Hlavním cílem mírové mise v Kazachstánu je pomáhat udržovat stabilitu a udržovat dobře střežená strategická zařízení, prohlásil šéf bezpečnostní aliance vedené Ruskem, zatímco zemí pokračují násilné nepokoje.

Podrobnosti o společném vojenském nasazení Moskevské Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) prozradil ve čtvrtek generální tajemník bloku Stanislav Zas v rozhovoru pro Sputnik. Organizace sdružuje šest postsovětských států, včetně Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Ruska a Tádžikistánu.

Mírová mise byla zahájena v plném souladu s chartou CSTO, uvedl Zas, protože kazašský prezident Kassym-Jomart Tokajev požádal o pomoc tváří v tvář rostoucí hrozbě státní suverenity. Po mimořádných konzultacích se spojenci shodli, že „probíhající události představují skutečnou hrozbu pro bezpečnost země, její stabilitu a dokonce i územní celistvost,“ řekl Zas.

Ruské a běloruské předsunuté týmy již dorazily do Kazachstánu a nasazení 2500 výsadkových a speciálních operačních sil by mělo být dokončeno do páteční noci.

Operace má dva hlavní cíle, řekl generální tajemník s tím, že vojáci budou nasazeni, aby střežili několik „důležitých vládních a strategických zařízení“, a také „pomáhali udržovat pořádek“ a udržovali obyvatele v bezpečí.

Pokud by se místa střežená silami CSTO dostala pod ozbrojený útok, vojáci budou oprávněni použít v reakci smrtící sílu, varoval Zas.

“Všechna obvinění, že naše jednotky rozhánějí demonstrace a tak dále – ne, to se nestane,” uvedl Zas. Rovněž odmítl jakoukoli představu, že mise představuje „okupaci“ nebo „invazi“, jako „naprostý nesmysl“

Pokud [kazašské vedení] usoudí, že se situace stabilizovala a je řízena vlastními silami bez pomoci našich států, pak samozřejmě operace skončí a všechny jednotky budou staženy.

Mírové síly CSTO povolal Tokajev ve středu, když Kazachstán čelil vlně masových nepokojů, které původně vyvolalo prudké zvýšení cen pohonných hmot na začátku nového roku. Protesty se během několika dní staly stále násilnějšími a politickými – navzdory vládním ústupkům vůči požadavkům demonstrantů – s více místy po celé zemi zasaženými pouličním násilím, žhářstvím a nepokoji.

Největší město v zemi, Almaty, zažilo nejhorší chaos, protože megapolis obsadili výtržníci, někteří vyzbrojení zbraněmi údajně uloupenými z policejních zbrojnic. V posledních dnech davy zapálily vládní budovy, vyplenily několik obchodů, bank a bankomatů a zapojily se do střetů s policií a vojenskými silami.

Vojáci pod vedením Ruska přijíždějí do Kazachstánu uprostřed obnoveného násilí

V největším městě země, Almaty, pokračují pouliční bitvy, když Rusko posílá výsadkáře, aby potlačili celostátní povstání.

V největším kazašském městě ve čtvrtek vypukly nové násilnosti a Rusko přispěchalo s výsadkáři, aby potlačilo celostátní povstání v jednom z nejbližších bývalých sovětských spojenců Moskvy.

Policie v hlavním městě Almaty uvedla, že zabila desítky protestujících. Úřady uvedly, že zemřelo nejméně 18 příslušníků bezpečnostních sil, z toho dva byli nalezeni bez hlavy. Více než 2 000 lidí bylo zatčeno.

V ulicích Almaty se nacházela ohořelá vozidla, několik vládních budov bylo v troskách a v areálu prezidentské rezidence, kterou ve středu napadli a vyplenili demonstranti, byly rozházeny nábojnice.

“Nevěděla jsem, že naši lidé mohou být tak děsiví,” řekla agentuře AFP nedaleko rezidence devětadvacetiletá učitelka mateřské školy Samalová.

Vojenský personál získal zpět kontrolu nad hlavním letištěm, kterého se předtím zmocnili protestující. Ve čtvrtek večer se obnovily boje na hlavním náměstí v Almaty, které po většinu dne střídavě okupovali vojáci a stovky protestujících.

Ruské nasazení bylo sázkou Kremlu, že rychlá vojenská síla může zajistit jeho zájmy ve středoasijské zemi produkující ropu a uran, a to rychlým potlačením nejhorších násilností za 30 let nezávislosti Kazachstánu.

