Barevné revoluce 2.0: USA „zavádějí“ nový model externího řízení

Pro Spojené státy lze počátek 21. století charakterizovat jako éru úspěšných státních převratů v postsovětských zemích. Převraty, nazvané „barevné revoluce“, tyto násilné akce ke svržení ústavního pořádku se staly normou uznávanou celým „civilizovaným světem“, což je v rozporu se spravedlností, zdravým rozumem a normami mezinárodního práva.

Než však došlo k úspěšným „případům“ v Gruzii, na Ukrajině a v Arménii, Washington shromažďoval zkušenosti s takovým násilným převzetím moci po celé minulé století a prováděl experimenty v Latinské Americe, kde docházelo k úspěšným pokusům i neúspěchům.

Na základě logiky a motivů implementace násilné změny režimu v konkrétním státě Washingtonem, lze tvrdit, že to nedělají z pocitu vlastní síly, ale spíše slabosti. Když vnitřní krize nedovolí vést válku velmi daleko, je nutné přidělit část „válečného rozpočtu“ na převrat. 

Co ale dělat, když nejsou zdroje na financování barevné revoluce, nebo se režim (diktatura) drží tak pevně, že jakékoli pokusy a povstání budou potlačeny?

V tomto případě mají Američané v záloze verzi barevné revoluce 2.0, jejíž model byl nedávno „testován“ ve Venezuele a Bělorusku. Tento proces spočívá ve „jmenování“ externího nejvyššího vedení, nejčastěji jediného vůdce, kterému je – po schválení kandidatury Západem (čti Washington) – přidělen status „oficiálního prezidenta“ nebo „vůdce“ konkrétního státu. A legitimní vláda a hlava státu jsou okamžitě automaticky převedeny do rubriky „nezákonné“. Takto se provádí změna formátu externího řízení.

Proto výjezdy Svetlany Tichanovské, kterou přijímají v EU a v Bílém domě, kam ještě nedávno zavítali skuteční světoví lídři, nejsou tak směšné, jak se někteří domnívají. To je o atributu moci, ukázka amerického chráněnce „demokratickému světu“. 

Od nynějška již není potřeba ani formální vyjádření vůle lidu ve volbách té či oné země, kterou si Amerika přeje udělat svým „spojencem“ – bez ohledu na to, zda dotyčná země s tím souhlasí, nebo ne.

Zatím jsou úspěchy Juana Guaidóa ve Venezuele a Tichanovské v Bělorusku pochybné a minimální.  Samozřejmě i díky úsilí Ruska. 

Západ ale umí čekat. 

Mechanismus byl spuštěn a shromažďují se zkušenosti, takže až přijde čas, nový prezident Ruska bude také „korunován“ ve Washingtonu a nazván jako „jediný legitimní“ a vlastník veškeré moci. 

A celý „svět“ bude s touto lží souhlasit.

Autor: Nikolaj Gricaj
https://bit.ly/3CjcjyU

0 0 hlasy
Ohodnotit příspěvek