Poslední dny Lenina: Kecalové, poslouchejte, rozzlobil se Josef Skála a dal na stůl fakta
Bývalý místopředseda KSČM, historik Josef Skála, nevěřícně sledoval, jakým způsobem dnes bylo připomínáno jedno historické výročí – 95 let od úmrtí Vladimíra Iljiče Lenina, prvního vůdce SSSR.
Zejména Jan Jandourek z Šafrova Fóra24.cz se prý vyznamenal.
Lenin zemřel před 95 lety. Dřív by se drala o slovo i smečka vrtichvostů. Dneska většina médií mlčí.
Web Forum24 nabízí i Leninův snímek……. S výrazem, který do očí vytesá těžká mrtvice.
To neštěstí potkalo i mraky jiných osobností. Fotkou, jak vypadali potom, je nezhovaďuje ani bulvární šmíra.
O tom, jak se „moc změnila v bezmoc“ – a Lenin „v zoufalství prosil o jed“ – je i článek Jana Jandourka.
Peklo, s nímž lídr ruské revoluce zápolil poslední roky života, podává vcelku pravdivě. Nesnesitelné bolesti hlavy Lenina přepadaly už za občanské války a cizí intervence. V květnu 1921 udeřila první mrtvice.
A po ní i několik dalších. Pokusy o návrat do aktivního života mívaly úspěch jen pár dní.
Tenhle boj Lenin prohrál. Nebylo mu ani čtyřiapadesát.
Právě tak, jak to píše Jandourek, je to i s „jedem“. Lenin měl krátký život v genech. Ateroskleróza sklátila v aktivním věku i jeho otce a bratra. Když začala svazovat ruce i jemu, byl to skutečně on sám, kdo se dožadoval prostředku, jímž by svá muka ukončil vlastní rukou.
Tím, po kom to chtěl, byl Stalin. Ten s tím seznámil vedení strany. Leninově žádosti nevyhovělo.
Nesporný fakt ctí i Jandourek. A to ho šlechtí.
Jiné zdroje se hemží horory……. O Stalinovi jako politické Maryše.
Ruská revoluce „otřásla světem“, řečeno s očitým americkým svědkem. Přežila jen s vypětím všech sil.
Poslední dny jejího lídra tak byly i o nástupcích tím víc. Tady už Jandourek tápe bludištěm profláknutých fabulí.
Spor v Leninově okolí se točil hlavně kolem dvou témat.
Zůstane země federací s dostatkem ústředních pravomocí a zdrojů? Nebo se vydá odstředivým atavismům?
Vyhraje politický realismus – a tedy plán radikální modernizace vlastní země?
Anebo amok „rrrrevolučních globalistů“, posedlých „vývozem revoluce“ kanóny a bodáky?
To druhé razila Trockého parta. Střet o azimut revoluce naštěstí prohrála. To dalo zemi šanci vyrůst v globální velmoc. Právě v době, kdy šlo o holé přežití i nám.
Wehrmacht se prošel Evropou jako skalpel máslem. Od Polska až po La Manche mu to netrvalo ani deset měsíců. Nacismu zlámal vaz až Sovětský svaz. Samoděržaví prohrálo i s Japonskem procitajícím z feudální tmy.
Gorbačov a Jelcin vršili jen samé debakly.
Nás před genocidou zachránila země založená Leninem. To hlavní, z čeho vyšel, věděl i Max Weber.
Ikona liberální sociologie, která je s marxismem na nože. Ruskem putoval už na prahu minulého století.
Bystré postřehy, které tam nasbíral, shrnul hutnou větou:
„Pro Rusko je na kapitalismus už příliš pozdě.“
Tady by, věděl už Weber, nadílel už jen své minusy. S následky mnohonásobně drastičtějšími, než kde nemrzne a rostou banány. Lenin byl lídrem revoluce, jež před tou pastí „utekla dopředu“.
Rusko ten průlom mezitím vzdalo. Přesněji jeho zkorumpované „elity“. S Leninem naložily hůř než feldkurát Katz se Svatou trojicí. Vydaly zemi galerce. HDP srazila o víc procent než Hitlerova vyhlazovací válka.
To dílo zkázy zmapoval Joseph Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii. A hlavní ekonom Světové banky, zrovna když Rusko mířilo ke dnu.
Kapitalismus na druhý pokus však není o mužicích s dřevěným rádlem.
