Moskva? Brusel? Ne, viníci drahé elektřiny a plynu sedí v Praze

JAROSLAV MÍL – Bývalý šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku.

Nepromyšlená energetická politika přispěla k vysokým cenám energie. Nesvádějme vše na Brusel a EU, od počátku jde o selhání národních vlád, píše bývalý šéf ČEZ a bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

Článek

Každá domácnost, každý spotřebitel v celé Evropě řeší účty za elektrickou energii a plyn. Jsme svědky bagatelizování skutečných příčin, odvádění pozornosti k zástupným či doprovodným jevům, a když už se neví, kudy kam, ke sdělování, že ochrana planety není zadarmo.

Při bližším pohledu však zjistíme, že dnešní stav vychází z přístupu národních vlád v EU po roce 2014. Ty společně s Evropskou komisí neřeší při svých snahách ovlivňovat energetický trh cenu výsledného produktu, elektrické energie, plynu a tepla pro konečného spotřebitele.

Konečně byly to národní vlády, které selhaly při zajišťování dostatečných zásob plynu před zimním obdobím ve svých zásobnících a dnes čelí vysokým cenám plynu.

Jsou zcela ignorovány připomínky a názory odborníků, fyzikální zákony i přírodní podmínky jednotlivých zemí.

Jaroslav Míl, exšéf ČEZ

V oblasti elektrické energie se diskuse vede jen o výkonové bilanci, zjednodušeně řečeno o instalovaném výkonu založeném pokud možno co nejvíce na obnovitelných zdrojích energie, a to na úrovni EU. Zapomíná se, že instalovaný výkon, který představuje teoreticky nejvyšší možný výkon dosažitelný za optimálních podmínek, není totéž co skutečná výroba energie. To platí dvojnásob pro obnovitelné zdroje, které jsou závislé na počasí.

Byla zcela opomenuta skutečnost, že národní vlády, tedy včetně té české, mají zodpovědnost za bezpečnost dodávek elektřiny, plynu a tepla a jejich přiměřenou cenu pro obyvatele své země tak, aby byly dostupné pro všechny. Dodávka energií není obuv nebo oblečení, které si mohu, ale nemusím koupit, popřípadě mohu koupi odložit.

Jsou zcela ignorovány připomínky a názory odborníků, fyzikální zákony i přírodní podmínky jednotlivých zemí včetně základního požadavku na zajištěnost výrobní bilance, tedy pokrytí aktuální spotřeby energie skutečnou výrobou. Zároveň je nutno v každý okamžik garantovat zásobování všech spotřebitelů v každé zemi EU. Proto nemá smysl hovořit pouze o zajištěnosti celkové výkonové bilance na úrovni Evropské unie.

Kapacita německých obnovitelných zdrojů energie nám nepomůže, když nesvítí a nefouká. Zároveň občas probleskne tiskem úvaha o možné regulaci spotřebitelů a omezení jejich uživatelského komfortu. Po výzvě švédské vlády, ať občané ve svých domácnostech omezí luxování, už představa, že se bude prát jen mezi 23:30 až 2:00 ráno a žehlit okolo páté ráno, jako sci-fi moc nevypadá.

Již při projednávání tzv. zimního balíčku v letech 2016 a 2017, který Evropská komise představila jako svůj návrh na zajištění dostupné energie pro všechny Evropany, tehdejší vláda nevyužila příležitost mít větší vliv na rozvoj energetiky v naší zemi a uvedený návrh bez větších diskusí přijala.

Zdá se, že nová evropská strategie New Green Deal, z níž další legislativní balíček Fit for 55 vychází, bude mít stejný osud. Poslanci jej chtěli v české Sněmovně projednat ještě před zasedáním Evropské rady. To se nestalo, a tak byl tento tzv. New Green Deal za naši zemi na jednání Rady přijat. New Green Deal je pouze obecná politická deklarace, kterou má do praxe převést právě projednávaný soubor konkrétních legislativních pravidel Fit for 55.

Ovšem stavět se proti nástrojům, které mají již domluvený program, či politiku uvést do praxe, je extrémně obtížné a s ohledem na minulé a popravdě řečeno nevalné výsledky našeho lobbyingu v EU v podstatě nereálné. Bude docházet už jen ke kosmetickým změnám.

Jak správně poukázala ve svém článku na Seznam Zprávy paní redaktorka Zuzana Kubátová, měli jsme ještě příležitost využít tzv. žlutou kartu, tedy věcně dobře zdůvodněným stanoviskem návrhy odmítnout s odvoláním na porušení proporcionality a subsidiarity a zasahování do kompetence jednotlivých států.

Jednu žlutou kartu mohla vystavit Poslanecká sněmovna a druhou Senát. Komise by je musela vzít v potaz, a pokud by žluté karty ukázala alespoň třetina evropských parlamentních komor, musela by Komise návrhy přezkoumat. Pro neexistenci stanoviska české vlády se tak u nás nestalo.

5 1 hlas
Ohodnotit příspěvek

sdíletj na

5 1 hlas
Ohodnotit příspěvek
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Pavla
17. 10. 2021 11:18
Ohodnotit příspěvek :
     

Souhlas až na to, proč 2014? Od 1989 jsme nic nepostavili kromě polovičního temelína, kvůli křiku západu. Navíc tato vláda udělala jeden „chabý“ pokus narozdíl od předešlých.