Juvenilní justice v Norsku. Teror byznysu s dětmi a stát ve státě – BARNEVERNET

„Ochranou“ dětí se v Norsku zabývá struktura BARNEVERNET, jež byla před 10 lety defakto zprivatizována a nyní se jedná o soukromou korporaci. BARNEVERNET je byznys, vydělávající na odebírání dětí – čím víc dětí je rodinám odebráno, tím více peněz získávají všichni zúčastnění – ti, kdo rozhodl o odebrání, soukromé dětské domovy, pěstounské rodiny, jež dostávají značné částky za každé dítě o které se „starají“.

Skutečně doporučuji ke shlédnutí, jinak si lze jen těžko udělat obrázek, co se v Norsku doopravdy děje
– je to natolik nelidské, že se to rozum zdráhá přijmout.

Pár čísel:
v Norsku se ročně rodí 60.000 dětí. BARNEVERNET ročně otevírá 25.000 řízení o odebrání dětí. Podle některých odhadů putuje třetina norského rozpočtu na juvenilní technologie.
Metody BARNEVERNET jsou promyšleným terorem:

  • BARNEVERNET podle vlastní svévole násilně odebírá děti (např. na udání – oznámení, ale nemá povinnost rodičům sdělit, proč bylo dítě odebráno);rodině jsou vždy odebrány všechny děti;
  • záminkou může být cokoliv – rvačka ve škole, udání sousedky, názor učitelky, nedostatek ovoce
  • v ledničce, nedostatečná plocha psacího stolu, které má dítě k dispozici (co je dostatečná a co nedostatečná plocha rozhoduje BARNEVERNET);
  • při tzv. „vzniku podezření“ BARNEVERN vždy nejprve odebírá děti a teprve poté se rozbíhá řízení, ve kterém má jakoby být hodnoceno, zdali to bylo opodstatněné. Často se tak neděje a rodiče ani po měsících neví, proč jim dítě vzali. Odebrání dítěte probíhá v praxi například tak, že si pro ně BARNEVERN přijede do školky/školy, či za doprovodu policie do bytu. Rodiče často o ničem neví, dítě se jednoduše nevrátí domů a teprve se následně rodiče dovědí, že jim bylo odebráno dítě.
  • v jednání s BARNEVERNEM pro rodiče platí presumpce viny, musí dokazovat, že jsou „správní“ rodiče. Rozhodování, kdo je „správný rodič“ a kdo ne je čistě na svévoli BARNEVERNU.
  • Pokud chtějí rodiče dítě získat zpět nebo jej vůbec vidět, musí s BARNEVERNEM absolutně spolupracovat. V praxi to znamená plnění řetězu absurdních požadavků a podmínek, kdy při splnění jedné přichází většinou další. BARNEVERN například požaduje rozvod matky se stávajícím manželem jako podmínku, za které pouvažuje o navrácení dítěte matce.

Jedná se o naprosto zvrácený PRŮMYSL S DĚTMI, kde dítě je zbožím, kvůli kterému sice JAKOBY celá mašinérie existuje, ale ve skutečnosti jeho zájmy nikoho nezajímají a celý systém je nastaven tak, aby se dítě, které jednou padne do jeho spárů, už nedostalo ven.

Chtěl bych vyzvat všechny k maximálnímu sdílení a rozesílání tohoto materiálu „na všechny strany“, protože systém zákonů, umožňující něco podobného, JE TIŠE LOBBOVÁN už i v ČR (financován údajně i z norských fondů) a pokud tomu nezabráníme, budou podobné praktiky brzy na denním pořádku i zde.
Nejlépe i kontaktovat poslance/senátora za váš okres v jeho kanceláři.
V Norsku jsou díky praktikám BARNEVERNU na denním pořádku sebevraždy rodičů, kterým ukradli děti, i dětí, které jsou v pěstounských rodinách často zneužívány.
Jen se o tom nepíše, protože zveřejněním informací o případu odebrání se v Norsku dopustíte trestného činu.

O své dvě děti bojuje v Norsku už tři roky i Eva Michaláková, více informací o případu a o fašistických praktikách BARNEVERNU zde:

http://www.kdejemojedite.cz/?p=14

Barnevernet podruhé aneb jaké jsou možnosti nápravy

Rusko burcuje svět kvůli odebírání dětí Rusům v Norsku a Finsku 

Případ odebrání dětí Evě Michalákové se již řeší v i Evropském parlamentu, 4.12.2014 se do věci vložil také prezident Zeman:

Naštvaní europoslanci píší do Norska. Kvůli českým dětem.

Pavel Hasenkopf: Poděkování prezidentu republiky

Diplomatický nátlak funguje – Rusko a Indie v obdobných případech přes své diplomaty vyslaly jasný vzkaz,
že stojí na straně svých občanů a žádají navrácení dětí.
V obou případech Norsko ustoupilo a děti byly vydány zpět do vlasti.

A ještě jedno upozornění – do Norska není bezpečné jezdit s dětmi obecně, existují případy, kdy BARNEVERN odebral děti rodinám, trávícím tam jen dovolenou.
Podle norských zákonů je dítě, nacházející se na území Norska, majetkem státu – možná takto otevřeně zákony formulovány ve vztahu k cizincům nejsou, ale jsou takto uplatňovány.
Z pohledu Norska nemáte (po právní úpravě před několika lety) ve vztahu ke svému dítěti ŽÁDNÁ práva a můžete jen to, co vám stát dovolí, přičemž je zcela jedno, zda v Norsku žijete, nebo jste právě překročili hranici.

Doplnění:
2. listopadu 2014 publikovaly centrální norské noviny „Aftenposten“ článek „Miliardy na dětech“.
Tento článek vysvětluje, že celý obchod s dětmi v Norsku je soukromý.
Hlavními „aktéry“ tohoto byznysu jsou vlastníci soukromých institucí (vězení, náhradních rodin, všech druhů institucí pro odebrané děti, včetně soukromých psychiatrických klinik).
Je to 7 největších soukromých vlastníků v systému Barnevarnu.

Nejprve „Barnevarn“ vlastnila švédská společnost Frösunda group, jejímž vlastníkem byla velká britská investiční společnost. V září 2014 „Barnevarn“ změnil majitele.
Nyní je prakticky celý systém obchodování s dětmi v Norsku pod kontrolou britského fondu Argan Capital.
Takže ti, kteří těží z byznysu s dětmi v Norsku, jsou nejen Norové, ale i Švédové a Britové.
Všichni mají miliardové zisky, které jim zabezpečuje pohyb 52 000 nevinných dětí vytržených ze svých rodin
na norském trhu.
Každým rokem je v Norsku 12.000 – 13.000 dětí ukradeno z rodin mimořádně pirátským způsobem:
……. děti se nevracejí z mateřské školky, ze školy, z procházky, z obchodu – prostě je kradou za odměnu slíbenou vlastníkem „Barnevarnu“.
(Hox, 9. 12. 2014)

http://leva-net.webnode.cz/products/juvenilni-justice-v-norsku-jak-funguje-byznys-s-detmi-a-stat-ve-state-teror-barnevernu-v-cr-se-pripravuje-podobne-zverstvo/

Ohodnotit příspěvek (5 / 3)

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Ohodnotit příspěvek :
     

nemůžu do toho, děti se nevracejí, nikoliv nevrací! Oprav to.