Generál Šándor: Nemoc? Přijdou další problémy! Pokud se nepoučíme, skončíme na kolenou

11.03.2020 20:00

ROZHOVOR „Tato nemoc by nám měla otevřít oči. Měla by nás spojit, měli bychom vést debatu, jak se připravit na další problémy, které přijdou. A ty přijdou a mohou být horší než tento. Pokud se nepoučíme z této krize, pak jednou budeme skutečně na kolenou krvácet,“ říká bezpečnostní expert, někdejší šéf vojenské rozvědky generál Andor Šándor. „Měli bychom si uvědomit, že v dnešním otevřeném globálním světě bez skutečných hranic se krize může šířit velmi rychle, nemá žádnou hranici, žádnou zábranu a dosáhne téměř na každého z nás. Tohle by mělo být mementem, abychom se skutečně zabývali schopností státu na jedné straně, ale hlavně aby si občané uvědomili, že když oni sami budou dobře připraveni, tak se jim lépe taková krize podaří zvládnout,“ domnívá se.

Jak se díváte na nová opatření zavedená českou vládou kvůli šíření koronaviru, tedy uzavření škol a zákaz společenských akcí nad 100 osob?

Pro řadu lidí, když tu máme 40 případů neznámého typu chřipky, může být toto opatření vlády vnímáno excesivně. Zcela nepochybně má charakter preventivní. Do jaké míry bude tato prevence efektivní, bude záležet na občanech této země. Jak se tomu podřídí, či nikoliv. Uzavřít školy můžeme, ale další věci, které by s tím měly jít z logiky věci, tak to nikdo těm lidem nenakáže a těžko to bude moci kontrolovat. Měl by jít morální apel na lidi, aby byli rozumní, nepanikařili, brali tuto záležitost na jednu stranu se vší vážností, ale na druhou, aby si nemysleli, že je konec světa.

Někdo může namítat o tom limitu sto lidí, že pak ráno v metru nebo tramvaji těch lidí může být více. Myslím ale, že vláda nechce stát úplně paralyzovat. Chce zamezit šíření koronaviru. Mluvíme o počtu nakažených. To ale odpovídá i tomu, že jen nízký počet lidí byl testován. Bylo by naivní se domnívat, že toto číslo odpovídá skutečnosti. Může jich být podstatně více. Neměli bychom ale panikařit a blbnout. Neměli bychom se předhánět v represi, protože zakázat něco je hodně jednoduché, ale je třeba si uvědomit, jaké to může mít dopady na celou zemi.

Také se ale diskutuje, zda se tato opatření nemají ještě zpřísnit a například omezit či úplně zastavit MHD, kde skutečně v době špičky jsou lidé k sobě namačkaní dost natěsno. K tomu se ale asi nepřistoupilo kvůli tomu, aby lidi mohli jezdit do práce a nenarušila se ekonomika země?

Nepochybně. Takovéhle opatření by bylo v situaci, kdyby lidi přestali chodit do práce. Pak logicky lze omezit městskou hromadnou dopravu. U nás je městská hromadná doprava na velmi dobré úrovni, zvláště v Praze. Hodně lidí ji používá. To by byl krok, který by zemi hodil do kolen.

Máme sice jako ČR pandemický plán, jak postupovat. Ten se týká klasické chřipky, kdežto koronavirus se může chovat nevyzpytatelně a hlavně drtivá většina z nás, možná že i všichni, toto zažíváme poprvé. Takže velká zkouška pro všechny…

Na pandemický plán bych to teď neviděl. Ale řešíme tu případ, kdy by se zdravotnictví mělo vyrovnat s větším počtem takto nakažených osob. Na Bulovce máme dvacet míst, Těchonín má osmdesát. Případy do tisícovky bychom zvládli se ctí. Pokud by případy výrazně narůstaly, měli bychom problém. Pandemický plán také řeší to, když zaměstnanci institucí onemocní chřipkou, nemohou chodit do práce, jak zajistit, aby tyto orgány i jiné společnosti fungovaly dál. Aby stát neklekl. Na tomto viru bychom si měli uvědomit, že občané jako takoví by měli uvažovat o svém životě, o svém zdraví. Měli by být dobře informováni, co jim hrozí, ale nepanikařit. Měli by se sami o sebe starat. Na takovouto věc se průběžně připravovat, nikoliv vytvářet psychózu, provádět nálety na obchody a podobně. Běžně by měli mít nějakou drobnou zásobu potravin, vody, léků a dalších věcí, které budou pravidelně obměňovat. Aby se, když něco nastane, nemuselo blbnout.

Stát by si měl z toho dovodit, jestli je rozumné občanům na pokraji paniky sdělit, že státní hmotné rezervy mají k dipozici potraviny pouze na 1,3 dne. To pro hodně lidí vypadá tak, že dneska vykoupíme samošky, druhý den dopoledne nám dají ze státní hmotné rezervy konzervy, a pak už tu nebude žádné jídlo. Měli bychom si také uvědomit, jestli síly a prostředky integrovaného záchranného systému jsou skutečně na odpovídajících počtech velikosti krize. Řekněme si na rovinu, že čím větší plošné pokrytí problému, tím je menší schopnost integrovaného záchranného systému fungovat. A zda integrovaný záchranný systém má dostatek sil a prostředků a také techniky. Měli bychom si říci, jestli jenom účetnicky a profitováním stanovená lůžka v nemocnicích, je skutečně správný přístup. Neříkám, že bychom měli mít jako v Izraeli deset procent lůžek v každé nemocnici volných pro případ problémů, ale není dobré mít to nadoraz a neudržovat nějaký pohotovostní počet lůžek. Je třeba najít v tom rovnováhu, nemyslím, že současný stav je úplně ideální.
https://bit.ly/2TFArr8

0 0 hlasy
Ohodnotit příspěvek

sdíletj na