Co řečeno zatím nikde nebylo: Putin na summitu s Bidenem se postavil proti nasazení amerických sil poblíž Afghánistánu

Po stažení z Afghánistánu doufala americká armáda v dočasné umístění sil poblíž Afghánistánu, ale Putin řekl Bidenovi, že Moskva s tím nesouhlasí.

Ruský prezident Vladimir Putin během summitu 16. června s prezidentem Bidenem namítal proti jakékoli roli amerických sil ve středoasijských zemích, uvedli vysocí američtí a ruští představitelé a podkopal tak úsilí americké armády jednat proti novému teroristickému nebezpečí po stažení z Afghánistánu.

Dříve nezveřejněná výměna názorů mezi americkými a ruskými vůdci zkomplikovala americké armádě možnost nasazení dronů a další protiteroristické síly v zemích sousedících s vnitrozemským Afghánistánem. Tato potřeba je aktuálnější s kolapsem afghánské vlády a ozbrojených sil během víkendu.

Výměna názorů také naznačuje, že Moskva je odhodlaná udržet si Střední Asii jako sféru vlivu, více než rozšířit spolupráci s novým americkým prezidentem kvůli nepokojům v Afghánistánu, uvedli bývalí i současní představitelé USA.

Požadavek USA na to, čemu Pentagon říká schopnost protiteroristického boje v Afghánistánu „za horizontem“, se v posledních dnech po převzetí Talibanu podstatně zvýšil.

https://www.wsj.com/articles/putin-rebuffed-u-s-plans-for-bases-near-afghanistan-at-summit-with-biden-11629398848

Američané doufali, že obrátí fiasko v Afghánistánu ve svůj prospěch. Vešlo ve známost, že Biden na svém červnovém setkání s Putinem navrhl diskutovat o dočasném nasazení amerických vojsk v republikách střední Asie. Co odůvodňovalo toto přání, jaké byly skutečné motivy Američanů – a jak se tomu podařilo zabránit?

Po stažení vojsk z Afghánistánu americké úřady doufaly v dočasné nasazení svých vojsk v republikách střední Asie. Proti této myšlence se ale postavil ruský prezident Vladimir Putin na ženevském setkání se svým americkým protějškem Joe Bidenem 16. června . 

To je uvedeno v materiálu zveřejněném Wall Street Journal

Tento krok také znemožnil nasazení dronů a dalších protiteroristických sil USA v zemích hraničících s Afghánistánem, uvedli vysocí představitelé USA.

„Moskva je odhodlána udržet si vliv ve Střední Asii a nemá v úmyslu rozšířit spolupráci s novým americkým prezidentem, a to navzdory nepokojům v Afghánistánu,“ upozorňuje Wall Street Journal. 

„Rusové nemají zájem, aby se tam USA vracely,“ řekl Paul Goble, bývalý expert ministerstva zahraničí na Eurasii. Pod záminkou zadržování Talibanu (hnutí je v Rusku zakázáno), jsou pokusy Washingtonu vyjednat si vojenskou spolupráci se středoasijskými zeměmi, v Moskvě posouzeny jednoznačně – Spojené státy se snaží získat zpět své vojensko-strategické a geopolitické pozice ve Střední Asii, ztracené v roce v 2010.

„Spolupráce“ s americkým prezidentem ve Střední Asii – v podmínkách udržování obecného nepřátelského kurzu USA vůči Rusku – by byla prospěšná pouze pro Spojené státy. Opětovné vytlačení Ruska, „uchytávání se“ ve středoasijských zemích, vytváření svých pevností nebo vojenských základen (samozřejmě na „dočasném“ základě) – to jsou skutečné cíle USA v tomto regionu, a nikoli pro veškerou spolupráci s Moskvou. Už jsme si tím vším prošli,“ poznamenal  senátor Alexej Puškov na svém telegramovém kanálu .

Připomeňme, že v letech 2001-2014 byla americká armáda umístěna na letišti Manas poblíž hlavního města Kyrgyzstánu Biškeku. V letech 2001-2010 zde byla umístěna základna protiteroristické koalice, v letech 2009-2014-základna pro tranzitní provoz amerického letectva. V roce 2010 tehdejší prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambajev řekl, že by mělo být uzavřeno vojenské zařízení USA na civilním letišti.

V letech 2001-2005 operovala základna amerického letectva na vojenském letišti Karshi-Khanabad v jižním Uzbekistánu. V červenci 2005, uprostřed napětí kvůli nepokojům v Andijanu, bylo Spojeným státům nařízeno opustit základnu do šesti měsíců. Nyní zde sídlí 60. samostatná smíšená letecká brigáda letectva Uzbekistánu.

V letech 2011-2013 projevily Spojené státy aktivní zájem o letiště Aini poblíž Dušanbe. 
Jak předpokládala «Независимая газета», právě přesun tohoto zařízení pod křídla USA nebo NATO by mohl být předmětem jednání mezi vedoucím amerického centrálního velení Lloydem Jamesem Austinem a tádžickým prezidentem Emomali Rahmonem. V té době byla spolupráce omezena na umožnění tankování letadel amerického letectva na základně Ayni.

„Spojené státy mají v zámoří přes 800 vojenských zařízení.. My máme asi stokrát méně“.

