Nezbývá nic jiného. Evropa je závislá na ruském zkapalněném plynu

Nikdo nechce prodávat plyn z podzemních zásobníků. Teplý říjen a 40% pokles cen plynu v Evropě zamíchal spekulantům všechny karty.

Zdálo by se, že evropské společnosti, které připravily plyn na zimu, by nyní měly počkat, až přijde chladné počasí a vzrostou ceny plynu, a poté jej s vysokým ziskem prodat spotřebitelům. Velmi teplý říjen a 40% pokles cen plynu v Evropě však zamíchal spekulantům všechny karty.

Evropa zase neví, co s plynem: prodat ho, nebo si dát na čas a počkat na zimu. Energetické společnosti a obchodníci s plynem běžně pumpují plyn do podzemních zásobníků plynu (PZP) v létě, kdy jsou ceny nízké, a uvolňují jej zpět na trh v zimě, kdy ceny pochopitelně rostou. Letos se ale dynamika kontraktů zejména v Německu, největším evropském spotřebiteli „modrého paliva“, ubírá opačným směrem. To znamená, že jednotliví operátoři budou muset prodávat plyn se ztrátou, aby se ochránili před přerušením dodávek.

V létě, kdy byl plyn přečerpáván do PZP, ceny plynu vzrostly na 340 eur za MWh. Nyní se podle základních zimních smluv prodává plyn za 140 eur za MWh. Pokud se nyní nesáhne na zásoby, pak takříkajíc „pro každodenní život“ zůstávají současné zásoby plynu, tzn. Dodávky LNG z USA a Kataru nebo plynovodní plyn z Norska a severní Afriky.

„Aby společnosti optimalizovaly svá portfolia a maximalizovaly výnosy, budou raději nakupovat plyn z denních dodávek, než jej odebírat ze skladů,“ vysvětluje pro Bloomberg situaci na trhu s plynem na kontinentu Leon Izbiki, analytik plynu z Energy Aspects.

Naplnění zařízení PZP letos stálo evropské daňové poplatníky desítky miliard dolarů. A i když obchodníci často předprodávají plyn ihned po jeho přečerpání do zásoby, aby se ochránili před rizikem, stále mohou utrpět vážné ztráty kvůli cenovým rozdílům. Tato úvaha je zvláště důležitá pro ty energetické společnosti a obchodníky, kteří mají dlouhodobé smlouvy s Ruskem, které loni v zimě zajistilo Evropě 20 % všech potřeb plynu v EU.

PZP jsou již plně naplněny, ale pouze 10 % odebraného plynu ve strategických zásobách je pod přímou kontrolou úředníků. Částečně firmy plyn nakupovaly v létě s pomocí státních dotací. Úřady byly obzvláště aktivní v pomoci naplnit zařízení PZP v Německu. Stačí říci, že německá vláda přidělila společnosti Trading Hub Europe 15 miliard eur na nákup plynu pro skladování. Za tyto peníze operátor trhu s plynem v Německu nakoupil asi 60 TWh plynu, což je téměř čtvrtina objemu všech německých zásobníků.

Aby se předešlo rizikům s dodávkami plynu, mohou úřady zavést stav nouze. V tomto případě si budou moci úřady v Německu a dalších evropských zemích vytisknout rezervy.

Spolkový sněm letos schválil zákon, který reguluje plnění PZP. Nyní, v předvečer 1. listopadu, což je v Německu obvyklý začátek topné sezóny, jsou německé sklady zaplněny v průměru z 95 %. Podle nového zákona by hladina plynu v PZP k 1. únoru 2023 neměla být nižší než 40 %. Porušení těchto parametrů může mít za následek vysoké pokuty pro provozovatele skladů.

Podkladové futures klesly asi o 70 % od svého maxima v srpnu. Propad cen plynu napomohlo abnormálně teplé počasí na polovinu podzimu. Poptávka po plynu se v říjnu snížila a snížil se i jeho odběr z PZP. V Bruselu byli překvapeni, když zjistili, že nyní na kontinentu není nedostatek, ale přebytek „modrého paliva“. EU však potřebuje udržet ceny plynu na domácím trhu nad asijskými cenami, aby zabránila konkurentům v zadržování přepravců LNG.

S přihlédnutím ke kolapsu ruských dodávek plynu a docela možnému úplnému zastavení jejich dodávek se většina expertů domnívá, že otázka růstu cen plynu je čistě rétorická. Teď si všichni kladou otázku: kdy ceny zase spěchají nahoru a nebudou spěchat vůbec?

Hodně samozřejmě záleží na počasí. Meteorologové z Weather Company již předpovídali mírný pokles pod normál na polovinu listopadu.

„Chladné počasí, propad poptávky nebo dodávky LNG pod očekáváním mohou rychle vrátit ceny (plynu) na předchozí vysoké úrovně,“ vysvětluje při svých nákupech Stefan Ulrich, analytik BloombergNEF. Je lepší snášet nějaké ztráty.“

sdíletj na

15 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
zdena
31. 10. 2022 19:53

Zlaté stálé ceny všeho v soběstačné České republice v době předunijní…..

sizok
31. 10. 2022 19:57
Odpovědět  zdena

Tak, tak…

Gales
1. 11. 2022 10:22
Odpovědět  zdena

ZLATÍ KOMUNISTI.

