Nejdřív nadával, pak udával. Pan Banga je hoden pohrdání. Petr Hampl se pustil do umělců z Letné

26. 6. 2019 20:00.

ROZHOVOR Profesionálně připravená. Tak na sociologa Petra Hampla působila víkendová demonstrace na Letné organizovaná Milionem chvilek pro demokracii. Projevy, které zaznívaly na letenské pláni, byly podle Hampla bezobsažné. Kriticky se vyjádřil také k postavám hlavních protagonistů: „Pan Banga je hoden pohrdání, ničeho jiného. A vedle něj Bára Basiková, která se nedávno ‚vyznamenala‘ tím, že lhala o prezidentovi. To jsou osobnosti!“ A ačkoli má Hampl i k Babišovi své výhrady, má pro něj také radu, co je třeba udělat: „Připravit zákon proti zahraničním neziskovkám, vyměnit radu České televize a následně celý management, dostat znovu pod kontrolu státní školství a zasáhnout proti Bakalovu impériu.“

Sledoval jste demonstraci na Letné? Co z projevů vás zaujalo?

Nevydržel jsem celou dobu, takže mohu komentovat jen část programu. Za prvé jsem si všimnul naprosto perfektní profesionality. Sám jsem se účastnil mnoha autentických lidových demonstrací, takže vím, jak je těžké takovou akci připravit a řídit. Na Letné rozhodně neprobíhala lidová demonstrace. Připomínalo to spíše megakoncert organizovaný zkušenou profesionální agenturou. Tihle lidé to nepořádali ani poprvé, ani podruhé v životě.

Obsahově bylo zajímavé to, že projevy vlastně neměly žádný obsah. Viděli jsme už demonstrace za svobodné volby, proti islamizaci, proti imigraci, za imigraci, proti rozpočtovým škrtům, za homosexuální manželství… Ale tady žádné téma nebylo – kromě nenávisti k premiérovi, prezidentovi a jejich voličům. Sám jsem se zkoušel několika účastníků těch demonstrací ptát, co vlastně požadují. Ani jeden nedokázal odpovědět. Tu odpověď zjevně neznají ani řečníci.

Takže vůbec žádný podnět?

Něco přece. Řečníci označovali momentální situaci českých zemí za pochmurnou, děsivou a téměř zoufalou. Přitom stejní lidé několik posledních let opakovali mantru, že „máme se dobře tak jako ještě nikdy, a nevážíme si toho“.

K tak rychlé změně postoje přitom neexistuje důvod. Nezhroutila se burza, nevypukla válka, nedošlo k výměně vlády a vlastně ani k žádnému dílčímu posunu. Nebylo odhaleno nic nového. Že Andrej Babiš a všichni ostatní rozkrádají dotace, to se ví už celé roky, a nic se na tom nezměnilo. Konec konců, dotace přece nemají jiný smysl než umožnit rozkrádání.

Co je tedy příčinou změny pohledu?

To je právě to! Jediná změna proběhla v PR agenturách. Vyslaly novou zprávu do propagandistických kanálů a totálně přizpůsobivé mozky změnily myšlení o 180 stupňů. V podstatě během jediného dne! Až v agenturách vydají jiný pokyn, ty mozky změní myšlení jinam.

To je základní poselství těch demonstrací. Že tu vyrostl propagandistický aparát obrovské síly a že tu vznikla skupina lidí s dokonale poslušnými mozky. Když jsou ti lidé přirovnáváni k ovcím, je to celkem výstižné.

Není to ještě pozůstatek komunismu?

Rozhodně ne. Před listopadem 89 tu nebyl ani tak silný propagandistický aparát, ani ty poslušné mozky. Je to až otázka posledních 10–15 let. Daň za globalizaci a za členství v EU.

Na Letné vystoupila také zpěvačka Bára Basiková. A vyslovila přání: „Aby premiér, který netuší, co jsou slova jako pravda, čest a svědomí, odešel z funkce a vrátil se na Slovensko.“ Po ní vystoupil hudebník Radek Banga, který vyhecoval zaplněnou Letnou, aby vytvořila „Takovej bordel, ať nás ten kazisvět pořádně slyší!“ Jde ještě o projev nesouhlasu, nebo už spíše o projev nenávisti? Tak či tak, je oprávněný?

Máme svobodu projevu, lidé si můžou říkat cokoliv. Mají právo celém světu sdělit „jsem pitomec“ nebo „jsem slepice“. To je jejich svoboda.

Třeba pan Banga. Bezvýznamný zpěvák, který chtěl nejdříve prorazit extrémními vulgaritami, a když si nikdo nevšímal, přešel na udavačství. Zbytečným exhibicionistickým gestem narušil předávání cen na Českém slavíku, potom spolu se svým bratrem cíleně vytočil několik méně inteligentních lidí, dostal z nich hrubá vyjádření, a potom je udal. Dokážete si představit odpornější a amorálnější jednání? Pan Banga je hoden pohrdání, ničeho jiného. A vedle něj Bára Basiková, která se nedávno „vyznamenala“ tím, že lhala o prezidentovi. To jsou osobnosti!

