Fanatici v izraelské vládě brání rozumnému urovnání

Jenže bez nich je Bibi zpět na lavici obžalovaných místo v premiérském křesle.

Seymour Hersh píše ve svém novém článku na platformě Substack o tom, co bude po „konečném vítězství nad Hamásem“, které má Izrael naplánováno do konce ledna:

„Tisíce bojovníků Hamásu nyní čelí smrtící přestřelce s izraelskou armádou, protože katastrofální válka, kterou jejich vůdci rozpoutali, je v desátém týdnu. Nyní se ze svých tunelů tito muži snaží vyrovnat se sílícím zimním chladem a prudkými dešti. Pro ně, nebo pro zdrcené přeživší občany Gazy, je před živly a před izraelskými kulkami a bombami jen málo přístřeší.

Válka je peklem i pro izraelské jednotky, které jsou na lovu, nyní se zabývají pátráním dům od domu a mezi sutinami po bojovnících Hamásu, kteří budou na jihu Gazy mnohem ochotnější zapojit se do přestřelek jeden na jednoho, než tomu bylo v dřívějších dnech masového bombardování ve městě Gaza. Budoucí historici učiní svůj úsudek o ohromujícím poměru mrtvých Palestinců v Gaze k počtu izraelských mrtvých v boji. Izraelští vojenští vůdci nyní odhadují, že do konce ledna bude většina bojovníků Hamásu mrtvá, v zajetí nebo dezertuje. Ale co potom? Jestli mají náboženští fanatici, kteří nyní vládnou vládě v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, plán na den poté, není známo. Co znamená konec bojů pro přeživší občany Gazy?

Jediná jistá věc je, že ohromující počet nevinných civilistů v Gaze zabitých nebo zmrzačených izraelskými bombami zanechal na mezinárodní pověsti Izraele skvrnu, kterou nelze ignorovat. Tento rozdíl, jak mi tento týden řekl bývalý izraelský vojenský důstojník, „je něco, o čem Izraelci budou muset přemýšlet. Podporuji tuto válku,” dodal úředník, “ale rovnováha není správná.”

V sérii rozhovorů tento týden jsem se dozvěděl více o současné situaci. Největším překvapením byl počet bojovníků Hamásu na jihu, kteří se rozhodli vzdát se izraelským jednotkám. Americký úředník s přístupem k citlivým informacím uvedl, že až sedm set vojáků Hamásu, o nichž se všichni domnívali, že jsou motivováni náboženským fanatismem i protikoloniálním odporem, se v minulém týdnu rozhodlo vzdát se místo toho, aby byli zastřeleni. “To se nečekalo,” řekl úředník. “Izrael očekával, že Hamás bude bojovat až do konce, stejně jako si Amerika myslela, že to budou dělat Japonci ve druhé světové válce.”

Tento počet zahrnoval i vysokého pobočníka Yahya Sinjara, o němž je známo, že byl jedním z hlavních strůjců přeshraničního nájezdu Hamasu na Izrael ze 7. října, který vedl ke smrti 1200 izraelských občanů a vojáků a také k zajetí 240 rukojmích, z nichž mnozí jsou v aktivní službě v izraelských obranných silách. Sinjarův pobočník, jehož jméno jsem se nemohl dozvědět, měl prý na starosti komunikaci pro Hamás.

Předpokládá se, že Sinjar, který strávil více než dvě desetiletí v izraelském vězení, se skrývá někde na jihu Gazy a patří mezi několik tamních izraelských cílů s vysokou hodnotou. Úředník mi řekl, že existují citlivé zpravodajské informace, které naznačují, že představitelé Íránu a Hizballáhu, milice v Libanonu, obvinili Sinjara, že při útoku ze 7. října „zašel příliš daleko“. Místo toho, aby popadl několik izraelských vojáků, aby je mohli použít jako vyjednávací žetony při budoucím propuštění vězňů, úředník řekl: „Sinjar nařídil totální útok“, který byl mnohem úspěšnější, jak ve svém násilí, tak v počtu zajatých rukojmích, než se očekávalo. Ani Írán, ani Hizballáh neučinily od začátku války žádné zjevné kroky k přímé podpoře Hamásu.

Dalším překvapením minulého týdne byl obnovený kontakt mezi Izraelem a politickým vedením Hamásu v exilu ohledně možné výměny izraelských rukojmích výměnou za propuštění Palestinců, kteří jsou nyní drženi v izraelských věznicích na Západním břehu Jordánu. V tuto chvíli mi bylo řečeno, že ve vazbě Hamásu je 137 Izraelců a stále se předpokládá, že jsou naživu (kromě těch tří, zastřelených Izraelci včera večer, pozn. překl.). Všichni byli 7. října zajati jako rukojmí a věří se, že až šestatřicet z nich jsou aktivní členové IDF, muži a ženy ve věku od osmnácti do jednatřiceti let. Osm civilních žen a dvě děti jsou stále pravděpodobně ve vazbě.

