Co přinese Evropě odchod USA z INF

Tak tedy Trump ohlásil na 2. února zahájení procedury odchodu USA z Dohody o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF). Washington už na tento akt předem připravoval světové veřejné mínění obviňováním Ruska z jejího mnohonásobného porušování.

Avšak Rusko není ledabylý žáček, kterého je možno postavit do kouta a nařídit mu, aby dal během dvou měsíců do pořádku své špatnosti a dosáhl tak pochvalu od vychovatele.
Však se ani prezident Trump, s jeho manýry kovboje, nepodobá vychovateli.

Pro Rusko znamená odchod USA z dohody větší nebezpečí kvůli rozmístění nejnovějších raketových systémů kratšího a středního doletu kolem jeho hranic. Pentagon okamžitě začne s přípravou, pokud už nezačal.
V závislosti na dosahu raket se mohou ocitnout v nebezpečí dokonce i místa, na kterých jsou rozmístěny ruské základny strategických jaderných zbraní. Proto Američané pokrývají Evropu svými zbraněmi.
Zde není žádná parita, protože žádná ruská raketa středního doletu nedosáhne na americké území.

Američané již dnes rozmístili v Rumunsku a Polsku odpalovací stanoviště střel Mk41, umožňující použití útočných zbraní, včetně řízených střel středního doletu Tomahawk. Odchod z INF umožní USA tato stanoviště legalizovat a rozvázat si ruce pro vybudování raketového pole v jiných zemích.

V souladu s jadernou doktrínou USA byla zahájena výroba jaderných zbraní malé síly, které se mohou osazovat na rakety středního dosahu. Podle názoru generálů Pentagonu nedovolí přítomnost munice malé síly Rusku „využít svůj potenciál taktických zbraní“.

Jenže co je zde pro Rusko nenapravitelné?
Může se to zdát paradoxní, ale od doby uzavření dohody (1987) může být ztráta minimalizovaná.
Moskvě umožňuje osvobození od závazků dohody upevnění vlastní bezpečnosti za pomoci moderních raket, jejichž třída zatím chybí. Vybavením ruské armády takovými raketami bude v zóně překvapení území celé Evropy. Raketová stanoviště se mohou posunout blíže k hranicím RF.
Evropská hlavní města jsou od Moskvy vzdálena 750  až 3500 km.
Tady vzniká otázka, jak se spojenci USA hodlají zachovat po americkém odstoupení od INF.

Vypadá to, že politici „nových Evropanů“ o tom moc nepřemýšlejí.
Polský ministr zahraničí Czaputowicz 1. února řekl, že rozmístění raket s jadernými hlavicemi v Evropě … bude kontinentu k užitku. Nevylučuje, že v Polsku bude jaderný arzenál NATO rozmístěn.
Opakuje jako žáček myšlenky bývalého velitele pozemních vojsk USA v Evropě Hodgese, který označil Polsko za klíč k odstrašování Ruska. Přitom vzkazuje Moskvě: 
„My to nechceme, ale všechno závisí na tom, co učiní Rusko.“

Ovšem pokud dojde k pokusu zahnat Moskvu do kouta, začnou se ruské rakety sypat nikoliv na hlavu Hodgese, ale na hlavu Czaputowicze a jeho krajanů.

Začala vyhrožovat i Ukrajina. Řeční o možnosti získat vlastní jaderné zbraně schopné doletět do Moskvy
a Petrohradu. Navrhují zahájit výrobu grafitových bomb výhradně  proto, aby s jejich pomocí……  „budovali vztahy s Ruskem“.

Vypadá to, že se tito hlupáci rodí z neschopnosti správně vyhodnotit současnou situaci, která je principiálně jiná než před deseti až patnácti lety. Ruský obranný potenciál je již jiný.
NATO upadalo do hysterie kvůli rozmístění Iskanderů do Kaliningradské oblasti a na Krym, ačkoliv akční dosah tohoto operativně taktického komplexu  je menší než 500 km. Co se stane, jestliže Rusko rozmístí raketové zbraně delšího dosahu?

Evropané by se neměli divit, jestliže bez otálení Moskva oznámí, že rozmístění amerických raket krátkého a středního doletu blízko svých hranic bude považovat za bezprostřední hrozbu a místa rozmístění budou pak potenciálním objektem odvetných útoků…….. Jak to Rusku jde, to předvedlo v Sýrii.

Evropané by si měli uvědomit, že pro preventivní odvetné útoky nebude Rusko čekat a oznamovat tak zvaný stav ohrožení, který předchází začátku válečných akcí.
Bude-li potřeba zastavit to, co ohrožuje bezpečnost ruské infrastruktury – raketové i vyrábějící jaderné zbraně, zasáhne se i v době míru. Příkladem může být Izrael, který v posledních letech opakovaně bombarduje jaderné objekty v Íránu a vojenské objekty v Sýrii a přitom není ani s jednou z těchto zemí ve válečném stavu.
Nikoho se neptá.
USA se podobně zachovaly při bombardování Jugoslávie v roce 1999 a Iráku v roce 2003.

Nad tím by se měli evropští politici zamyslet.

Ruské vedení operativně zareagovalo na akce americké administrativy.
Ruský prezident Putin na setkání s ministrem zahraničí Lavrovem a ministrem obrany Šojgu dne 2. února oznámil, že Rusko odpoví na oznámení USA o odchodu z INF zrcadlově a taktéž pozastaví účast v dohodě.

Prezident poznamenal, že se Rusko nenechá zatahovat do závodů ve zbrojení, pro Moskvu ztrátových.
Veškeré návrhy RF na odzbrojení „zůstávají na stole a dveře jsou otevřené“. 
Putin žádal napříště neiniciovat v daném problému žádná jednání.

Je to naprosto nedvojsmyslný signál. Poslal jej nejen za oceán, ale rovněž do evropských hlavních měst.
Jiná věc je, bude-li signál přijat.

Převzato z Fondsk.ru
http://outsidermedia.cz/svet-ruskyma-ocima-493/

Přihlásit: Login
2000
  Souhlas  
Upozornit na