Alexandr Dugin: Pět front proti unipolárnímu globalismu
Před začátkem roku 2024 stojí za to podívat se na celkový obraz světa a hlavní geopolitické trendy. Obecně se nacházíme v okamžiku přechodu od unipolarity k multipolaritě. Tento rok získala multipolarita další strukturalizaci v BRICS-10 (Argentinu, která jen co se připojila k této organizaci, urychleně ji odtamtud odstranil další globalistický klaun Javier Milei).
Nedávná triumfální návštěva Vladimira Putina v SAE a Saúdské Arábii, po níž následovala dlouhá jednání s íránským prezidentem Raísím, ukazuje, jak vážně Rusko bere multipolaritu. Zejména v očekávání roku 2024, kdy Rusko převezme každoroční předsednictví BRICS.
Ke konci roku, tentokrát v Latinské Americe, se objevil nový syndrom multipolarity. Venezuelský prezident Nicolás Maduro oznámil nároky své země na území Britské Guyany. Maxim Medovarov ve svém telegramovém kanálu „Poznámky tradicionalisty“ správně ukazuje, že samotná Guyana byla produktem zlého génia atlanticismu lorda Palmerstona, který naplánoval a provedl „rozčlenění Velké Kolumbie na kousky se smrtí Bolivara, včetně odštípnutí území Essequibo, které začlenil do Britské Guyany”. Britská Guyana-Essequibo (spolu s Malvínami) je další frontou multipolarity proti unipolaritě.
Obecně se již zabýváme pěti potenciálními nebo aktuálními frontami:
- Rusko na Ukrajině bojuje s kolektivním Západem a americkým (anglosaským) globalismem. V podstatě jde o občanskou válku Rusů – imperiálních Rusů proti atlantickým Rusům, kteří zradili svou ruskou identitu. Atlantičtí “Rusové” jsou využíváni unipolárními silami Západu.
- Islámský svět se konsoliduje (s vážným zpožděním) proti Izraeli, který provádí systematickou genocidu arabského obyvatelstva. Přičemž na straně Izraele (jako své blízkovýchodní zástupné síly) je opět unipolární Západ.
- Blok antikoloniálních zemí v západní Africe (Mali, Burkina Faso, Niger, Středoafrická republika, Gabon) je sjednocený proti prokoloniálním (atlantickým) režimům a proti Macronově globalistické Francii. I zde může každou chvíli propuknout otevřený konflikt.
- Potenciální fronta Tchaj-wanu proti pevninské Číně – je to co nejvíce znepokojuje USA. (A tady přímý konflikt už čeká na svůj čas).
- Deklarace o právu Venezuely na Essequibo, Essequibo je umělým koloniálním výtvorem atlantistů. Patří sem také problém Malvín (Falklandy), který se může stát akutním po odstranění degeneráta, který se prodral k moci (to se stává, když se revoluční perónismus zkříží s liberalismem, jako to udělal poražený Sergio Massa, který prohrál volby s Javierem Mileiem).
Indie (Bharat) zaujímá zvláštní místo v multipolární Heptarchii (doslova Sedm království, pozn.red.). Jedná se o zcela originální Stát-Civilizaci, který je strategicky nejblíže Spojeným státům (kvůli konfliktu s Čínou a Pákistánem a v širším měřítku islámským faktorem). Indie je přitom přátelská k Rusku, Africe a Latinské Americe. Neexistují žádné přímé zóny konfliktu s globalisty (kromě vzpomínky na monstrózní éru britské kolonizace). Dříve Západ podporoval radikální islám a Pákistán. To se částečně zachovalo, ale ne tak jednoznačně – globalisté potřebují Indii, aby se postavili Číně.
Je důležité, že sami atlantisté a zastánci unipolárního světa za každou cenu to chápou velmi dobře. Takže Liz Trussová, v dubnu 2022, kdy zastávala post britské ministryně zahraničí ohlásila „návrat geopolitiky“. Nedávno se Trussová, která byla rekordně krátkou dobu premiérkou Anglie, na svém turné po Spojených státech pokusila ovlivnit republikány v atlantickém duchu, aby vyčlenili finanční prostředky na pokračování války Kyjeva proti Rusku. Tehdy řekla, že „Ukrajina, Izrael a Tchaj-wan nejsou různé války, jsou to jedna a ta samá válka.“
To je korektní geopolitický pohled na věc. A napětí v západní Africe a Essequibo jsou také frontami „jedné a té samé války“.