Úředník uvedl, že Hamás vyjádřil zájem o „výměnu deseti rukojmích výměnou za propuštění až čtyřiceti vězňů, kteří jsou nyní v izraelské vazbě, a za 48hodinové příměří ve válce. Mezi těmi, kteří mají být propuštěni, mohou být zajatí muži“ ve věku od 22 let a více. Už dříve mi bylo řečeno, že při dřívějších rozhovorech o propuštění rukojmích Hamás trval na tom, že zajatí izraelští muži ve věku od osmnácti do padesáti let jsou buď v IDF, nebo v aktivních zálohách a nebudou propuštěni.

Izraelská zpravodajská komunita, řekl úředník, „ví o rukojmích mnohem více, než dává veřejnosti vědět. Několik starších mužů a žen, kteří byli chyceni a odvezeni do Gazy bez léků, zemřelo v zajetí kvůli nedostatečné lékařské péči. Starší žena, která strávila čtyřicet čtyři dní v zajetí bez léků na srdce, nyní umírá v izraelské nemocnici, protože její stav se stal terminálním, když byl zadržován Hamásem bez léčby. (ono léků v Gaze je celkově málo, pozn. překl.)

Dojde k odplatě, řekl úředník: „Ve chvíli, kdy bude poslední rukojmí na izraelské půdě, celé vedení [Hamásu] – politické, náboženské a vojenské — bude zabito v zemích, kde žijí. Mossad je již sleduje, ale zabít je, než jsou rukojmí venku, je riskantní.

Řekl, že „velkým problémem“ dneška mezi Bidenovou administrativou a Netanjahuovou vládou není válka proti Hamásu, ale střet Netanjahua s Palestinskou samosprávou, značně oslabenou organizací, která má stále nominálně na starosti Západní břeh Jordánu. Neustále rostoucí násilí páchané tam na palestinském obyvatelstvu izraelskými osadníky, které otevřeně podporuje izraelská armáda a extremisté, kteří nyní dominují izraelské politice, vyvolalo ve Washingtonu poplach. Úředník mi řekl, že „pokračující tažení Bibiho“ na Západním břehu „komplikuje úsilí Izraele o vytvoření příznivého uspořádání v Gaze po skončení války“ a násilí se pro Bidenovu administrativu stalo „obrovskou překážkou“.

Nejpřímější známka Washingtonova poplachu přišla v úterý během Bidenových poznámek na rutinní recepci předvolební kampaně pro židovské přispěvatele. Prezident obhajoval Netanjahuovo rozhodnutí jít do války s Hamásem. “O tom není pochyb,” řekl Biden. “Žádné. Nula. Mají všechna práva.” Pokračoval však v útoku na zastánce tvrdé linie, kteří nyní dominují izraelské vládě, konkrétně citoval Itamara Ben Gvira, izraelského ministra národní bezpečnosti, kterému Netanjahu udělil rozšířenou pravomoc nad izraelskou policií a bezpečnostními silami na Západním břehu Jordánu. Podpora Bena Gvira v izraelském Knessetu pomohla Netanjahuovi získat páté funkční období premiéra v době, kdy čelil vážným obviněním z korupce – obviněním, která na něj stále čekají.

Ben Gvir je fanatik, který byl mnohokrát zatčen a nejméně osmkrát odsouzen za obvinění z podněcování k rasismu proti Arabům a podpory teroristické organizace. Začátkem tohoto roku, když byl dotázán na zvýšené násilí páchané osadníky na Západním břehu, řekl reportérovi Washington Post, že američtí reportéři musí „přestat dělat věci ve špatném pořadí. Existují jednotlivé případy násilí ze strany židovských obyvatel proti Arabům a já o nich vím, ale existují tisíce případů Arabů, kteří se zapojili do násilí proti Židům.“

Biden se k Gvirovi choval neobvykle sžíravě. “Toto je jiná skupina,” řekl svým židovským příznivcům. „Nechtějí nic, co by se vzdáleně blížilo dvoustátnímu řešení. . . . nechtějí. . . cokoli, co má společného s Palestinci. . . . Musíme se ujistit, že Bibi chápe, že musí udělat nějaké kroky, aby posílil palestinskou autonomii. . . . Nemůžete říci, že v budoucnu nebude existovat žádný palestinský stát.”

Prezident důrazně dodal, že on a Netanjahu „moc mluví. Znám ho padesát let. . . . Je to dobrý přítel, ale musí se změnit. . . . Tato vláda v Izraeli mu velmi ztěžuje pohyb.”

Americký představitel mi řekl, že Izraelci, kteří dnes řídí vládu, „jsou naštvaní na Bidena a myslí si, že měl říct, že jsme celou cestu s nimi, asi: ‚Musíte [na Západním břehu] dělat to, co musíte udělat.‘“

Klíčovou otázkou, před kterou nyní stojí američtí zpravodajští analytici, je podle něj „zda dojde k regionální válce“ na Blízkém východě, pokud bude Netanjahuova vláda nadále ignorovat rostoucí krizi na Západním břehu Jordánu. Tato otázka, vzhledem k přetrvávajícím právním potížím premiéra a podpoře, kterou potřebuje od Bena Gvira a jeho kliky, „je ve vzduchu“.

“Existuje spousta zákulisních tahů tam a zpět,” dodal, „co se budoucnosti dvoustátního zřízení na Blízkém východě týče.“

https://seymourhersh.substack.com/p/how-the-west-bank-fits-into-the-equation?publication_id=1377040&post_id=139789065&isFreemail=false&r=1rd7rc

sdílet na