Co se tu neříká. „Když padnou USA, bude líp.“ Dánský politolog chce konec impéria

06.07.2024 21:12 | Monitoring

Důležitým tématem před americkými prezidentskými volbami je bezpečnost ve světě a řešení zahraničních konfliktů, do nichž jsou USA zapojené. Zatímco na způsobu řešení těchto konfliktů se Donald Trump a Joe Biden neshodují, oba dva kandidáti shodně zmiňují důležitost udržení silného Západu a jeho obrany. Oproti jejich názorům však vyvstávají i oponentní hlasy lidí, kteří by raději volili politiku ústupků a doufají v oslabení Západu a v rozpad NATO. „To je okamžik, kdy můžeme vytvořit multipolární, mírumilovný, spolupracující svět,“ hlásá dánsko-švédský politolog a výzkumník Jan Oberg. „Nehledám Bidena ani Trumpa. Nemyslím si, že by změnili systém,“ vymezuje se vůči oběma kandidátům.

Sdílej

Foto: Repro YouTube @thinkersforum4149
Popisek: Jan Oberg

Současný prezident USA Joe Biden a exprezident Donald Trump v první společné debatě před letošními americkými prezidentskými volbami zdůrazňovali nutnost udržet Spojené státy silnými, a to zejména z hlediska jejich obrany.

Exprezident Donald Trump zdůrazňoval u zahraniční politiky a války na Ukrajině, že pokud by USA měly silnou administrativu a prezidenta, byl by dle něj na Ukrajině mír, jelikož by si Vladimir Putin netroufl svou invazi vůči Ukrajině vůbec zahájit. „Pokud bychom měli skutečného prezidenta, prezidenta, který by byl respektovaný Putinem, tak by nikdy na Ukrajinu nevtrhl,“ zmínil Trump. A že ruský vpád následoval poté, co se Spojené státy „ztrapnily“ v Afghánistánu. Příčinu ve vraždění palestinských teroristů z Hamásu v Izraeli pak také viděl ve slabosti aktuálního amerického prezidenta Bidena.

Právě Biden nutnost silné Ameriky zdůrazňoval rovněž, byť by volil leckdy odlišnou cestu než jeho předchůdce a nestavěl se například až tak kriticky k partnerům USA v NATO, kteří dle Trumpa na obranu Západu nepřispívají dostatečně. „Všechny ty peníze, které Ukrajině dáváme, jsou ve zbraních, které vyrábíme tady ve Spojených státech. A naši partneři v NATO dávají tolik financí, jako jsme dali my,“ pronesl.

Před prezidentskými volbami v USA však i na Západě zaznívají názory, že hlavním problémem je nikoliv slabost Spojených států a Západu – na což často upozorňuje zejména Trump – ale je tomu přesně naopak. Dánsko-švédský politolog a výzkumník Jan Oberg před několika měsíci naopak pronesl tvrzení, že by dle něj světu pomohlo, „kdyby padlo americké impérium“, a doufá též v rozpad obranné aliance NATO, do jejíž kolektivní obrany je zapojena i Česká republika.

Tyto své názory, hlásící se převážně k tomu, aby Západ nasedl na politiku appeasementu, Oberg prezentoval v listopadu loňského roku ve svém příspěvku pro Thinkers Forum, v němž řešil vtahy Západu a Číny i oba dva kandidáty na amerického prezidenta.

„Doufali jsme, že když se otevřeme Číně, umožníme vám dosáhnout dvou věcí. Za prvé uvidíme, že se proti nám Čína a Rusko nespojí. My vás rozdělíme. A za druhé doufáme, že Čína půjde naší cestou, stane se systémem více stran s kapitalistickou ekonomikou a bude jako my. Tohle ‚být jako my‘ už skončilo. A to Američané nemohou pochopit. Stále věří, že vedou svět. Že ho musí vést Američané. A důvod, proč to nevidí a popírají, je ten, že to jde ke dnu, ne USA jako stát nebo společnost, ale jako impérium. A všechna impéria jdou ke dnu. Žádné impérium neexistuje věčně,“ zmínil směrem k čínskému publiku.

Oberg v podobném duchu pokračoval i nadále a silně se do Západu opřel. „Dalo by se tedy říci, že dnešní Spojené státy jsou Titanic. Západ sedí v restauraci v Titaniku a voda se valí kolem oken. Místo toho, aby pak natáhli ruku a řekli, dobře, náš čas skončil, budeme jedni z mnoha a budeme s vámi spolupracovat, tak trvají na jediném, a to je dominance pomocí podvodů, nepravd, narativů. A za druhé, militarismus. Rád bych předpověděl, že při této příležitosti se Spojené státy vydají stejnou cestou jako Sovětský svaz, protože se k smrti umilitarizují. Američané už nedělají diplomacii. Posílají zbraně, sypou zbraně, protože v tom jsou nejlepší. Ale žádná země nemůže přežít jen s tím, že je silná v jednom smyslu. Například vojensky. Pokud se stanete politicky slabým, ekonomicky slabým, psychologicky slabým, slabým z hlediska mezinárodního práva a legitimity, jste na cestě ke dnu,“ tvrdí dánsko-švédský politolog.

