Smartphone pohltil kosmos

Jak daleko ještě lidstvo zajde v obchodně-elektronickém Matrixu? Den kosmonautiky připomněl v jaké krizi
se nachází lidstvo a technologický pokrok 58 let po prvním letu do vesmíru.

V Rusku se 12. dubna omezili na slova o minulých úspěších a sliby oživit kosmonautiku do roku 2022.

V USA Elon Musk konečně vypustil super-těžkou nosnou raketu Falcon Heavy (náklad, bez kosmonautů)
a NASA přiznala, že průzkum Měsíce nelze udělat bez mezinárodní koalice – a to 50 let poté, co tam údajně přistáli američtí astronauti.

Symbolickým posměchem byla také zpráva o pádu izraelského lunárního roveru, který byl financován,
jak bylo opakovaně zdůrazněno, soukromými penězi.

……. Potomci objevitelů vesmíru se ztratili ve výpočtu peněžních jednotek.

Futurolog Stanisław Lem v polovině šedesátých let zesměšňoval dokonce i spekulace o tom, že v roce 2000 nebudou lidé žít stejně jako za něho: údajně, explozivní růst technologie změní život člověka natolik, že je téměř nemožné situaci předvídat. Pro dnešní generaci je smutné, číst slova Lema, představitele generace, která pokořila atom a vyslala člověka do vesmíru.

Z hlediska technologie se lidský život šedesátých let a roku 2000 zásadně nezměnil, došlo pouze ke zlepšení starých vynálezů: ….. auta se stala rychlejšími a pohodlnějšími, objevily se vysokorychlostní vlaky, domácí spotřebiče se staly rozmanitějšími.

Předpoklad toho snílka Lema, že vozidla na kolech se stanou raritou, která bude nahrazena zásadně odlišnými dopravními prostředky, se rozbil o brutální realitu „světlé budoucnosti“, kdy auta na kolech vytvářejí děsivé dopravní zácpy a zaplňují městské části.

Jediný průlom nastal v oblasti informačních technologií – vytvoření osobního počítače, elektronické
a mobilní komunikace, propojení všech komunikací do smartphonu. Tato revoluce však vedla pouze
k tomu, že lidstvo z transcendentálních výšin, kam upíralo svůj pohled, sklonilo hlavu a vrhlo se na chytré telefony, na malinký virtuální svět bez skutečného tvoření.

Polovodiče založené na heterostrukturách, objevené geniálním sovětským vědcem a velkým idealistou Žoresem Ivanovičem Alfjorovem  ve stejných šedesátých letech minulého století, neposloužily k vytvoření nového nádherného světa tvůrců, ale pouze nástrojů pro urychlenou výměnu informačních produktů spotřeby, pro konstrukci virtuální náhražky, kde není prostor pro sny, víru a vesmír.

Důvodem toho samozřejmě není samotná technologie – je to pouze nástroj pro změnu společnosti, zatímco specifický směr změny nastavují ti, kdo ji používají, a závisí na hodnotách a dominantních přesvědčeních
ve společnosti samotné.

Rozpad sovětské alternativy vedl k tomu, že všechny sféry života, včetně kultury, vědy, technologie, smyslu života, podléhají zájmům velkého soukromého kapitálu. Triumf postmodernistického hédonismu, nesmyslného obohacování a spotřeby snížil technický pokrok na pouhé projídání zdrojů.

Symbolickým příkladem je každoroční aktualizace přístrojů stejné značky, kdy marketing zcela nahradil skutečný technologický vývoj. Je to totéž, jako by Sergej Koroljov představil na výstavě nové rakety, lišící se pouze designem, barvou a několika dalšími funkcemi.

Kosmos a atom nepokořili technokrati a obchodníci, ale idealisté-snílci – ne však nic nedělající fantastové, nýbrž odpovědní vedoucí velkých výrobních systémů, jejichž motorem nebyl osobní zisk, ani úspěch konkurence, ale sny, sny o velkém poznání světa.
Dominance osobního obohacení v současné společnosti vedla k podřízenosti tvůrců, kteří produkt vytvářejí, obchodníkům, kteří ho mohou propagovat pouze na trhu. Proto je kladen důraz na komerční zisk v rozvoji vesmíru a základních vědách, což však automaticky ukončí jakýkoliv velký začátek, zužuje vědecký horizont
a perspektivu poznání.

