politikapřírodavěda a technika

Bruce Gagnon: Trump je jen herec, americkým oligarchům jde o přístup k Arktidě

Korporace budou tlačit na zničení Ruska stále víc i s postupujícím oteplováním planety a táním ledu v Arktidě. V rozhovoru s ruským novinářem Konstantinem Sjominem to uvedl dlouholetý americký bojovník proti válce Bruce Gagnon.

Ke konfliktu s Ruskem nyní podle něj spěje celá americká politika a za oceánem je na válku systematický připravována společnost i ekonomika, založená z velké části na vojenském průmyslu.

Děje se tak bez ohledu na to, kdo sedí v Bílém domě a jakou zahraniční politiku momentálně razí americký prezident, u něhož lze pozorovat smířlivá gesta vůči Rusku.

„Myslím, že je teď těžké přesně zformulovat a pochopit, jaká je skutečná vnější politika Trumpa. Každý den probíhají nějaké změny. Vypovídá to o několika věcech. Zaprvé o tom, že není úplně zkušený. Zadruhé to hovoří o jeho možném přání vybudovat lepší vztahy s Ruskem. Jenže Trump tento proces neřídí,“ řekl Bruce Gagnon.

„Vláda (v USA) patří korporacím, oligarchům, právě oni řídí zemi i její vnější politiku. Oni privatizovali vnější politiku USA, která nemá nic společného s demokratickým procesem. Všemu vládnou korporace,“ uvedl americký aktivista.

Osobně jej znepokojuje, že Rusko představuje čím dál větší problém pro těžební společnosti, které si dělají zálusk na arktické zdroje, stále lépe přístupné v důsledku oteplování planety a tání ledu v severních oblastech:

„Chtěly by rozčlenit Rusko na malé státy, proto se tak zajímají o výměnu vedení země. Ta by jim otevřela přístup k Arktidě, k jejím zásobám ropy a přírodního plynu – všem je známo, že Rusko má nejrozsáhlejší arktickou hranici. Právě tito lidé ve skutečnosti řídí procesy ve Washingtonu. Trump je pouze herec.“

Z obdobných důvodů se oligarchové, řídící americkou politiku, snaží oslabit Rusko a Čínu pokusy o narušení jejich spolupráce. „Oni se snaží rozdělit Rusko a Čínu. Nemyslím si, že se jim to podaří, ale strategie je právě taková. Rusko a Čína jsou vůči sobě navzájem zainteresovány,“ konstatoval Gagnon s tím, že ze stejného důvodu je důležitá soudržnost například Sýrie a Íránu.

„Jestli Rusko nebo Čínu dokáží vyřadit ze hry, pak pro USA bude mnohem jednodušší poradit si s tím, kdo zůstane. V tom spočívá strategie Washingtonu: vrážet klíny a pak každého vyřídit po jednom.“ Jak ale podotkl, pokud Rusko a Čína nebo Sýrie a Írán vydrží pospolu, zůstane to pro Spojené státy problém.

Důsledky pro Evropu se projeví

Extrémně vysoké teploty a nedostatek ledu v Arktidě mohou ovlivňovat počasí i u nás ve střední Evropě. Menší teplotní rozdíl mezi Arktidou a vzduchem ve středních šířkách způsobí oslabení a rozvlnění polárního tryskového proudění.

K nám pak může propadnout výrazně chladný vzduch nebo naopak daleko k severu se dostane teplý vzduch od jihu. Počasí se tak stane více proměnlivé s výraznějšími výkyvy. Rozvlněné tryskové proudění se čas od času i „zablokuje“. V takovém případě výrazně chladnější, ale i teplejší vzduch zůstává na jednom místě i několik týdnů. Jak funguje úplný mechanizmus zpětných vazeb a jak se projeví oteplení Arktidy na počasí ve středních šířkách, to jsou jedny ze zásadních otázek, které si kladou současné výzkumné týmy meteorologů a klimatologů.

Tryskové proudění sloužilo i jako zbraň

Tryskové proudění neboli jet stream je silný vítr ve vyšších vrstvách atmosféry, který proudí většinou od západu na východ. Nejsilnější je polární jet, který vzniká na styku chladného polárního vzduchu s teplejším vzduchem středních šířek ve výšce mezi 9 a 12 km a dosahuje rychlostí i kolem 200 km/h. Ve Sluneční soustavě jsou pak nejsilnější trysková proudění pozorována na Jupiteru.

Za druhé světové války využívali tryskové proudění Japonci, kteří vypouštěli balóny s bombami a doufali, že silný vítr odnese takzvané ohnivé balóny až do Ameriky. Shodou okolností jeden z balónů zasáhl i elektrické vedení v Hanfordu ve státě Washington. Následný zkrat dočasně vyřadil z provozu jaderný reaktor, který sloužil k výrobě plutonia do atomové bomby shozené na Nagasaki. Japonci tak vytvořili první interkontinentální zbraň, byť s velmi malou efektivitou.Od roku 1952 si tryskové proudění zvykly využívat i letecké společnosti. Cestu po směru proudění dokáže vítr urychlit až o třetinu, navíc výrazně šetří letecké palivo.

sdílet na

1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Editor
26. 11. 2018 00:16
Ohodnotit příspěvek :
     

Na Arktidu si dělá zálusk kde kdo. Přesně jejich taktika, vrážet klíny mezi každého kdo by je mohl potenciálně nějak ohrozit. Rozděl a panuj.