„Rusko“– napsal ten samý Stiglitz – „bylo bohatou zemí. Tři čtvrti století komunismu sice zbavilo obyvatelstvo možností získávat zkušenosti v oblasti tržní ekonomiky. Dopřálo mu však vysokou úroveň vzdělání, zvláště v technických oborech, tak důležitých pro novou ekonomiku. Rusko bylo koneckonců první zemí, která vyslala člověka do vesmíru.“
Jaderné vyděrače drží v šachu dodnes. Mocenský poměr vrací do rovnováhy i v jiných oblastech.
„Deep state“ se dusí vzteky. Jandourka mámí vidiny, jimž ujel vlak.
Pod Leninovou tváří, raněnou paralýzou, tancuje kozáčka:
„Dobré je na tom smutném konci jen to, že máme před očima, jak se veliká moc mění v bezmoc.
To se mělo v dějinách SSSR a Ruska zopakovat ještě několikrát, ale stejně si z toho nikdo nebere žádné poučení. Jako vždycky.“
Otcem té mrákoty jsou jalová přání. Čeká je kaskáda překvapení.
Rusko se do bezvědomí, v němž je drželi Romanovci, už nevrátí. Hluboce pohrdá i Gorbačovem a Jelcinem.
Cizích Kecalů, kteří mu rozumějí jako koza petrželi, už má plné zuby.
A právě to je i v našem zájmu. Na tom nic nezmění ani orgie nevkusu nad tváří, raněnou paralýzou.
To z nich vane „bezmoc“, neschopná „poučení“…… „Jako vždycky.“
Asi už jste četli na PL…. ale pan Skála je prostě borec. Líbí se mi čím dál tím víc.
Tak snad jsem našla lepší obrázek než ten trapný kecal Jandourek? jenom nevím, jestli jsem ho správně ořízla, když má ty bílý okraje.
Copak pinďourek, to je vůbec duševní gigant!
Chi, chi… dobře jsi ho pojmenoval.
komunisti navrhli zákon na ochranu češtiny v mediích, zejména na ČT a ČR. Jen počkej, zajíci, Nu, pogodi ! (Nebudu hledat abzuku a učit se jí. Stačilo maturita a 3x na vysoký. Na bukvy jsem pako.
Počkej ted ti nerozumím. To je moc dobrý zákon, nebo tobě se to nezdá?
naopak, zdá. Je to na některé jedince dlouhý bič a malý dvorek 🙂
no… tak tomuhle rozumím??
Dneska je kvikot v médiích obzvláště ohlušující… myslím tím, ty reakce na schválení zákona o církevních restitucích.
Nemá to šanci projít, realisticky, Ústavní soud to shodí, stejně jako shodil tu stížnost proti hlasování a stejně, jako vrátil Madonu z Veveří, přestože byla státní od pozemkové reformy z roku 1921, protože ten kostel někdo zapoměl přepsat v katastru i s příslušnými pozemky, byl to kostel na panství, které připadly i s kostelem ke zbytkovému statku. Zapsal to až v 50 letech někdo, kdo našel lejstra v jiném kartonu v archivu. Katakomby s Burianem jsou v něčem dost realistické, totiž že v lejstrech byl vždycky bordel. Né nadarmo hodně archivářů neříká archiv, ale archlív nebo arcichlív.
Už aby odešel do zapomnění škodič Rychetský. Možná to smetou, ale to pořád není konečná.
Džin už byl vypuštěn z lahve?
At je to jak chce tak skoro nikdo – kromě kafilérky, které z toho taky určitě něco káplo, s restitucemi nesouhlasí. A flanďáci jsou extrémně bezohlední, chamtiví a nenažraní… nic nového pod sluncem.
Všímáš si jak teď útočí na Zemana?… až by člověku ukápla slza jak se berou za nestrannost soudců, jak se tím podrývá důvěra občanů v nezávislé soudnictví a další kecy.
Smetáním ze stolu jim mezi veřejností přidá opravdu hodně důvěry a respektu.
Ted sleduji na Barrandově Zemana:)) Chi, chi… zhrzený soudce Baxa:))
já na něj zapoměl, si to pustím pak. Kupodivu Rychetský byl jeden z těch, kteří chtěli průběh hlasování prohlásit za protiústavní a podepsal ten disent. Dokonce se tehdy vyslovil, že ten poměr hlasování ÚS není až tak přesvědčivý, že má být větší rozdíl. Bylo to o jeden hlas.