Co znamená “pomalé” stažení americké armády ze Sýrie?

Ohodnotit příspěvek (5 / 1)
CO ZNAMENÁ “POMALÉ” STAŽENÍ AMERICKÉ ARMÁDY ZE SÝRIE?…. aneb jak se Trump rozhodl vyčistit kapsy svých spojenců.

Úžasné události se odehrávají na americkém politickém horizontu. 
Když v polovině prosince minulého roku americký prezident Donald Trump oznámil stažení amerických vojsk ze Sýrie, došlo k velkému rozruchu. Zejména proto, že Washingtonští spojenci – Berlín a Paříž prohlásily, že
“je to překvapilo,” a kritizovaly rozhodnutí Trumpa. 
Zároveň americká média uvedla, že Washington tyto záležitosti konzultuje s Londýnem a Ankarou.

Ve francouzském vydání Le Figaro věří, že “Washington, Moskva a Ankara vyjednaly dohodu” a současně citují polské přísloví:

“Pokud nejste u stolu, pak jste na jídelním lístku.” 

Ale jaké je to jídlo? 

Začneme popořádku. Původně bylo řečeno, že Spojené státy začnou okamžitě stahovat vojáky ze Sýrie.

Pak Pentagon a ministerstvo zahraničí USA objasnily, že tento proces bude trvat 60 až 120 dní, i když
v novinách The New York  Times bylo uvedeno, že “stažení proběhne do 30 dnů”. 
A teď jsou zprávy, že po setkání Trumpa s vlivným republikánským senátorem Lindsayem Grahamem bylo rozhodnuto “pozastavit situaci” a “armáda by mohla dostat čtyři měsíce, aby bezpečně opustila Sýrii”, ……..
což v principu nic nemění.

Ale není to jenom v tom. 
Hlas Ameriky, komentující rozhovor prezidenta se senátorem, cituje následující slova:
“Pokud chtějí, abychom bojovali, musí zaplatit i odpovídající cenu a pokud mluvíme o ceně, tak někdy se jedná o peníze. Takže nedovolíme, aby všichni „jeli“ na nás.”

Kdo však na kom “jezdí” v Sýrii a komu konkrétně jsou adresovány výzvy, aby sdílel finanční zátěž spojenou
s válkou? Od koho konkrétně se USA pokoušejí distancovat v Sýrii? 
Trump tímto jasně potrestá své spojence v NATO a členy Evropské unie, kteří odmítly přistoupit k americkým sankcím proti Teheránu.

Není náhodou, že americký ministr zahraničí Mike Pompeo se setkal v Brazílii s Benjaminem Netanjahu, ujistil ho o připravenosti Washingtonu, a to navzdory rozhodnutí o stažení vojsk ze Sýrie,…..  „i nadále spolupracovat na vyřešení syrské krize a proti Íránu na Blízkém východě.“

Určitý signál je adresován i Ankaře. 
V této souvislosti turecké vydání Hürriyet Daily News píše, že navzdory rozporům mezi USA a Tureckem
v otázce syrských Kurdů,….. „Dříve Ankara mohla využít Washington jako protiváhu Moskvě, ale teď takovou možnost už mít nebude a bude muset jednat s Moskvou přímo“ .

Připomeňme, že Turecko – před ohlášeným stažení americké armády ze Sýrie, mělo dřívější plán  „Cestovní mapy“ v  interakci se Spojenými státy – pozastavilo plánovanou vojenskou operaci východně od Eufratu. 
Pokud jde o Kurdy, turecké vydání předpovídá jejich spolupráci s Damaškem, která by mohla v budoucnu skončit výskytem kurdské autonomie v Sýrii.

Zástupce „Syrských demokratických sil“ (SDF) Mustafa Bali řekl:
“Teď jsme otevřeni všem variantám a všem koalicím”.
Ale i Iránci se obávají Kurdů kvůli své spíše nespokojené menšině ve své vlastní zemi. 
A zde, jak předpokládají američtí odborníci, v trojúhelníku Rusko-Turecko-Írán mohou vznikat problémy.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil svou připravenost projednat situaci v Sýrii “v Moskvě nebo
v Soči.” Druhý den navštívila ruskou metropoli reprezentativní turecká delegace. 
Ankara prohlašuje, že nesouhlasí s “rozdělením Sýrie”, ale bude akceptovat projekt vzniku další kurdské autonomie v tomto regionu, kterou chorvatské vydání Advance nazývá…. “Blízkovýchodním Kosovem”.

Američané ani ne tak opouštějí Kurdy, jako se snaží přenést řešení jejich problémů na ramena jiných zemí. 
Hlavní roli v tomto ohledu bude hrát Damašek. 
Samozřejmě, stažení amerického kontingentu ze Sýrie posiluje i tamní pozici Teheránu, což vyvolává zvýšené obavy Izraele. Rozložení sil se v celém regionu mění a pro další vývoj se objevují nové scénáře. 
Současně nelze vyloučit nějakou geopolitickou reanimaci ISIL.

Zaznamenáváme ještě jeden důležitý bod. 

  • Syrský prezident Bašár Asad povolil Teheránu útočit na teroristy na území Sýrie bez předchozího souhlasu Damašku. 
  • Turecko, bez dosažení vhodných dohod se Sýrií a vytvoření mechanismů vzájemné spolupráce, tuto možnost nemá. 

Takže není součástí centra pro výměnu informací, která se skládá ze zástupců Ruska, Íránu, Iráku a Sýrie.

Je možné, že Ankara bude i nadále udržovat kontakty s Washingtonem – s určitými variacemi. 
S největší pravděpodobností brzy po Američanech, Sýrii opustí Britové a Francouzi. 
Rusko, Turecko, Sýrie a Írán nebudou muset bojovat s účastníky mezinárodní koalice pod vedením USA,
kteří byli vytlačeni na periferii.

Přesto, jak píší noviny The Times, je příliš brzy na to hovořit  o „vítězích“ a „poražených“ v Sýrii, i když Washington usiluje zbavení se odpovědnosti za další dění v Sýrii, a chce se omezit pouze na pozici externího arbitra. Pro Američany zůstává prioritou Írán, není odstraněn z dohledu – zdá se, že se mění pouze taktika dopadu na tuto zemi.

Nyní je intrika v tom, jak budou v této oblasti nadále fungovat “oportunisté” – Paříž a Berlín. 
Budou usilovat o posílení svého vlivu v regionu? nebo podle Le Figaro:
“sledovat, jak se Trump bude snažit zatlouct klín do ještě ne silné aliance Moskvy, Teheránu a Ankary, aby potom opět vstoupil do hry”?
Ale v publikaci se zdůrazňuje, že “hlavní věc neudělat špatnou diagnózu”, protože Trump “nemá v úmyslu úplně obrátit Rusko proti sobě”, které “pro něj nepředstavuje vnější hrozbu”.

A ještě intrika. Podle ní americký prezident údajně plánuje “položit základy triumvirátu Washington-Moskva-Peking” a přes něj řešit íránský problém, jelikož syrská karta je již dohrána. 

No, uvidíme co z toho vyjde. 
Koneckonců, Moskva nedala důvod pochybovat o přijatých závazcích v rámci pomoci Sýrii.
http://www.iarex.ru/articles/63115.html

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na