Na zmíněném výkřiku je zajímavá ta sebestřednost. Ti lidé opravdu věří, že někoho zajímají a že svým povykováním mohou změnit svět. Mimochodem, ta sebestřednost je obecným rysem celé akce.

Jak to myslíte?

Když si čtete výpovědi účastníků poslední vlny demonstrací na sociálních sítích pozorně, všimnete si, že hlavním tématem není Andrej Babiš, nýbrž vlastní ego. „JÁ nesnesu, aby…“ „pro MĚ je nepřijatelné…“ „JÁ odmítám tolerovat, že…“  Každý demonstrant je vlastně takovým malým středem vesmíru. Je nadšen svou vlastní ušlechtilostí a je součástí obrovského davu, který to vše potvrzuje. Opravdu jsem skvělý člověk a vysoce morální osobnost – jenom proto, že jsem se přidal.

Domníváte se tedy, že jsou v tom nějaké osobní komplexy?

Dávalo by to perfektní smysl. Vidíte, že s vaší zemí to jde od desíti k pěti, a přitom pravidelně opakujete frázi o tom, že „ještě nikdy jsme se neměli tak dobře.“ Papouškujete, že „muslimové k nám nechtějí“, a přitom vidíte všechny známky probíhající islamizace. Samozřejmě, máte psychologické mechanismy, jak se s tím srovnat, a pokaždé se s přáteli dokážete vzájemně ujistit, že to vidíte správně (a potrestat odpadlíky). Ale stejně to ve vás někde v hloubi hlodá. Podobně jako před desítkami let, když stoupenec režimu poslušně nadával na zlé statkáře, a přitom viděl, jak StB odvádí toho hodného a poctivého chalupníka odvedle.

Ten rozpor se dá potlačovat celé roky. Ale dobře se s ním nežije. A najednou je tu řešení. Splynete s davem, který vám dá pocit, že jste poctivý, autentický a mravný. I ta nejmenší stopa vlastního selhání je pryč. Podobně to pomáhá i řečníkům na tribuně. Jejich jedinou devizou je a byla naprostá servilita k režimu a čerpání dotací, a najednou si mohou připadat jako vůdcové mravní obrody.

Vysvětlujete tedy celou demonstraci na základě pocitů viny?

To rozhodně ne. Dalším faktorem je móda. Dosud nemáme žádný kompletní výzkum, ale z dílčích pozorování se zdá, že na Letnou mířily právě ty vrstvy, které jsou nejvíc ovlivněné módními trendy. Když si někdo nechá diktovat, co má nosit, jak si má zastřihovat vousy, kde má trávit dovolenou, jaký sport právě letí, co má číst… Nedivte se, že jde na Letnou, protože se dočetl, že to je hit těchto dnů, a protože tam jsou jeho přátelé.

Podle průzkumu telefonního operátora T-Mobile se na letenské pláni sešlo 283 tisíc lidí, nejvíce od dob sametové revoluce. Svědčí počet nespokojených o závažnosti problému, se kterým se nyní potýkáme?

Absolutně ne. Je to vidět z toho, jak celá kampaň probíhala. Kdyby se jednalo o výraz lidové nespokojenosti, vznikalo by to spontánně, účastníci by byli blokováni na sociálních sítích, byli by šikanováni, možná vyhazováni ze zaměstnání. Zcela jistě by byli označováni za fašisty a pravicové extremisty. Tak státní moc postupuje vůči lidové opozici.

V tomto případě přišla mediální agentura s neomezeným rozpočtem. Té agentuře se dostalo neomezené podpory státní správy a všech velkých médií. Masivně ji podporovalo i státní školství. Dokázala přitáhnout lidi na náměstí, ale ti lidé nevědí, proč tam vlastně jsou. To vypovídá pouze o síle propagandy.

Odpůrci demonstrací tvrdí, že toho přibližně čtvrt milionu se rovná pouze cca. 5 % u voleb. Jde to takto poměřovat?

Můj názor je, že nikoliv. Dostat lidi na demonstraci je něco jiného, než je dostat k volebním urnám. Je to především výpověď o mediální síle a penězích, které organizátoři mají. A také o tom, že pro ně fakticky pracuje část státní správy – bez ohledu na výsledek voleb.

To je velmi varovné, protože je zjevné, že organizátoři jsou finančně a personálně propojeni s Open Society, tedy mamutí nadnárodní neziskovkou George Sorose zaměřenou na svrhávání demokratických a umírněných režimů.

Ukazuje to, jak nesmírně potřebujeme zákon proti politickým neziskovkám financovaným nebo řízeným ze zahraničí.

sdílet na