Peter
31. 10. 2022 19:57

Podařilo se za obrovských potíží získat snímek vnitřku mozku typického liberála.

Pf6Lnmk9vMg.jpg
Pavel K
31. 10. 2022 20:04

Já jsem v prrdelyy jak Baťa s dřevákama. Se mi zrovna před topnou sezonou vysypal plynový kotel. Jelikož je 22let starý už asi neseženu součástku na opravu. Tak holt dát nový. No dobrá, ale já dám 60 tisíc za kotel a vyvložkování komína a plyn je drahý jak swyňa. A to ještě v lepším případě a co když ten plyn nebude vůbec, tak se budu chodit dívat na investici a klepat kosu. Když dám Atmose zplynovací na dřevo, tak kdo mi bude dělat dřevo a hlavně ho taky samozřejmě zdražili, aby nebyly lesy pozadu. Teď babo raď. Není kam utéci a vybrat si není!!! 👎 👎 👎 🤦‍♂️ 🤦‍♂️ 💩 💩

Naposledy upraveno$ s uživatelem$
Albi
31. 10. 2022 21:12
Odpovědět  Pavel K

Fiala tě padnout nenechá. Slíbil to. Co takhle podnájem ve Strakovce?

Jaroslav
1. 11. 2022 11:18
Odpovědět  Albi

No zase finta na spotřebitele. Ceny v MWh a ne metrech kubických, čemu by rozuměla většina. Ta cena 340E za MWh je přes 3 Eura za m3. Jeden m3 je zhruba 10,5 kWh, 1MWh je necelých 100m3. A šmelináři distribující plyn (můj dodavatel) uvádějí ceny 5Kč za kWh, když jsem to viděl, první dojem super. Druhý dojem cena m3 přes 50 Kč plus distribuce a blížíme se k 60Kč. Zlatých ca 15Kč, v době kdy energie sice nebyly levné, ale vcelku dostupné. Odhaduji, že jeden m3 rovnaného bukového dřeva je ekvivalent 200m3 plynu, co odpovídá při 340Euro za m3 ca 16000Kč, cena již naštípaného m3 dřeva je mezi 4000 a 6000Kč.

Karel
31. 10. 2022 21:51
Odpovědět  Pavel K

Kupte si nový americký kamna na luft. Sice moc netopí, ale za to jsou z Ejmeriky .

Gales
1. 11. 2022 10:27
Odpovědět  Pavel K

Třebas se ta součástka dá sehnat anebo nahradit něčím jiným.A ještě je tu uhlí.Když je ten Atmos životaschopnej.

Paulen
31. 10. 2022 20:42

Sloboda slova je top prioritou na našom portáli https://cekni.to – našim cieľom je vytvoriť čo najrozmanitejšie záujmové komunity a umožniť v rámci nich aj medzi nimi slobodnú diskusiu bez cenzúry, ako alternatívu k Facebooku na Slovensku a v Čechách.

Navyše sme bez reklamy, podporujeme anonymitu (registrácia je možná bez emailu) a bežíme na open source.

sizok
31. 10. 2022 21:23
Odpovědět  Paulen

Kolikrát to zde ještě napíšeš? Myslíš. že jsme dementní, nebo jak?
Už tím mě, osobně, odrazuješ od toho, abych se na něj vůbec podíval.

Albi
31. 10. 2022 21:39

Ale víte co se mi zdá na letošním teplém podzimu a možná nepříliš tuhé zimě nebezpečné?

Že se skutečně podaří „ušetřit“ trochu % plynu, vláda zajásá, jak si s tím dobře poradila, jak jsme disciplinovaně poslechli a osvetrovali se, jak jsme to „zvládli“ a příští rok ještě přitvrdí, i kdyby mělo být 2 měsíce permanentně 10 pod nulou.

Karel
31. 10. 2022 21:56
Odpovědět  Albi

No říká se nechval dne před večerem. Teplý podzim ještě neznamená teplou zimu. Pokud se potvrdí původní předpovědi o zimě, tak se ještě nebudeme stačit divit a Fialovic Péťovi přimrznou brejle i úsměv.

Albi
1. 11. 2022 00:35
Odpovědět  Karel

🙂 🙂 🙂

František
1. 11. 2022 00:41

Líbí se mi, jak všichni jásají, že zásobníky jsou plné. Ale to je omyl. Z každého zásobníku, bez průběžného doplňování, lze vyčerpat max. 30%. Pak klesne tlak a plyn zůstane v zemi a zásobník se zničí. Proto byly zásobníky jen pro vyrovnávání spotřeby k plynu z potrubí. A při větším vyčerpání, uvolní se z plynu těžké uhlovodíky a potrubí zamrzne. Takže důvod k radosti tu není.