Hlavní výsledek setkání Trumpa a Kim Čong-una

Ohodnotit příspěvek (5 / 1)


28. února ráno je situace následující – probíhají jednání v Hanoji, ale výsledek je jasný už teď.
Všechno ukázalo to nevelké setkání, kde se Trump rozplýval řečmi o krásné budoucnosti Severní Koreje
a velkoleposti jeho přítele Kima. Současně seděl, otočen tělem ke Kimovi a nespouštěl z něj obdivující pohled.
Kim sám vypadal neproniknutelně, sedl si bokem ke Trumpovi a prakticky se na něj nedíval. 
To je výsledek, bez ohledu na to, co nám bylo řečeno v závěrečné tiskové zprávě.

Trump velmi “přehrává,” jak říkají herci, nebo přeslazuje, jak říkají kuchaři. 
On je mazaný muž se svou psychologií, ale ne soudný, a proto necítí hranice kdy přestřelil v lichocení.
Je pravdou, že při jednání s obyčejným americkým publikem, které si plete Austrálii s Rakouskem (Australia x Austria) tato taktika velice dobře zabírá.

Ovšem se světovými vůdci, zejména s těmi, jejichž politické režimy nejsou kontrolovány Spojenými státy,
tato taktika funguje proti Trumpovi.

Ve skutečnosti tím, že před Kimem předestřel olejovou malbu, jaké vynikající výsledky očekávají Severní Koreu v případě opuštění jaderného programu, Trump přesvědčil Kima o opaku ….. nikdy a ani za nic tento program neopouštět. A na tom se v dohledné době nic nezmění.

Trump si myslí, že před ním je hladový papuánec, kterého může pobláznit perličkami a komplimenty.
Ale před ním je vůdce a voják, ne vyděšený slabý blázen. Neschopnost tomu porozumět je hlavní chybou Trumpa, který od samého počátku schůzky zvolil velmi špatný tón.

Trump demonstruje marnost a vysoký stupeň potřeby žádoucího výsledku. Kim to viděl a využil toho v plné míře. Pokud se Trump dostane do slabé pozice, Kim bude mít opačný, silný postoj.
On nechal Trumpa vypovídat, poslouchal a neslíbil nic, s výjimkou několika opatrných běžných slov, které Trump prodá doma jako své vítězství. Čím Trump chtěl pobláznit Kima?
Ekonomikou. Jako příklad uvádí Vietnam, který se otevřel Spojeným státům a údajně nyní vzkvétá.

Severní Korea se také musí otevřít. A pak bude zlatý déšť padat na vůdce Severní Koreje a na jejich zemi, a také jiné země tam budou rozdávat guláš, žvýkačky, korálky a přikrývky. 
Hollywoodské akční filmy půjdou do kin. 
V centru Pchjongjangu se otevře symbol amerického okupace – McDonald’s a CNN nafilmuje frontu lidí a udělá rozhovory s Korejci, kteří “hltají vzduch svobody”……. Jenom ať se Kim vzdá jaderné bomby.

Kim dobře ví, že jakmile to udělá, ztratí všechno. Koreu, moc, život. 
Prezident Spojených států s ním už nebude osobně komunikovat a všechny pokyny budou přijímány
od mluvčího ministerstva zahraničí a velvyslance USA. 
Invaze kapitálu bude doprovázena invazí speciálních služeb a neziskových organizací.
V Severní Koreji to bude vnímáno jako porážka jejich vůdce.
Bude to druhý Gorbačov. Více než to – druhý Kaddáfí.
O tom nemá žádné pochybnosti. ….. Čím více slibů, tím silnější je pocit nebezpečí.

Trump příliš přeháněl ve svém svádění Kima. Není obeznámen s tradicí jednání Dálného východu. 
A patří k té hloupé generaci Američanů, kteří věří, že to není nutné, protože jsou dostatečně silní, aby nemuseli zohledňovat zvláštnosti myšlení oponentů. Američané nepotřebují odborníka na kulturní charakteristiky druhé strany…… Pro diktování podmínek ultimát je dostačující překladatel.

V důsledku toho vládnoucí třída USA je tak zaslepená, že nemůže hrát sofistikované politické hry.
Putin po mnoho let ve vztazích se Spojenými státy demonstruje boj mušketýra s kordem proti rytíři v těžkém brnění. Pro šermíře je hlavním –  nedostat se pod údery meče a kopí, a docílí toho lehkými manévry a pohyby.
Kord dokáže zaútočit na rytíře, trefit se do malých mezer v brnění.

Výsledkem je, že rytíř krvácí a slábne, a šermíř „tančí“ kolem něj a ani se nemusí měřit se silou rytíře.
Proto i éra  těžkopádných rytířů skončila a postupně se začalo opouštět od těžké zbroje ve prospěch lehčích zbraní a manévrů.