Novináři agentury Reuters hlásili, že při postupu vojenských vozidel a desítek vojáků v Almaty slyšeli výbuchy a střelbu, ačkoli po setmění střelba opět ustala.

Podle zpráv místních médií bezpečnostní síly vyklidily demonstranty z centrálního náměstí a dalších klíčových vládních budov, ale střelba se objevila i na jiných místech města.

V celé zemi byl vypnut internet, což znemožnilo zjistit rozsah nepokojů. V zemi, kde od sovětských dob pevně vládne vůdce Nursultan Nazarbajev, který se udržel u moci, přestože před třemi lety odstoupil z funkce prezidenta, však násilnosti neměly obdoby.

“Protiteroristická operace
Nazarbajevův nástupce, prezident Kassym-Jomart Tokajev, v noci na dnešek povolal ruské jednotky v rámci vojenské aliance bývalých sovětských států vedené Moskvou do boje proti “teroristickým skupinám”, které označil za vycvičené v zahraničí.

Moskva uvedla, že bude s Kazachstánem a spojenci konzultovat kroky na podporu kazašské “protiteroristické operace”, a zopakovala Tokajevovo tvrzení, že povstání bylo inspirováno ze zahraničí. Kazachstán ani Rusko neposkytly důkazy na podporu tohoto tvrzení.

Moskva nesdělila, kolik vojáků vysílá a jakou roli hrají, a nebylo možné určit, do jaké míry se Rusové mohli na čtvrtečních nepokojích podílet.

Povstání, které začalo jako protesty proti novoročnímu zvýšení cen pohonných hmot, se rozrostlo ve středu, kdy demonstranti za skandování hesel proti Nazarbajevovi vtrhli do veřejných budov v Almaty a dalších městech a zapálili je.

Tokajev nejprve reagoval odvoláním svého kabinetu, zrušením zvýšení cen pohonných hmot a distancováním se od svého předchůdce, mimo jiné tím, že převzal vlivný bezpečnostní post, který si Nazarbajev ponechal.

Tyto kroky však nedokázaly uklidnit davy lidí, kteří obviňují Nazarbajevovu rodinu a jeho spojence z hromadění obrovského bohatství, zatímco 19milionový národ zůstává chudý.

Nazarbajev v roce 2019 odstoupil z prezidentského úřadu jako poslední šéf komunistické strany ze sovětské éry, který ještě vládne bývalému sovětskému státu. On a jeho rodina si však ponechali posty dohlížející na bezpečnostní složky a politický aparát v Nur-Sultanu, účelově vybudovaném hlavním městě nesoucím jeho jméno. Od začátku nepokojů o něm nikdo neslyšel.

Mnozí demonstranti v narážce na Nazarbajeva křičeli “Staříku, ven!” a několik svědků agentuře AFP potvrdilo, že ve městě Taldykorgan na jihu země byla stržena socha bývalého vůdce.

“Přišli lupiči
Rychlý příchod ruských vojáků ukázal, že Kreml je ochoten chránit svůj vliv v bývalém Sovětském svazu silou.

Od konce roku 2020 Moskva podpořila vůdce Běloruska proti lidovému povstání, zasáhla, aby zastavila válku mezi Ázerbájdžánem a Arménií, a ke znepokojení Západu znovu shromáždila vojska poblíž Ukrajiny, kterou Rusko napadlo před osmi lety.

Nasazení v Kazachstánu s sebou nese riziko: tím, že Moskva odhalí, že kazašské úřady jsou závislé na ruských silách, by mohla protestující ještě více rozdráždit.

Je těžké říci, jak širokou podporu by mohly mít protesty v zemi s málo organizovanou opozicí, zejména pokud budou demonstranti obviňováni z násilí.

“Díky Bohu, konečně dorazila armáda,” řekl agentuře Reuters telefonicky Ali, manažer hotelu Holiday Inn nedaleko hlavního náměstí v Almaty. “Včera v noci přišli lupiči a rozbíjeli okna aut v naší blízkosti.”

Západ se zatím omezil hlavně na výzvy ke klidu. Americký ministr zahraničí Antony Blinken hovořil se svým kazašským protějškem “a vyslovil se pro mírové, práva respektující řešení krize”, uvedl ve čtvrtek jeho mluvčí Ned Price.

Vrchní diplomat EU Josep Borrell ve čtvrtek uvedl, že ruský vojenský zásah přinesl “vzpomínky na situace, kterým je třeba se vyhnout”.

sdílet na