FAKTA o Covid – 19

Plně podložená fakta o kovidu-19, která poskytli odborníci v oboru, aby našim čtenářům pomohli realisticky posoudit rizika. (Pravidelné aktualizace níže).

“Jediným prostředkem v boji proti moru je upřímnost.” (Albert Camus, 1947)

Přehled
1 Smrtelnost: Podle nejnovějších imunologických studií je celková úmrtnost na infekci (IFR) kovidem v běžné populaci ve většině zemí přibližně 0,1 % až 0,5 %, což je nejvíce srovnatelné se středně těžkými pandemiemi chřipky v letech 1936, 1957 a 1968.
2 Vakcíny: Studie v reálném světě prokázaly velmi vysokou, ale rychle klesající účinnost vakcíny proti covidu proti závažným onemocněním. Očkování nemůže zabránit infekci a přenosu. Byly hlášeny různé závažné a smrtelné nežádoucí účinky vakcíny, a to i u mladých lidí. Předchozí infekce obecně poskytuje lepší imunitu než očkování.
3 Léčba: U osob s vysokým rizikem nebo vysokou expozicí je nezbytná včasná nebo profylaktická léčba, aby se zabránilo progresi onemocnění. Podle četných mezinárodních studií může včasná ambulantní léčba covidu významně snížit počet hospitalizací a úmrtí.
4 Věkový profil: Průměrný věk úmrtí na covid je ve většině západních zemí vyšší než 80 let (v USA 78 let) a přibližně 5 % zemřelých nemělo žádné závažné předpoklady. Věkový a rizikový profil úmrtí na covid je tedy srovnatelný s běžnou úmrtností, ale úměrně ji zvyšuje.
5 Ošetřovatelské domovy: V mnoha západních zemích došlo k přibližně 50 % všech úmrtí covid v pečovatelských domech, které vyžadují cílenou a humánní ochranu. V některých případech obyvatelé pečovatelských domů nezemřeli na koronavirus, ale na následky několikatýdenního stresu a izolace.
6 Nadměrná úmrtnost: Celkově pandemie zvýšila úmrtnost ve většině západních zemí o 5 až 25 %. V některých zemích bylo až 30 % dodatečných úmrtí způsobeno nikoliv covidem, ale nepřímými účinky pandemie a uzavíracích prací (včetně úmrtí na předávkování drogami).
7 Protilátky: Do konce roku 2020 mělo ve většině západních zemí protilátky proti koronaviru 10 až 30 % populace. V Indii a některých zemích Latinské Ameriky dosáhla prevalence koronavirové infekce do léta 2021 až 75 %.
8 Příznaky: V současné době je na světě více než 200 milionů lidí, kteří se nakazili koronavirem: Přibližně 30 % všech nakažených osob nevykazuje žádné příznaky. Celkově se asi u 95 % všech osob objeví nanejvýš mírné nebo středně těžké příznaky a nevyžadují hospitalizaci. Včasná ambulantní léčba může výrazně snížit počet hospitalizací.
9 Dlouhodobý kovid: Až u 10 % osob s příznaky se objeví postakutní nebo dlouhodobý covid, tj. příznaky související s kovidem, které trvají několik týdnů nebo měsíců. Dlouhý covid může postihnout i mladší a dříve zdravé osoby, jejichž počáteční průběh onemocnění byl spíše mírný.
10 Přenos: Zdá se, že hlavní cestou přenosu koronaviru jsou aerosoly v interiérech, zatímco venkovní aerosoly, kapénky a také většina povrchů předmětů hrají jen menší roli. Sezóna koronavirů na severní polokouli trvá obvykle od listopadu do dubna.
11 Masky: Pro účinnost obličejových masek u běžné populace stále neexistuje téměř žádný vědecký důkaz a zavedení povinných masek nemohlo epidemii ve většině zemí omezit ani zpomalit. Při nesprávném používání mohou masky zvýšit riziko infekce.
12 Děti a školy: Na rozdíl od chřipky je riziko onemocnění a přenosu u dětí v případě covidu poměrně nízké. Nebyl a není proto žádný lékařský důvod pro uzavření základních škol nebo jiná opatření zaměřená speciálně na děti.
13 Sledování kontaktů: Studie WHO z roku 2019 o opatřeních proti pandemii chřipky dospěla k závěru, že z lékařského hlediska se “za žádných okolností nedoporučuje kontaktní sledování”. Aplikace pro vysledování kontaktů v mobilních telefonech se ve většině zemí rovněž ukázaly jako neúčinné.
14 Testy PCR: Vysoce citlivé testovací soupravy PCR mohou v některých případech poskytovat falešně pozitivní nebo falešně negativní výsledky nebo reagovat na neinfekční fragmenty viru z předchozí infekce. V tomto ohledu je důležitým parametrem tzv. prahová hodnota cyklu nebo hodnota ct.
15 Virové mutace: Podobně jako u chřipkových virů dochází i u koronavirů k častým mutacím. Většina těchto mutací je nevýznamná, ale některé z nich mohou do určité míry zvýšit přenosnost, virulenci nebo imunitní únik viru.
16 Blokády: Na rozdíl od prvních hraničních kontrol neměly výluky na pandemii žádný významný vliv. Podle OSN mohou výluky akutně ohrozit živobytí 1,6 miliardy lidí a dalších 150 milionů dětí mohou uvrhnout do chudoby.
17 Švédsko: Ve Švédsku byla úmrtnost na covid v roce 2020 bez výluk srovnatelná se silnou chřipkovou sezónou a poněkud nižší než průměr EU. Přibližně 50 % švédských úmrtí se vyskytlo v pečovatelských domech a medián věku švédských úmrtí na covid byl přibližně 84 let.
18 Média: Zpravodajství mnoha médií bylo neprofesionální, zvýšilo strach a paniku v obyvatelstvu a vedlo ke stonásobnému nadhodnocení smrtelnosti koronaviru. Některá média dokonce použila manipulativní obrázky a videa, aby situaci zdramatizovala.
19 Původ viru: Původ nového koronaviru zůstává neznámý, ale nejlepší důkazy v současné době ukazují na výskyt zánětu plic podobného covidům v čínském dole v roce 2012, jehož vzorky viru shromáždil, uchovával a zkoumal Wuhanský virologický institut (WIV). Díky spolupráci mohly mít k těmto virům přístup i některé americké laboratoře.
20 Dozor: Informátor NSA Edward Snowden varoval, že pandemie koronavirů může být využita k rozšíření globálního sledování. Mnoho vlád omezilo základní práva svých občanů a oznámilo plány na zavedení digitálních biometrických pasů s vakcínami.

 

 

sdíletj na

5 1 hlas
Ohodnotit příspěvek
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Pavla
3. 11. 2021 09:02

Díky, pěkné shrnutí.