To naznačuje, že naše politika je zaměřena na zajištění bezpečnosti Ruska podél jeho obrovských hranic a politika USA je na zajištění vojenské a politické převahy kdekoli na světě. Střední Asie samozřejmě nemůže být pro americké stratégy výjimkou,“  řekl Andrei Klimov, člen výboru Rady federace pro zahraniční věci.

Spojené státy začaly budovat plány na novou „kampaň“ ve Střední Asii nejméně několik měsíců před pádem Kábulu a konečným zabráním Afghánistánu Talibanem. Ještě v dubnu uspořádal státní tajemník Anthony Blinken „virtuální setkání“ s kolegy ze všech středoasijských republik – ministrů zahraničí Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. 

V květnu zvláštní zástupce USA pro usmíření v Afghánistánu Zalmay Khalilzad věnoval více než dva týdny cestě po Afghánistánu a střední Asii, včetně setkání s tádžickým prezidentem Emomali Rahmonem

Jak v té době s odkazem na WSJ informovala «Российская газета», Spojené státy zvažovaly plány na rozmístění skupin speciálních sil a boj s UAV poblíž severní hranice Afghánistánu. Na severu sousedí s touto zemí Turkmenistán, Uzbekistán a Tádžikistán. 

Bylo oznámeno, že Pentagon počítá s vytvořením „skokových letišť“ ve středoasijských zemích s oficiálním účelem dodatečného přesunu vojsk na afghánské území.

V červnu New York Times uvedl, že američtí diplomaté zkoumali možnosti obnovení přístupu na základny ve Střední Asii, včetně těch v Kyrgyzstánu a Uzbekistánu. V červenci Washington diskutoval o možnosti provádění průzkumných operací z území Tádžikistánu a Uzbekistánu. 

Američané ale uprchli z Afghánistánu ještě před plánovaným datem stažení svého kontingentu (připomeňme, že oficiální stažení amerického vojenského personálu mělo skončit 11. září). A nyní, po neúspěchu americké mise v Afghánistánu, se pozice USA na Blízkém východě ještě více oslabila. 

Pákistán, který byl tradičně považován za regionálního spojence Spojených států – a zároveň připomínáme, že podporoval Taliban – nyní nemá s Washingtonem nejlepší vztahy.

Jak uvádí turecké vydání Haber7, můžeme spíše hovořit o vznikající politické alianci Islámábádu a Ankary. Pákistánský premiér Imran Khan ještě nedávno prohlásil: z jeho země se stal „obětní beránek“ a „Spojené státy chtějí donutit Pákistán, aby po nich v Afghánistánu uklidil špínu,“ uvádí deník. 

Pákistán se ve větší míře stává závislým na Číně, jeho nejdůležitějším obchodním partnerem.

Je zbytečné hovořit o stavu vztahů mezi USA a Íránem. 

Američané proto hledají „oporu“ v postsovětských státech střední Asie. „Je v jejich zájmu vrátit vojenskou přítomnost v Uzbekistánu a Kyrgyzstánu,“ řekl senátor Klimov.

Současně zdůvodnění předložená Američany – rozmístění armády pomůže zadržet Taliban – vypadá více než nepřesvědčivě, řekl deníku „ВЗГЛЯД“ generální ředitel Ruské rady pro mezinárodní záležitosti Andrei Kortunov.

„Pokud Američané nebyli schopni udržet situaci v Afghánistánu v době, kdy existoval významný kontingent jejich vojsk, pak je ještě menší důvod domnívat se, že jakékoli akce zvenčí (například s pomocí letectva) mohou vážně ovlivnit dynamiku politických procesů v zemi.“, – zdůraznil expert. 

Navíc pokud budou na přilehlém území rozmístěna americká vojenská zařízení, Taliban to bude považovat za hrozbu pro sebe a podnikne odvetná opatření.

„Spojené státy mají velmi ambivalentní postoj vůči zemím střední Asie, – řekl Kortunov. – Na jedné straně by chtěli kritizovat tyto země za nedostatečný rozvoj demokratických institucí a autoritářské tendence, podle názoru Američanů. Na druhou stranu chápou, že čím více budou kritizovat středoasijské vůdce, tím blíže je budou tlačit k Moskvě.“

Americký prezident snad při vyslovení své myšlenky na setkání s Putinem doufal, že se vrátí k situaci na počátek dvacátých let minulého století, kdy Rusko a Spojené státy aktivně spolupracovaly v mezinárodním boji proti terorismu, poznamenal Kortunov. 

„Ale to bylo před 20 lety a tehdy mezi Moskvou a Washingtonem nebyla tak vážná krize, jako je tomu nyní,“ zdůraznil mezinárodní expert. 

„A vzhledem k současné povaze vztahů mezi USA na jedné straně a Ruskem a Čínou na straně druhé je velmi obtížné si představit situaci, kdy by přítomnost americké vojenské základny ve Střední Asii přispěla k posílení spolupráce mezi těmito třemi zeměmi“.

„Očekáváme, že problémy tohoto regionu by měly být vyřešeny za prvé politickými prostředky a za druhé bez nezvaných ozbrojených hostů ze vzdálených míst a takovým způsobem, aby to nepřinášelo další hrozby, v tomto případě pro Rusko“, – senátor Klimov vyjádřil úhel pohledu Moskvy.

Více zde:
https://bit.ly/3y7F7ad

sdíletj na