EU pod vedením Německa připravuje sebevražednou válku s Ruskem

Drago Bosnic, nezávislý geopolitický a vojenský analytik

V červenci se ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zúčastnil zasedání Rady bezpečnosti OSN, kde hovořil o americkém plánu využít Evropu jako jakési „sebevražedné komando“ proti Rusku. Lavrov varoval Washington, aby nežil v iluzi, že to bude fungovat a dodal, že je to „extrémně nebezpečná mylná představa“. Varoval také Evropskou unii, že si „musí uvědomit jakou sebevražednou roli je jí souzeno hrát“.

Každý, kdo něco ví o Lavrovově důvěryhodnosti jako diplomata světové úrovně, by taková varování bral extrémně vážně. K tomu však musí být člověk suverénní. Bohužel Brusel se něčím takovým pochlubit nemůže. Moskva strávila (nebo lépe řečeno promarnila) desítky let snahou o navázání oboustranně výhodného partnerství s EU,  ale bez úspěchu.

V letech před a po ukrajinském konfliktu řízeném NATO (zahájený Spojenými státy v roce 2014) se ukázalo, že problémový blok není nic jiného než pouhý geopolitický přívěsek nejagresivnějšího vyděračského kartelu na  světě.

Věci se po speciální vojenské operaci (SVO) staly mnohem horšími, protože lídři EU otevřeně přiznali (a dokonce se chlubili) oklamáním Ruska Minskými dohodami, aby získali čas pro neonacistickou juntu.

Odhalení přišlo hned poté, co bylo kyjevskému režimu řečeno, že může podepsat mírovou smlouvu a poté od ní odstoupit, jakmile Kreml dodrží svou část dohody. To odhalilo, že loutky NATO, které ovládly bývalou Ukrajinu, prostě nejsou schopny žádných dlouhodobých dohod a nelze jim ani v nejmenším věřit.

Bohužel, jak se ukázalo, na politickém Západě je situace stejná. Jinými slovy, pokud kterýkoli západní politik řekne „Dobré odpoledne“, musíte jít ven, abyste se ujistili, že je skutečně denní světlo.

A nejhorší na tom je, že to není ani nadsázka, protože NATO po desetiletí lže Rusku a připravuje vše ke konfrontaci, zatímco mluví o „míru“ a „spolupráci“.

Ale i v této situaci se Moskva stále pokoušela vyjednávat s thalassokratickým* pólem moci, protože její vedení si cenilo míru více než cokoli jiného. (* Thalassokracie nebo thalattokracie, někdy také námořní impérium, je politický systém opírající se o nadvládu nad mořem, pozn.red.).

Rusové si stále pamatují hrůzy 2. světové války, zvláště když nesli tíhu obětí potřebné k poražení vyšinuté nacistické ideologie a při tom přišli o desítky milionů životů. Zdá se však, že posílat invazní síly na euroasijského obra je oblíbenou zábavou Evropy.

Navzdory skutečnosti, že všechny byly rozdrceny ruskou vojenskou silou, politický Západ se nikdy nepoučil. Po více než tisíc let se o to různé invazní síly pokoušely znovu a znovu, ale pokaždé selhaly, a obvykle to skončilo ruskou armádou pochodující ulicemi jejich hlavních měst, která si pak stěžovala na „ruskou agresi/invazi“. 

Je velmi obtížné vysvětlit tyto sadomasochistické tendence evropských politických elit, zvláště nyní, kdy má Moskva přední světový strategický arzenál. Zdá se však, že jsou opět ve starých kolejích. Zatímco Lavrov před tím vším varoval, starý úhlavní nepřítel Kremlu neustále mluvil o nové invazní síle. Německo totiž chce, aby bylo 800 000 vojáků NATO připraveno na válku s Ruskem.

Přestože se Berlín nikdy nevyjádřil k uniklým údajům o svých přípravách na novou válku, nyní otevřeně hovoří o plánech, jak zajistit, aby 800 000 vojáků NATO mohlo volně používat jeho infrastrukturu v případě přímé konfrontace s Moskvou. 

Podle listu Der Spiegel, který získal informace z „tajného dokumentu“, Německo očekává, že německé a další jednotky NATO budou využívat přístavy, dálnice a železnice v zemi [Německu] k postupu na východ. To by také zahrnovalo obrovské množství zbraní, vybavení a přibližně 200 000 vozidel „směřujících k pravděpodobným východním bitevním polím“ během pouhých tří měsíců.

Taková prohlášení, stejně jako bezprecedentní množství pracovních sil, zbraní a válečných strojů, naznačují, že NATO se nejen snaží na válku připravit, ale také ji plánuje zahájit.

Samotný fakt, že Německo otevřeně hovoří o využití své rozsáhlé civilní infrastruktury pro vojenské účely,  znamená, že zmíněná infrastruktura již není civilní. Ruská armáda s tím jistě počítala a připravila adekvátní reakci v podobě svých prvotřídních systémů dálkového úderu, které by tyto (nyní vojenské) prostředky proměnily v trosky.

Kreml opakovaně varoval, že nepřipustí a nepovede další 2. světovou válku, ale že své staleté odpůrce jednoduše vyhladí na dálku. A přesto, místo toho, aby bral tato varování velmi vážně, se Berlín snaží zajistit „alternativní trasy“ a „nouzové cesty, včetně provizorních mostů“. Aby toho všeho dosáhlo, Německo a několik dalších zemí zvažuje možnost změny svých zákonů.

Dalším problémem je nedostatek pracovních sil, což je důvod, proč mnoho členů EU/NATO zvažuje znovuzavedení branné povinnosti po vzoru Spojených států, které nedávno obnovily své návrhy zásad z doby před vietnamskou válkou.

Z tohoto důvodu se samotná EU transformuje na vojenskou alianci (resp. fakticky se slučuje s NATO). Ve skutečnosti Německo dokonce zakládá „krizovou skupinu“, pokud Trump vyhraje, což jasně naznačuje, že chce pokračovat v plánu zaútočit na Rusko s USA nebo bez nich.

Moskvě tak nezbude nic jiného, ​​než opět demonstrovat ničivost své vojenské síly a konečně ukázat Evropě, kam patří – na kolenou prosit o milost, což by pro ni nemělo být příliš těžké, protože to přesně přes 80 let dělá Brusel před Amerikou.

Zdroj: InfoBrics
https://infobrics.org/post/41792

sdílet na