Hnus, lži a rozkrádačky, bude vám zle.

Ve vztahu k euromarxistům musím připomenout další z nedávných státnických činů nejlepší vlády od roku 1989. Oligarcha se svojí partou využili pouličního kraválu kolem ministryně Benešové, samozřejmě uměle vytvořeného kamarády z pražské havlérky, a kolem voleb do europarlamentu, a potichu prodali české zásoby lithia australské těžařské firmě. Česká média o tom ani necekla, stejně jako politici. Důležitá politická rozhodnutí dělá současná nejlepší vláda nejraději potají, bez vědomí voličů, jako banda kriminálníků. Přitom je to větší lumpárna, než vyrabování českých zásob uranu pro sovětské jaderné zbraně. Za ten jsme dostávali aspoň pravidelné dodávky ropy a později plynu za výhodné ceny. A hádejte, kdo za tím stojí. Samozřejmě euromarxistka Allbrightová, které oligarcha vkleče poníženě líbal ruku ve Washingtonu. U nás řada dalších při její návštěvě, počínaje známým velkoknihkupcem, nevyjímaje některé členy pražské havlérky a jejího Aspen Institutu, což jsou například Hamáček nebo válečný štváč a generál ve výslužbě Hanba-Pavel.

Stále se mluví o americkém zájmu o suroviny a z něho vycházející válkychtivosti. Nicméně je vhodné zdůraznit, že USA mají surovin nadbytek, dokonce se tahají o dodávky ropy a plynu do EU s Ruskem. Kromě toho kontrolují značnou část zdrojů ropy a plynu ve světě, jejich zpracování i námořní transport. Mají tak maximálně zájem na tom, aby zdroje, pod americkou kontrolou, nedostala konkurence, především Čína. Nepotřebují ani ruský trh. Zato německá EU má surovin i lidských otroků zoufalý nedostatek. Ruský trh potřebuje, což dokazují výsledky všemožných protiruských sankcí. Proto současné Německo, stejně jako v době císařského a nacistického Německa, táhne do války proti Rusku. Z Francie se k tomu snaží získat jaderné zbraně a spojením s Francií místo v Radě bezpečnosti OSN. Dále se snaží rozbít okolní země a přičlenit jejich části k Německu. Začalo nedávno Alsaskem-Lotrinskem. A dlouhodobou snahou je rozdělení naší republiky na takzvané euroregiony. Podivnou shodou okolností by se staly naše kraje součástí německých krajů s výraznou převahou německého obyvatelstva. Jaká by asi byla pozice české menšiny v německé většině, mnohde sudeťácké, bez ochrany národního státu? Heydrich by nad německou EU a jejími regiony hlasitě jásal. Za takové svinstvo sotva bojovali naši vojáci na všech frontách druhé světové války a odbojáři doma.

Kdysi byl jedním z hlavních postulátů geopolitiky názor, že Rusko a Německo mají jako suchozemské velmoci spolupracovat proti námořním velmocem Británii a USA. V současnosti je situace jiná a hlavním nepřítelem Ruska i naší republiky a dalších středoevropských států je Německo ovládající EU. Tím nejsou myšleni Němci jako národ, protože i oni doplatili v minulém století miliony mrtvých na pangermány a euromarxisty, ať už si za posledních více než sto let říkali jakkoli. Stejně doplácejí na současnou ideologii multikulturalismu a sexuální úchylnosti. Nicméně třicetiletým rabováním zemí na východ od svých hranic udržují vysokou životní úroveň německého obyvatelstva. Nacionalistické pangermánské spolky, v současnosti euromarxistické, které již stovky let útočí směrem na východ, a to bez ohledu na ztráty vlastních i cizích obyvatel, svoje cíle nezměnily. Aktuálně se snaží dostat s pomocí politiků ANO a ČSSD do svojí podřízenosti naši armádu. Vnutit jí s pomocí lobby ODS svoji výzbroj, především nevyhovující bojové vozidlo pěchoty Puma, a poslat do války proti Rusku, aby se šetřily cenné životy německých vládců EU. Něco takového nezorganizoval ani Hitler.

Volby pro budoucnost?