„Silná země je taková, která má vysokou úroveň všech mocenských ukazatelů a která se příliš nemilitarizuje a nezanedbává ostatní mocenská měřítka,“ pronesl pak slova, která jdou proti mínění obou prezidentských kandidátů. „Spojené státy mají, dá se říci, vojensko-průmyslově-mediálně-akademický komplex. Jedná se o elity, které mají vzájemně společné zájmy, jako je výroba zbraní, prodej zbraní, používání zbraní, ničení zemí a opětovné bourání zemí. Nemají však žádný společný zájem s lidmi ve svých protějšcích. Jsou mimo demokratickou kontrolu,“ pokračoval a odkázal na slova Dwighta D. Eisenhowera o vojensko-průmyslovém komplexu.

Následně se ohradil proti tomu, že Západ řeší konflikty vojenskou odpovědí, a nikoliv ústupky. „Co je nyní velmi, velmi zřetelně podkopáno, jsou pluralitní otevřená média a naše demokracie na Západě, protože vše je nyní více, více a více zaměřeno na válku a na militarismus. Nikdo se nad tím nepozastavuje. Není nikdo, kdo by se zastavil a přemýšlel o dlouhodobých důsledcích toho, že se do země sypou zbraně a konflikt se nikdy nevyřeší. Stačí se podívat na to, co se teď děje v Izraeli, v zemi, která už má tolik zbraní, má jaderné zbraně, má parciální dohodu o zbraních ze Spojených států, 5 miliard dolarů ročně… Jaká je první reakce ve Washingtonu? ‚Musíme předat Izraeli ještě více zbraní.‘ To je pravda. To je nemocná společnost. Je to nemocný způsob myšlení,“ zaznělo.

Oberg je toho názoru, že si Západ „vytvořil protivníka“ v podobě Ruska sám. „Nikdy nenapadlo zemi NATO,“ řekl. „Doufají, že se jim podaří soustředit všechny zdroje NATO na studenou válku nebo, nedej bože, na horkou válku proti Číně,“ myslí si též o obranné alianci Západu.

Dané směřování USA, které Oberg hodnotí kriticky, dle jeho názoru by změnilo pouze „nenásilné povstání“ americké společnosti „Ne ta hloupost, kterou jsme viděli 6. ledna před dvěma lety. Ale pokud ve Spojených státech dojde k povstání, které řekne, už žádný militarismus, chceme tady dobrou společnost a chceme spolupracovat s Čínou a se všemi ostatními na světě, musíme spolupracovat na řešení humanitních problémů, enviromentálních problémů, problémů s chudobou, problémů s infrastrukturou, všech těchto věcí,“ zmínil opět, že by Západ dle jeho názoru měl zbrojení vyměnit za appeasement.

Zatímco zejména Trump dlouhodobě varuje před Čínou – podobně jako varoval Evropu před úzkým obchodováním s Moskvou ještě před startem ruské invaze na Ukrajině – a během prezidentské debaty s Bidenem hájil například zavedení 10% cel na zboží dovážené z Číny do USA, Oberg je opačného názoru a míní, že Čína „chce spolupracovat“ a chce „dobré vztahy s USA“. „Možná dělá věci, které se nám na Západě nelíbí, ale to není důvod k tomu, abychom proti ní vedli studenou válku,“ uvedl. „A pokud se mě ptáte ohledně Tchaj-wanu, je to velmi jednoduché. Je to Čína,“ dodal Oberg.

On by nepodpořil ani jednoho ze současných amerických prezidentských kandidátů. „Nehledám Bidena ani Trumpa. Nemyslím si, že by změnili systém. Potřebujeme změnu systému na Západě. No a bez spolupráce dvou největších ekonomicky silných zemí nemůže být na světě mír,“ ohlásil Oberg.

Jako „mediátora, který může pomoci“, naopak vnímá Evropskou unii. Právě Brusel dle něj může být nápomocný ve vztazích mezi Čínou a USA. I to však má dle něj určitá úskalí. „Věřil jsem v Evropskou unii, protože jsem si myslel, že je to jiný Západ s inteligentnější politikou dialogu mezi Východem, Západem, Severem a Jihem, než bylo impérium ve Washingtonu. Ale mýlil jsem se. Takže v krátkodobém horizontu nejsem příliš optimistický. Z dlouhodobého hlediska optimistický jsem, protože v den, kdy padne americké impérium, se rozpadne i NATO. Bez amerického vedení a militarismu NATO neexistuje. A to je okamžik, kdy můžeme vytvořit multipolární, mírumilovný, spolupracující svět,“ zazněly z úst dánsko-švédského politologa dosti odlišné názory, než jaké v současnosti prezentují oba dva američtí prezidentští kandidáti.

Zdroj : Parlamentní Listy

sdílet na