Celá heptarchie (Západ, Rusko, Čína, Indie, islámský svět, Afrika, Latinská Amerika) je rozdělena podél jedné hlavní linie – Západ proti šesti. Sami globalisté si to jasně a zřetelně uvědomují. V jejich očích je jen jeden pól, tedy samotný Západ. Ostatní země by měly být jeho vazaly (a ne suverénními póly) a měly by být nepřátelští mezi sebou, ne s ním (Západem).
Je důležité, že i v Rusku velmi jasně chápou strukturu globální konfrontace šesti proti jednomu. Šéf ruské zahraniční zpravodajské služby Sergej Naryškin ve svém článku „2024 – rok geopolitického probuzení“ v časopise „Rozvědčík“ říká:
Nadcházející rok na světové scéně bude ve znamení dalšího zintenzivnění konfrontace mezi dvěma výše nastíněnými geopolitickými principy: anglosaským neboli ostrovním „rozděl a panuj“ a přímo k němu antagonistickým – kontinentálním „sjednoť se a veď“. Projevy této prudké konfrontace budou v nadcházejícím roce pozorovány ve všech, i v nejvzdálenějších oblastech světa: od pro nás nejvýznamnějšího postsovětského prostoru po Jižní Ameriku a Tichý oceán.
Musíme se tedy „sjednotit a vést“ (včetně sjednocení a vedení euroasijských území – především Ukrajiny, která upadla do zrady). A nepřítel se bude i nadále snažit „rozdělovat a panovat“ a snažit se zasít nepřátelství mezi póly heptarchie – šestici vynořujících se „světů“ – ruský, čínský, islámský, indický, africký a latinskoamerický.
Nepřátelé chtějí, aby existoval pouze jeden svět – jejich vlastní. Odmítají a démonizují existenci jiných světů odlišných od toho západního. Zejména ruský svět. Musíme si to jasně uvědomit a pochopit, že všech pět front boje proti unipolárnímu světovému řádu a západní hegemonii – to všechno jsou fronty naší války.
Pro Pokec24 přeložila Janinna
Proč my nemáme nějakého podobného mozka? Dugin je myslitel. Bez myslitelů jsou politici poloviční, protože se nemají o koho opírat a kým se inspirovat.
Ale máme plno potkanů, pinglů, mopslíků. Diplomatů jak šafránu a jejich šéf Lipánek se svými “diplomatickými” schopnostmi se hodí jen na sběr bobků z chodníku. Tímhle se Česká cuchta na ministerstvu války inspiruje. Pak to tak i dopadá – nikdo se s námi nebaví, protože se ve světě ví, že jsme k ničemu. Umíme pouze sbírat bobky z chodníku.
Proč? Protože jsme si nikoho vzdělaného a moudrého nevychovali. Důvodů je mnoho. Ale ten největší je absolutní neschopnost používat myšlení jako pracovní nástroj. Tady je většinou ten kdo ví a přemýšlí více, zesměšňován a urážen. Typická vlastnost závistivců našeho společenství. Kdyby žil takový Ransdorf, mohl by o tom vyprávět.
No, nevím co čekal ve švýcarské bance když ji chtěl vyhrábnout, že ho nezatknou?
A co se tam stalo? 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=cKRnu9mKF-Q
Sergeji, on byl totiž velice důvěřivý člověk. Veliká spousta takhle vzdělaných jedinců si totiž myslí, že tak jak se chovají oni se budou chovat i jiní. Vždyť něco podobného by se potom mohlo říci i o V. Putinovi. Také přece důvěřoval a přitom je to takový vůdce. A on ten Ransdorf ty prašule určitě nechtěl vyhrábnout pro sebe. To mu nebylo zapotřebí, někomu chtěl pomoci a tak pěkně to asi zaonačili, aby to vypadalo tak, že je to lump. Jeho přehled jim vadil, o tom žádná. Když se můžete bez taháčku vyjadřovat k různým problémům na které mají jiní kupy poradců, jste nebezpečný. Nikdy jsem s ním nemluvil a neznal jsem ho, ale tak nějak se mi to jeví. Ale je to samozřejmě můj názor.
Putin ví že s pingliš neví s primitivním jazykem co mluví i jak to výheky myslí.
Neříkám že byl špatný člověk ale třeba si myslel že “justice je na rozdíl trha mamona svatá. Ovšem pro 5-6. demolici je to posvátná relikvie religiózníků. Někteří si mohou i vybrat co. 🙂
Co profesor Staněk?
Máme multiprofesora se 17? poradci školastiky. A ještě politologa,