Současná EU není reformovatelná. Německo ani jeho slouhové v okolních zemích na reformě nemají zájem, protože by na tom prodělali. A v mezinárodní politice rozhodují zájmy, nic jiného. Pokud je to vůbec možné, o čemž já pochybuji, bude nutné prosadit nějakou evropskou federaci, či konfederaci suverénních států. To požadoval již v padesátých letech francouzský generál de Gaulle. V nejhorším případě je třeba z EU odejít a nebát se ztráty takzvaných dotací. Stejně mnoho z nich zmizí v korupčních projektech. Dále je třeba si připomenout historickou zkušenost našeho národa. Naším opakovaným nepřítelem bylo Německo, ať se nazývalo římská říše, Rakousko-Uhersko nebo třetí říše. Největší genocidu našeho národa znamenalo období třicetileté války po bitvě na Bílé hoře, druhou nacistická okupace. USA a Rusko byli naši spojenci před první světovou válkou, v první i druhé světové válce. Britové a Francouzi nás klidně obětovali nacistům. Podle modrého Pospíšila máme volit EU, máme volit spojence. Tito spojenci se na nás historicky vždy vykašlali a nestydatě nás vyžírali.

V případě Německa se jedná o našeho tradičního nepřítele, který se opakovaně snažil zničit český stát, v době druhé světové války většinu obyvatel buď likvidovat nebo zotročit a přesunout do pracovních táborů kdesi na Sibiři. Mezi 328.000 až 360.000 obyvatel ČSR přišlo v době druhé světové války a okupace o život kvůli německé a sudeťácké agresivitě a další desetitisíce brzy nato z důvodu válečných útrap. Německo dodnes nezaplatilo škody, nevydalo požadovaných 3000 vrahů a dalších válečných zločinců, ani je samo nepotrestalo. Proto se nejedná o spojence a německá EU proto nemůže být naším spojencem. USA ani Rusko v EU nejsou a jsou to naši osvědčení spojenci. Bývalý SSSR se sice v roce 1968 dopustil lumpárny ve vlastním zájmu, ale ve srovnání s německými zločiny a počty obětí a ztrátami to byla úplná legrace. Kromě toho SSSR tvořilo 15 států a jejich obyvatelé se zúčastnili jak druhé světové války, tak obsazení ČSSR v roce 1968. Při současném ostudném urážení obětí druhé světové války a 144.000 vojáků Rudé armády, kteří padli za osvobození naší země od německých nacistů a jejich místních slouhů, by euromarxisté neměli zapomínat na Ukrajince, Bělorusy, Litevce, Lotyše. Estonce, Kazachy, Tatary a mnohé další, kteří podle nich údajně obsazovali, nikoli osvobozovali naši zemi v květnu 1945. Obsazovali ji stejně jako Američané a Britové obsazovali Belgii či Holandsko. Tam, kde se bojovalo, tam se osvobozovalo, kde Němci a jejich spojenci včas kapitulovali, tam se obsazovalo.

Expremiér Topolánek, pravděpodobně zcela poblázněný láskou k sprosťáčkovi z Řeporyjí, by měl jít demonstrovat a nadávat před ukrajinskou ambasádu. Vždyť se obsazování ČSR zúčastnil Ukrajinský front. Měl by jít plivat s partou pubertálních euromarxistů mávajících vlajkami EU, NATO a rudými vlajkami (vzorová euromarxistická kombinace) na hroby 60.000 rumunských vojáků, kteří položili životy za osvobození ČR, případně naházet shnilá vejce na hroby českých odbojářů, parašutistů a sovětských partyzánů. Měl by jít vykládat do Terezína, nebo popelu obětí nacistů v Osvětimi, že se měli radovat z nacistického žaláře a odmítnout obsazení Rudou armádou. Nějak chlapec účelově zapomíná, že jeho tatík, komunistický nomenklaturní kádr a ředitel strategické fabriky, kráčel v prvních řadách s rudým praporem, případně se prsil na tribuně mezi soudruhy. Chodí mu plivat na hrob? Samozřejmě není sám, takových je v pražské havlérce a mezi jejími puberťáky plno. Vzpomínám si v této souvislosti například na redaktora Pavla Barocha. Ostatně šéf Pirátů Bartoš také nematuroval v USA jako disident. Hloupost, lež, podvod a ubohá sprostota jsou ideologickými pilíři euromarxistických politiků pražské havlérky.

sdílet na