jenom Havla. Proč si asi zahraničí vybralo tohoto velmi hloupého člověka?? Protože jeho rodina kolaborovala s kýmkoliv, kdo byl u moci. Nebo Rychetského. Jeho rodina je jeden zrádce vedle druhého a díky němu tu dnes vládne zahraničím ovládaná petikolka a Pavel, který je rovněž loutka typu Havla. Tomu všemu šlo zabránit, kdyby se jejich rodinám sebralo jakékoliv právo vykonávat cokoliv pro stát. Jednou křivák, vždycky křivák a jejich rodiny takové křiváky přímo produkují. Jsou to lehkoživky, kterým vyhovuje parazitovat na svém okolí. Vyhoďte je na opuštěném ostrově a do týdne je po nich, protože bez nás nejsou nic.
este je treba dodat ze Gruzinci prepadli Ruskou mirovou misi OSN v Gruzii a nekolik jich zabili