Důstojník Černomořské flotily Bocman: V oblasti Kursk nepřítele nevytlačujeme, ale ničíme ho

Důstojník Černomořské flotily s přezdívkou „Bocman“ řekl novinářům Ukraina.ru o vojenské situaci v Sudžanském okrese v Kurské oblasti, náladě, cílech a úkolech vojenského personálu, jakož i o zajatcích, trofejích a mnohem víc.

— Nacházíme se v Sudžanském okrese v Kurské oblasti. Jaká je situace v tomto směru?

— Situace je následující: aby nepřítel udržel své pozice, provedl rotaci a přivedl nové jednotky, které se s námi ještě nestihly seznámit. Už jsme je pozdravili tak, jak to umíme, a soudě podle kňučení ve vysílačce se jim náš pozdrav nelíbil. Nyní jsou v mnohem méně veselé náladě, než když se sem bezohledně hnaly v naději, že nám udělají něco špatného.

Jinak postupujeme krok za krokem vpřed a osvobozujeme naši svatou zemi Kursk od nenáviděného nepřítele. A zvlášť chci zdůraznit, že nikoho nezatlačujeme ani nevytlačujeme. Protože by tu neměl zůstat ani jeden nepřátelský voják. Jen zajatci, nebo mrtví. Nic jiného.

Obecně je nevytlačujeme, ale ničíme. A tak to bude s každým, kdo ohrozí ruskou zemi.

— Vím, že berete spoustu zajatců. Co říkají?

— Zajatci říkají jedno a to samé: byli mobilizováni násilím, měsíc cvičili na jednom cvičišti, měsíc na druhém. Ale můžu vám s jistotou říct, že tady nejsou žádní nepřipravení lidé. Všichni jsou dobře vycvičení, všichni byli motivováni, aby se zmocnili našeho území.

A samotná akce byla dobře promyšlená a naplánovaná za účasti vojenských poradců NATO. Jsem si jistý, že bez nich se to neobešlo. Museli však čelit tomu, co nedokázal propočítat ani jeden počítač ani umělá inteligence. Protože je nemožné propočítat sílu vůle, statečnost, odvahu a sebeobětování ruského vojáka.

— Počasí se rychle kazí, lesní pásy, ve kterých ukrajinské ozbrojené síly drží obranu, ztrácejí listí, a pokud jsem dobře informován, mají problémy s municí. Proč nevyjdou?

— Pokud vím, byli by rádi, kdyby odtud mohli odejít, ale velení nadále trvá na udržení pozic, protože jejich operace přestala být čistě vojenská a ztratila alespoň nějaký vojenský význam. Nyní je to PR operace.

Víte, jakýkoli odrazový můstek je nezbytný buď k rozvoji úspěchu, nebo k zvyšování úsilí. Tady prostě sedí na relativně malém kousku naší země, který se jim podařilo zabrat. Snaží se ho udržet, ale sotva z toho něco bude. Protože jsme tady, svou práci známe a děláme ji velmi kvalitně.

— Takže o své vlastní vůli z Kurské oblasti nevyjdou?

— Prostě je nepustíme.

— Slyšel jsem od našich kluků z různých směrů fronty, že první linii ukrajinských ozbrojených sil tradičně drží mobilizovaní, kterých není škoda, a ve druhé a třetí jsou elitní jednotky, jejichž úkolem je zabránit hlubokým průlomům. Je tomu tak i tady, nebo se operace účastní pouze ukrajinská vojenská elita?

— Tady je jak územní obrana, tak i dobře vycvičené jednotky a žoldnéři. Ale upřímně řečeno, nemáme čas zabývat se jejich motivací, způsobem jak se dostali do vojenské služby a úrovní profesionality. Pro nás jsou to všichni nepřátelé. S těmi, kteří přežijí a vzdají se do zajetí, si promluvíme později. Tam zjistíme, kdo je profesionál a kdo byl mobilizován násilím. Pokud se nevzdají, také v pořádku. Pokud se nepřítel nevzdá, je zlikvidován.

