Lev Nikolajevič Tolstoj: Starý děd a vnouček

Dědeček byl velmi starý. Nohy už mu nesloužily, jeho oči špatně viděly, špatně slyšel, ani zuby už neměl.
Třásly se mu ruce a při jídle rozléval polévku po ubruse, a když jedl, někdy mu jí vyteklo trochu i z úst.

Syn a snacha ho přestali zvát ke stolu a nechali ho jíst v koutě u kamen.

Jednou mu podali večeři v misce, když jí chtěl dědeček nadzvednut, upadla mu a rozbila se. 

Snacha začala starému muži nadávat, že všechno v domě ničí a misky rozbíjí, a řekla, že mu teď bude dávat oběd do dřevěné misky – korýtka. Stařec si jen povzdechl a neřekl nic.

Jednou muž se ženou sedí doma  a dívají se – jejich malý čtyřletý synek si hraje na podlaze s prkénky dřeva
– něco skládal.

Otec se zeptal: 
„Co to děláš, Míšo?“

A dítě odpoví: 
„Dělám tatínku korýtko. Až s maminkou zestárnete, abyste se měli z čeho najíst.“

Muž se ženou se na sebe podívali a měli slzy v očích. Zastyděli se za to, že tak starého muže urazili; přivedli dědečka ke stolu, usadili ho a od té doby se začali o něj starat.

Lev Nikolajevič Tolstoj

5 1 hlas
Ohodnotit příspěvek

sdíletj na

5 1 hlas
Ohodnotit příspěvek
5 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Administrátor
20. 6. 2019 23:23
Odpovědět  Janinna

ty, jo,…