Osamělá plavba: Spojené státy ztratily spojence v odporu k Íránu

Námořní útočná skupina USA s letadlovou lodí, která vplula do Perského zálivu, ztratila dalšího jediného připojeného účastníka operace – španělskou fregatu. Spojené státy narazily na realistické hodnocení svých partnerů, kteří se zjevně nehodlají nechat vtáhnout do možného násilného konfliktu Washingtonu s Íránskou republikou.

Bez španělské fregaty

Americké plány se setkaly s dost nečekanou reakcí Evropy. Madrid v úterý oznámil, že jeho loď Méndes Núñéz plující ve skupině do Perského zálivu tuto skupinu opouští. Podle El País tak rozhodla španělská ministryně obrany Roblesová.

Důvodem je, že Španělsko nechce být účastno na případném konfliktu s Íránem. Loď se připojila ke skupině vedené letadlovou lodí Abraham Lincoln v dubnu. Skupina, v níž je ještě raketový křižník Leyte Gulf a pět torpédoborců plula přes Středozemní moře, dále přes Indický a Tichý oceán a po proplutí Panamským průplavem se přes Atlantik vrátila do Španělska. Méndes Nuñéz byla v sestavě útočné skupiny podřízena velení skupiny.

Jenže v dubnu došlo ke změně a skupina měla směřovat do Perského zálivu. Podle Boltona měl tento krok ukázat Íránu, že na jakékoliv „útoky na zájmy“ USA a jejich spojenců bude přijata adekvátní odpověď. 
Jenomže spojenci takové záměry Bílého domu nehodlají respektovat a do potenciálního konfliktu s Islámskou republikou se nechtějí nechat vtáhnout. Takto je možno chápat slova Roblesové, která vyslovila při návštěvě letecké základny v Seville, že ozbrojené síly Španělska spolupracují s Američany jen v rámci NATO a dohod USA s EU, a to i přesto, že jsou partnerem USA.

Pohádali se o hrozbu

Další překážkou snaze Washingtonu uvést globální představu o růstu nebezpečí ze strany Íránu bylo oznámení britského generála, který v besedě s novináři řekl, že žádné nebezpečí od Íránu a sil, které podporují Teherán, není. Generálmajor Chris Gak, zástupce velitele sil západní protiteroristické koalice a jeho sbor nejsou v souladu s politikou Bílého domu.

Svědčí to o mezinárodní skepsi ohledně směřování americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Agentura Associated Press uvádí: 

„Neexistují žádné důkazy o nárůstu nebezpečí ze strany Íránu, američtí úředníci žádné neuvedli.“

Po oznámení Brita prohlásilo ústřední velení armády USA, že slova Geka „neodpovídají zjištěnému nebezpečí“ od těch sil na Blízkém východě, které podporují Írán. Velení rovněž sdělilo, že je pro všechny síly koalice v Iráku a Sýrii vyhlášena zvýšená pohotovost.

V Londýně ubezpečují, že je potřeba se uklidnit. Britský ministr zahraničí Hunt řekl: „Jsme velmi znepokojeni rizikem z následného konfliktu a výsledku eskalace, kterou skutečně nepotřebují jedni ani druzí. Je potřeba období klidu, které dovolí přesvědčit se o tom, že všichni chápou myšlení druhé strany.“

Plány jestřábů

The New York Times přilil olej do ohně tím, že informoval, s odkazem na zdroje z americké administrativy,
o již připraveném plánu Pentagonu na vyslání 120 tisíc vojáků na Blízký východ v případě útoku na Írán, nebo
v případě příznaků urychlení práce Teheránu na výrobě jaderných zbraní.

Změny v plánu ministerstva obrany USA byly učiněny stoupenci tvrdé linie v čele s Boltonem.
Jestřábi „nepředpokládají možnost pozemního útoku na Írán, který by vyžadoval mnohem více vojáků“. 
Ostatně sám prezident materiál NYT odmítl se sdělením, že takový plán neexistuje, informuje USA Today. 
Dodal, že neuvažuje o vyslání podobného nebo ještě většího kontingentu na Blízký východ pro případ napadení ze strany Íránu.

Hra válečných svalů

Opatření USA k upevnění vojenské přítomnosti na Blízkém východě se neomezují jen na vyslání útočné skupiny letadlové lodi Abraham Lincoln. Do regionu také převelely strategické bombardéry B-52. Do jedné země Perského zálivu odesílá Pentagon baterii komplexů PVO s Patrioty. Polem pro posilování americké skupiny  v Perském zálivu je situace v přístavu Fujairah ve Sjednocených arabských emirátech.