Alexandr Něvskij na Čudském jezeře ukázal, jak lehká pěchota může rozbít těžké rytíře, když neopakuje jejich taktiku. Ve Velké vlastenecké válce ukázaly manévrovatelné třicetčtyřky jak porazit těžké Tygry.
Vladimir Putin to dělá stejně. Mečem asymetrických odpovědí přinutí amerického „partnera“, aby ztrácel své síly v boji, ve kterém není možné vyhrát silou.

Kim Čong-un to všechno vidí a chápe, že celá jeho hodnota v tomto světě jsou jaderné zbraně.
A pokud se hlavní nepřítel před ním předhání v poklonách, žádostech a požadavcích na odstranění tohoto hlavního prvku silné pozice, pak to v žádném případě nelze udělat.
A Kim Čong-un to nikdy neudělá. On nikdy neprodá svou pozici za pochlebování.
Za žádné americké sliby neprodá. To by pro něj znamenalo spáchat sebevraždu. 

Kim umožňuje sjednocení Koreje, kde bude ekonomická síla Jihu spojena s vojenskou silou Severu. 
To je možné s náležitou obratností na obou stranách. Pak na kontinentu vznikne  soběstačný mocný stát, srovnatelný s Japonskem a Čínou. A protože v tomto případě nebude pro Spojené státy v tomto regionu místo, obavy Trumpa jsou na místě a proto vylévá z jedné strany potoky lichotek, z druhé strany hrozeb na Kima.

Kim Čong-un se dívá na Trumpa a myslí si:
“Ale bojíš se mě, máš strach, už jsi pochopil, že mě nemůžeš zlomit ani koupit A teď ty kňučíš a snažíš se svádět – tvůj poslední argument. Takže jsem měl pravdu, že jednám podle svého plánu, a tak budu pokračovat bez ohledu na to, co říkáš. Jsem silnější než ty a ustupovat budeš ty. Nebo prohraješ”.

V zásadě, Kimova návštěva v Hanoji, aby se setkal s Trumpem, je laskavost. 
Žádná očekávání Kim od setkání nemá. Jedná se o nejsilnější vyjednávací pozici. 
Ale Trumpova očekávání jsou k udušení. A jeho zmatek a mrzutost jsou prvními známkami jeho slabosti.
Čím méně říká Kim a čím více hovoří Trump, tím víc si svět uvědomí, že David porazil Goliáše.
Pokud Trump nebude výřečný, Kim pokrčí rameny a odejde. Takže, Trump není připravený na rozhovory.
Pro Trumpa to není jen políček do tváře – je to katastrofa. A proto mluví, mluví, mluví bez zastavení.
Kim nic neříká. Prostě poslouchá a nechává Trumpa lovit svůj pohled.

Čína, když se na to podívá, rozumí – Washington tady prohrál. 
Každý si může dát dvě a dvě dohromady – vlastnictví jaderných zbraní tedy dělá svrchovanou zemi,
a vlastnictví silné ekonomiky bez jaderných zbraní navždy pouhého vazala Spojených států.
Ani Jižní Koreu, ani Japonsko, ani Evropu neudělala silná ekonomika svrchovanými zeměmi a nezachránila
je od statusu vazala….. O ekonomicky silné Německo a Jižní Koreu bez jaderných zbraní si USA otírají boty.
A malá a chudá Severní Korea s jadernou zbraní přinutí Trumpa letět na kraj světa a téměř tancovat,
aby ukázal, že je připraven dát nějaké ty peníze jen proto, aby odvrátil její sílu.
A teď se Kim Čong-un této síly nezbaví ani za nic.

Což znamená, že všechny faktory oslabující Spojené státy zůstanou a budou pokračovat. 
Severní Korea zůstane jaderná, což především znamená, že role Číny v regionu i ve světě zůstane stejná. 
A pokud vše zůstane tak jak je, úloha Spojených států bude nadále oslabovat a role Ruska se zvětší.

Všechno je propojeno a změna na jednom místě vede ke změnám v celém systému vztahů. 
A pokud nedojde k žádné změně, bude pokračovat současný proces. 

To je hlavní zpráva ze setkání Trumpa a Kim Čong-una v Hanoji, bez ohledu na to, co bylo uvedeno o jeho výsledcích. Životní cyklus jakékoli úspěšné korporace jednou vstoupí do období recese a degradace, následované ztrátou trhů. Nyní vidíme takové období v “korporaci” USA.
Proces je dlouhý, ale v těchto dnech byl učiněn další krok tímto směrem.

Nejsmutnější věcí pro Spojené státy je, že to celý svět viděl a pochopil. Pro Trumpa by bylo lepší na tyto rozhovory nejezdit. Šéfovat části historické éry amerického pádu není pro politika ten nejšťastnější osud,
ale sám Trump získal to, co si zasloužil.

http://www.iarex.ru/articles/64862.html

Přihlásit: Login
2000
1 Komentáře vlákna
5 Odpovědi vlákna
0 Sledování
 
Nejvíce komentované
Nejméně komentované
2 Autoři komentářů
  Souhlas  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Ohodnotit příspěvek :
     

Nejsmutnější na celé komedii je to, že pořád vychází lépe, že vyhrál tenhle klaun a ne ta suchá škeble