Nadcházející vlna nových technologií – umělá inteligence, 3D tisk, hyperzvuk a další – při zachování dominance spotřebního světového pohledu bude jistě omezena na spotřební zboží, obohacení velkých korporací, zábavu mas a zlepšení dohledových a kontrolních schopností.
Dohled a kontrola se ve skutečnosti již děje a dříve či později povede ke zřízení elektronického fašismu, kdy pocity a myšlenky lidí budou zcela redukovány na konzumerismus a zcela podřízeny korporacím.

V současnosti je návrat k technologickému romantismu objevitelů vesmíru a atomu nemožný.

Idea technického pokroku byla vyčerpána, idol neomylné vědy je mrtvý, všemocná mysl (racionální) schopná budovat bezproblémový svět založený na ideální teorii, byla zničena. Snažit se to vrátit je bezvýznamné a nepotřebné. Avšak využít hlavní lekci velkého experimentu je nutné.

Dokonce i neuvěřitelný technologický průlom je bez duchovního základu a morálního sebezdokonalování bezvýznamný. Dokonce i ta nejkrásnější sociální teorie a spravedlivý ekonomický systém je bezvýznamný
bez vnitřní práce milionů lidí, bez aktivní askeze každého člověka nebo alespoň aktivní menšiny.
Otázkou je – je to vůbec možné?

První odpověď – samozřejmě není. Že by najednou všichni našli v sobě sílu změnit se, opustit cestu sladkého vymírání, vydat se na cestu boje a práce… je utopie. 
To je důvod, proč je důležitý příklad těch, kdo „vysuší“ tuto bažinu.

Ke svržení vládnoucího hédonismu jsou zapotřebí průkopníci ducha, živé pochodně, které svým ohněm, svým příkladem ukáží všem hmatatelnou alternativu. Ti, kdo snadno odmítnou osobní zisk a prohlásí službu ideálům za skutečný úspěch a štěstí, ti kteří zpochybní celkovou komercializaci a obchodníky. 

Ne krásná slova a formulky, které nikoho nemůžou inspirovat, ale skutečné činy, každodenní obětavost, služba a nesobeckost, hodit rukavici konzumerismu.

Potřebujeme kvalitativně odlišný vztah mezi lidmi. Kdy vynálezy a objevy jsou pro všechny a důležité produkty, které jsou schopny zachránit životy, jsou distribuovány zdarma. 
Například protézy a orgány vytvořené pomocí 3D tisku. 

  • Kdy nákupní střediska, která zaplavila města budou přeměněna na střediska pro děti a umělecké galerie a kostely, které stoupají k obloze.
  • Kdy několik vědců a inženýrů přednesou výzvu k řešení akutního problému a nejlepší mysl nesobecky bojuje o jeho vyřešení.
  • Kdy se talentované písně a obrazy současníků, kteří nemají šanci se uplatnit díky cynickým producentům se objevují na nápadných billboardech a na sociálních sítích díky neznámým dobrodincům.
  • Kdy skupina architektů a odvážlivců vytvoří zahradní město od nuly, s použitím nejnovějších technologií a ne na úkor člověka, jako v současných megalomanských projektech, ale pro dobro.
  • Kdy církevní vědci a doktoři kléru si dají za cíl vytvořit nový systém poznání světa, kombinující racionální a iracionální …

Abychom probudili lidstvo, vyvedli ho ze stavu hypnózy, nepotřebujeme mluvčí a kňouraly, reptající o slepé uličce lidstva, ale askety a tvůrce, bojovníky a válečníky světla, ty, kteří na sebe vezmou kříž – svůj i svého bližního, kteří budou zpochybňovat vulgárnost a sobeckost, jejich vlastní příklad začne vytvářet nový svět, osvobozený od rozlezlého cynismu. Svět, ve kterém se technologie stanou nástrojem duchovního a morálního zlepšení, dalším zdrojem tvoření a tvořivosti.

Mezitím ve světě je katastrofální nedostatek těch, kteří nazývají bílou bílou a černou černou, kteří by zapálili
v srdcích naději a v myslích skutečné smysly, kteří pozvednou prapor boje proti degradaci a zformulují potřebu morální spásy. Pokud se tak nestane, pak bude triumfovat člověk – konzument, což povede k celkové degeneraci lidstva, protože skutečná tvorba není možná tam, kde vládne spotřeba.

http://www.iarex.ru/articles/65865.html

0 0 hlasy
Ohodnotit příspěvek

sdíletj na