Třicet let od první velké PODVODNĚ ROKU 89.

Specyjální komando URNA-NA-ČLENY-URNA čekalo za humny valašské vesnice a dokonale svými černými, slušivými, outfitovými oblečky, splývalo s terénem krátce střižené zelené trávy v přikopě u popraskané okresky. Kromě aleje švestek táhnoucí se léta podél asfaltu, byly kolem jen rovinaté polnosti, připravené na rašení žlutě zářící řepky olejky. V dálce byly ohraničeny lesíky, lesy a telegrafními sloupy.

Ideální atmosféra pro ukončení šichty a spokojenému sunutí se do krachující místní putyky zvané U čebnice, krachující díky všeobecné tyranii, zvané zákaz kouření.

Jejich velitel v pokleku na rohu opuštěné, lebedou zarostlé a zrezivělé autobusové zastávky, na orukavičkovaných prstech ukázal komandu postupně trojku, parohy a fakáč a pokynul ukazovákem doprava. Podle černých elasťáku těsně obepnutých okolo prdele a klínu bylo zřejmé, že je to žena. Asi 48 kilo.

Jak taky jinak. V dnešní době mamánků a buzerantů jsou velitelé všech zabijáckých komand v jejich světě zásadně ženy.

Z dálky bylo slyšet kolot, klokot a bublání dizlmašiny a taky drnčení dřevěných bočnic přijíždějícího traktoru Zetor i s prázdnou vlečkou.

Šofér Jožka se zmijovkou na hlavě pokuřoval za volantem svoje tabačisko a vedle v prolisu dveří měl zasunutou klinkající flašku otevřené, zteplalé desítky. Bylo pěkné jaro a i přes nadávání motoru bylo slyšet na nebi cvrlíkání skřivanů.

Klid před bouři.

Najednou, jako blesk, rozvinul se před traktorem napříč cestě ostnatý pás. Jožka se dýmem a úlekem rozkašlal a dupnul na brzdu. Pneumatiky hlasitě zasténaly. Z jedné strany vyskočila černá postava, provedla ukázkový kotoul a poklekla před kola traktoru s namířenou poloautomatickou remingtonkou se zaměřovačem a navrch laserovým ukazovátkem.

Z druhé strany přiskakovali cvičenci směrem ke dveřím soupravy a rvali za kliku. Aby strhli Jožku ven na břicho.

„Tož ogaři, co blbneté?“

„Ruce za hlavu!! Ruce za hlavu!!“

Když stal protopachatel u chladiče spoutaný a vyrušený z pohody, přistoupil k němu velitel komanda a zařval fistulí: „Kde máš tu slivovicu a odkud ji bereš!! My víme že nelegálně pálíte u Zdenoša v garáži!!“

Jožka se pousmál a řekl:“ Tož Jiřko, co blbnéš? A co to máš na sobě dcerko pojašená?“

„ Pane Jožka, neviděl ste teho mojího Francka? Nebyl na noc doma.“

„No vím. Byl včeraj s náma v tej garáži a tak sa schňápal, že mu tam Zdenoš mosel hodiť pár matrací, aby sa trochu vyspal.“

„No ale už je popoledňu a ho nikde!!.“ Vyjekla Jiřka, velitelka komanda.

„Já ti ho už nějak pošlu.“

„..a pane Jožka, davajte si na to pozor. Přišlo na vás udání, kvůli temu chlastu. Tak sa mívajte“. a komando na povel nudně kráčelo kamsi na základnu.

„Neboj holka. To už sa zařídí…..a sundejte mi už konečně ty klepeta. Kurwa řiť!!“ 😀

sdíletj na

5 1 hlas
Ohodnotit příspěvek
4 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Administrátor
29. 5. 2019 18:50

Hele, dobrej obrázek a nejen obrázek? Konečně trochu světla, ale že to trvalo.

Administrátor
29. 5. 2019 19:18
Odpovědět  josh-xy

Říkám si ten chlap, tam… ů) Tak jak na horách,…má být zase pěkně, tedy alespoň u nás. Ale jak vidno, tam u vás po tej slivovičke je vždy rozjasněnoů)

Administrátor
29. 5. 2019 20:27
Odpovědět  josh-xy

Takže jsi na kolotoči.Žes neřek o dalším zářezu,..tedy dodatečně, ať ti chutná…teda život a s ním i šveskovka. Pokáď dude chutnat, je všechno ok. Vždyť dokud žijeme….
,I ode mne pár zamilovanej z jejich studnice: Hubenej claim (Digger
a kránej sleng v songu : Velikonoce lampáře Tonyho,..ale znáš a když ne, vyhledášů)

Administrátor
29. 5. 2019 21:12
Odpovědět  josh-xy

?To asi každej, kdo zanechal srdce v mechu a kapradí skal a lesů. Já jsem ale civilizačně měšťácky tady línej, že vostudně na mě lepí song, jak klon https://www.youtube.com/watch?v=Gl9cSr4_bEY, tedy, rád bych se asi jako ty někde v stráni přikurtoval, město mě nedojímá.