Hrůzy páchané na Srbech. Před 18 lety Kosovem tekla krev

17.03.2022 18:56

Desítky mrtvých Srbů, kolem 1000 vypálených a zničených domů i bytů, zbořené a vypálené kláštery staré okolo šest staletí, desítky kostelů, skoro tisícovka raněných a přes čtyři tisíce vyhnaných lidí. Taková je bilance etnické čistky na Kosovu a Metohiji, které se dopustili tamní kosovští Albánci přesně před 18 lety. Pogrom ze 17. března 2004 proběhl pod “dohledem” mezinárodních mírových sil, které všemu přihlížely a nezasáhly.

Foto: Facebook M. Djurdjevic
Popisek: Ničení křesťanských chrámů v Kosovu ze strany albánských teroristů

17. březen je do srbské historie zapsán černým písmem. Toho dne v roce 2004 začal třídenní brutální pogrom a cílem etnicky dočistit území Kosova a Metohije od srbského obyvatelstva. To se Albáncům v podstatě povedlo, protože s výjimkou čistě srbského severu Kosova zůstaly na zbytku území jen mizivé počty Srbů v malých odříznutých enklávách.

Tou dobu v půlce března 2004 to bylo necelých pět let od tříměsíčního bombardování Srbska ze strany NATO. Na území jižní srbské autonomní oblasti Kosovo a Metohije působily jednotky KFOR a UNMIK (mise OSN v Kosovu, pozn. red.). 

Nikoho by proto tenkrát nenapadlo, že může dojít k organizované etnické čistce v situaci, kdy prakticky na každém rohu pokojné soužití “střežily” mezinárodní vojenské síly. Nejenže k násilí došlo, ale vyhánění srbští obyvatelé v těchto mírových jednotkách nenašly žádné zastání, vojáci KFOR ani jednou nevystřelili, dle tehdejších svědectví k tomu prý neměli mandát. 

Mnohá západní média tehdy o událostech buď nepsala vůbec, anebo je označila termínem “neklid v Kosovu”. Během tohoto “neklidu” přišlo o život zhruba 30 lidí a tisíc jich bylo zraněno, z čehož bylo zhruba 60 příslušníků jednotek KFOR a 65 policistů jednotek UNMIK.

Během tohoto “neklidu” kosovsko-albánští extremisté, kterých se po celém Kosovu pogromu účastnilo na 60 tisíc, zničili v historických pravoslavných chrámech okolo 10 tisíc vzácných fresek a vyhnali z domovů čtyři tisíce Srbů. Domy buď zbořili, vypálili, anebo je obsadili a nastěhovali se do nich sami agresoři. Během tohoto “neklidu” bylo zapáleno i 72 vozidel mezinárodních sil. Alianční jednotky KFOR v té době na Kosovu a Metohiji působili v počtu 19 tisíc vojáků.

Mezi zničenými památkami byli i srbský pravoslavný klášter Devič postavený kolem roku 1434, který albánští extremisté vypálili. Dánští vojáci KFOR tehdy pouze evakuovali osazenstvo dámského kláštera, ale dál ho nehlídali. Středověká památka lehla popelem a nikoli poprvé. O pět let dříve, během války v roce 1999 byl Devič Albánci vydrancován a znesvěcen. Dnes je hlídán kosovskou policií, která tuto úlohu v roce 2012 převzala od KFORu.

Podobný osud stihl i další středověkou duchovní památku, klášter svatých Archandělů u Prizrenu. Ten byl zbudován mezi lety 1343 – 1352 jako pohřební chrám cara Dušana Silného (současníka Karla IV.). Klášter, který byl považován za vrchol srbské sakrální architektury, albánští teroristé vypálili v roce 1999 (kdy jednomu z mnichů usekli hlavu) a znovu za březnového pogromu 2004. Vůbec poprvé ale klášter trpěl v roce 1455 poté, co Turci obsadili nedaleké město Prizren. Osmanští vojáci klášter vyplenili a zbylé ruiny byly o sto let později rozebrány jako stavební materiál pro novou mešitu v centru historického města Prizren. Již několikátá obnova kláštera svatých Archandělů začala v roce 2007 s odhadovanými náklady 9 milionů eur. Dokončena ještě zdaleka nebyla.

0 0 hlasy
Ohodnotit příspěvek

sdíletj na