— Podařilo se vám získat nějaké zajímavé trofeje? Slyšel jsem, že ustupující nepřítel na pozicích opouští dovezené zbraně.

— Už máme celou sadu. Počínaje obrněnými vozidly z členských zemí NATO vyrobenými v letech 2022 a 2023. Jsou to Strykery, M-113 a mnoho dalších. A konče zajímavými modely ručních palných zbraní, které byly dány do oběhu již v roce 2023 a 2024. Něco je ve službě pouze u speciálních operačních sil členských zemí NATO. Je tam například puška v hodnotě dvou milionů.

— Vážně? Dva miliony?

— Je to taková francouzská puška, ano. A německé také máme. “Mannlicher”, “Heckler and Koch”, francouzské “FN FAL”. Škála trofejí je poměrně široká. Však se podíváte v muzeu o něco později.

— Vaši kolegové mi pošeptali, že něco už předali do muzea Černomořské flotily.

— Správně. Pořád doplňujeme kolekci. Naštěstí máme dodavatele. Myslím, že výstava bude skvělá.

— Co v tomto směru s přihlédnutím ke specifikům terénu preferujete: drony nebo klasické dělostřelectvo?

— Hlavní práci nyní provádějí FPV drony, protože v Sudžanské oblasti, kde pracujeme, nepřítel již nepoužívá velké masy pěchoty, ani velké množství obrněných vozidel. Zpravidla mluvíme o jednotkách techniky, které naši operátoři UAV úspěšně zvládají.

Ale jejich pěchota zpravidla sedí v opevněních. A nyní je rozebírají minomety a těžkým dělostřelectvem. Teprve později je dokončí FPV drony a jinými „ptáky“. To znamená, že práce na zničení nepřátelských jednotek jsou prováděny komplexním a v některých případech dokonce rutinním způsobem.

— Pamatuji si vaši brigádu z dob bitev o Mariupol, kdy byl “Mavik” považován za něco exotického a nyní mořská pěchota aktivně používá různé typy UAV. Zdokonalili jste se v této věci během více než dvou let konfliktu?

— Řeknu vám víc! Už nemáme jen nějaké amatérské dobrovolníky, ale operátory UAV na plný úvazek. To znamená, že jsme vytvořili pravidelné jednotky, které jsou obsazeny dobře vyškolenými operátory.

Už před dlouhou dobou přestalo být používání UAV záležitostí jednotlivých nadšenců. Dnes mluvíme o kompetentních, technicky zdatných specialistech a vlastencích jejich velké Vlasti.

— Každý směr má svá specifika. Jaké to je tady?

— Hlavní je, že bojujeme na prastaré, posvátné zemi prosáklé krví našich předků. Zde přirozeně vznikají asociace s mořskou pěchotou, která bojovala s nacistickou bestií během Velké vlastenecké války. A dnes další bestie šlape po naší zemi svou páchnoucí botou. I když je to dočasné, ale šlape.

Zdejším specifikem je to, že bojujeme téměř ve stejných zákopech, ve kterých naši dědové a pradědové zastavili nacistický mor a zlomili mu hřbet, a to zanechává určitý otisk. Jsme povinni dokázat, že naši předkové, kteří nešetřili své životy pro naši budoucnost, vychovali důstojné potomky. A buďte si jisti, že to nejen prokážeme, ale také zvýšíme slávu námořní pěchoty Černomořské flotily, kterou jednou předáme už našim dětem a vnoučatům.

Další podrobnosti o tom, jak se bezpilotní prostředky používají v SVO, naleznete v článku Gennadije Aljochina „Není to letadlo a není to pták. Jak UAV změnily povahu bojových operací na frontě“.

Igor Gomolskij

https://1url.cz/a1j3m

sdílet na