Dne 12. května tam byly po výbuších poškozeny čtyři obchodní lodě. Američtí úředníci a tajné služby okamžitě rozhlásily, že za diverzí stojí skupiny kontrolované Íránem. To v Teheránu odmítají s tím, že  nijak nesměřují
k ozbrojenému konfliktu s USA, i když čelit svému hlavnímu ideologickému soupeři jsou připraveni.

Položit základ ke konfrontaci

Analytici nevěří, že za sabotáží v SAE stojí Írán. Specialistka na otázky bezpečnosti v zemích Perského zálivu
z harvardské univerzity Dina Esfandiari nevyslovila žádný předpoklad o tom, kdo diverzi organizoval, ale poznamenala, že řada úředníků, včetně Boltona „reálně směřuje k válečné konfrontaci“ a přitom „rozsah všeho, co mají k dispozici, se nafukuje a využívá k tomu, aby se ukázal Írán ve špatném světle, nebo aby byl položen základ pro možnou válečnou konfrontaci v budoucnu“.

Prohlášení britského generála „potvrzuje horší nebezpečí spojené s tím, že Trumpova administrativa lže o tom, co získala z rozvědky, aby proklestila cestu k další katastrofální válce na Blízkém východě“. 

To si myslí John Rainwater, výkonný ředitel Kalifornské organizace Peace Action, která hledá nové cesty řešení strategických problémů. Řekl:

 „Vztahy USA s Íránem po jaderné dohodě směřovaly k normalizaci až do doby, kdy Trump jednostranně rozhodl od ní odstoupit i přes ověřitelné plnění závazků Íránem. Od té doby jeho administrativa ohrožuje Írán válkou a snaží se ničit jeho hospodářství sankcemi. Plánuje převést do regionu 120 tisíc vojáků.“

Řada zástupců Demokratické strany USA vystoupila s kritikou vojenského přístupu Trumpa k Íránu.
Chtějí být jeho soupeři v prezidentských volbách v roce 2020.
Sanders považuje případnou válku s Íránem, k níž spěje Bolton, za „katastrofu mnohokrát horší než válka v Iráku“, Biden poznamenal, že Trumpův odchod z jaderné dohody s Íránem a nynější výhrůžky Bílého domu svědčí o tom, že se „prezident nezajímá o zahraniční politiku“.

Odřezali jadernou větev

Dříve v květnu se USA snažily zcela zastavit íránský ropný export, zrušily všechny výjimky ze sankčního režimu, podle nichž si mohla řada kupujících zajistit íránské uhlovodíky. Jako odvetu odmítl Írán plnit mnohé přijaté závazky v rámci jaderné dohody.

USA vystoupily ze společného komplexního akčního plánu, podle něhož byly loni pozastaveny sankce proti Íránu jako odpověď na zmrazení íránského jaderného programu.

To kritizovali všichni účastníci globálního úsilí, jejichž snahou bylo urovnání situace se zbrojními projekty Teheránu. Jenže Washington se rozhodl dělat drahoty a opovrhl míněním ostatních členů mezinárodního společenství, včetně klíčových spojenců. Za takových okolností je odmítnutí Evropanů podpořit nynější situaci v Perském zálivu zcela odůvodněnou odpovědí Bílému domu.

Převzato z Izvestia.ru
http://outsidermedia.cz/svet-ruskyma-ocima-507/

5 2 hlasy
Ohodnotit příspěvek

sdíletj na

5 2 hlasy
Ohodnotit příspěvek
17 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Administrátor
21. 5. 2019 08:14
Ohodnotit příspěvek :
     

…..že na jakékoliv „útoky na zájmy“ USA a jejich spojenců bude přijata adekvátní odpověď. pěkná věta.

Administrátor
21. 5. 2019 20:46
Odpovědět  Janinna

Tohle je také síla https://bit.ly/2QeRjBE

Administrátor
21. 5. 2019 20:54
Odpovědět  Janinna

comment image

Editor
21. 5. 2019 22:58
Ohodnotit příspěvek :
     

Čůza Vymětalíková z ČT Sport se pokoušela mluvit s ruským hokejistou rusky. Děs běs. Místo druhá třetina jiná třetina, pak překládala doslova frázi jak se vám povedlo Švédy tak rozebrat a jiné perly.

Editor
21. 5. 2019 23:15
Odpovědět  Janinna

já koukal raději na hokej než na zprávy, nerad bych žaludeční a střevní potíže, zítra jedu do metropole Kocourkova, budu se pohybovat výhradně tunelem mimo centrum 🙂

Editor
21. 5. 2019 23:16
Odpovědět  scipio

ten Rus po první otázce nerozuměl, co že to od něj chce vědět.

Editor
21. 5. 2019 23:36
Odpovědět  Janinna

na otočku, nechci tady nechávat mámu přes noc samotnou a vláčet ji autem do Prahy taky ne, jedu na důchodcovskou slevu tam a zpátky za 40,- 🙂