Evropská unie se připravuje na miliony uprchlíků z Ukrajiny

Evropská unie slíbila, že budou přijati všichni váleční uprchlíci z Ukrajiny. Znamená to tedy všechny, nebo jen Ukrajince? EU pak musela vyjasnit, že to znamená také africké studenty z Kyjeva.

„Nevím, kolik jich přijde,“ odpověděla eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová na mimořádném zasedání ministrů vnitra EU v Bruselu na otázku, jaký příliv uprchlíků z Ukrajiny očekává. „Myslím, že se budeme muset připravit na miliony.“

Do neděle, čtyři dny po začátku ruského útoku, vniklo podle polské pohraniční stráže do Polska nejméně 200 000 lidí, většinou dětí, žen a starších mužů. Muži, kteří jsou považováni za způsobilé pro vojenskou službu, v současné době nesmějí opustit Ukrajinu.

Odhady OSN a uprchlických organizací uvádějí počet lidí prchajících před ruskou invazí na 4 až 7 milionů. Kolik z nich bude chtít překročit ukrajinské hranice, závisí zcela na tom, jak se vyvine vojenská situace v této válce. Jak dlouho chtějí nebo potřebují zůstat, závisí na tom, kdo tuto válku vyhraje nebo ukončí. Pokud Rusko zastaví své útoky a stáhne se, rodiny by se také mohly rychle vrátit ke svým otcům, synům a bratrům, věří představitelé EU.

Vstup tentokrát neomezený

Je jasné, že očekávané příchody daleko překročí takzvané „uprchlické léto“ v roce 2015, kdy do střední Evropy, především do Německa, dorazil ze syrské válečné zóny asi 1 milion uprchlíků a žadatelů o azyl.

Členským zemím EU se dodnes nepodařilo najít solidární distribuční mechanismus pro takové toky uprchlíků. Z právního hlediska jsou za zpracování žádostí o azyl odpovědné státy prvního vstupu. Ale země jako Polsko, Maďarsko nebo Rakousko v minulosti občas odmítaly žadatele o azyl vůbec přijmout. Solidarita v otázce migrace byla největším jablkem sváru v EU. Nyní je ale situace úplně jiná.

„Poprvé je v Evropě opět válka, a to také vede k odlišnému způsobu myšlení mezi členskými státy,“ řekla německá ministryně vnitra Nancy Faeserová na setkání se svými evropskými protějšky v Bruselu. Vidí to jako „ totální změnu paradigmatu “.

Všichni uprchlíci z Ukrajiny jsou vítáni, slíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Každý, kdo musí uprchnout před Putinovými bombami, bude vítán s otevřenou náručí.“

Zpočátku uprchlíky v roce 2015 vítalo mnoho evropských zemí včetně Německa, i když s rostoucím počtem se nálada měnila.

Přijímání uprchlíků ze třetích zemí

Nyní jsou podmínky jiné, protože bezprostřední sousedé prchají před válkou; něco, co Evropa už nepovažovala za možné.

Naprostá většina lidí z Ukrajiny pobývá u příbuzných nebo přátel v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku nebo Rumunsku. Polské úřady uvádějí, že speciální ubytování zatím nikdo téměř nevyužíval.

Objevily se zprávy, že lidé z Afriky, kteří žili na Ukrajině a chtěli vstoupit do Polska, byli na hranicích obtěžováni nebo odvraceni polskými pohraničníky. Představitel jihoafrického ministerstva zahraničí tweetoval, že jihoafričtí studenti byli odmítnuti na ukrajinsko-polské hranici, zatímco pracovníci afrického velvyslanectví pracují na tom, aby pomohli krajanům vstoupit do země z Ukrajiny na polských hraničních přechodech.

Ylva Johanssonová v Bruselu jasně řekla, že hranice je otevřená i pro lidi ze třetích zemí, kteří žili na Ukrajině a chtěli cestovat do svých domovských zemí. „Těmto lidem je třeba pomoci. Navíc ti, kteří potřebují ochranu v EU, mohou také požádat o azyl.“

Mapa s vyznačením možného pohybu uprchlíků z Ukrajiny

V Polsku žádný plot

Oficiální distribuční mechanismus pro uprchlíky z Ukrajiny zatím není potřeba: Polsko a další sousední země Ukrajiny zatím podle německého ministerstva vnitra nepodali žádné žádosti o přesídlení kohokoli.

„Polsko přijímá uprchlíky a dělá to skvělým způsobem,“ řekl Faeser. „Nyní se snažíme podporovat Polsko logisticky.“

To vše znělo zcela jinak před pár týdny, kdy Polsko začalo na své hranici s Běloruskem budovat opevnění, která mají bránit vstupu uprchlíků a žadatelů o azyl z Iráku a Afghánistánu nebo jiných migrantů. Polská vláda odmítla těmto uprchlíkům udělit azyl, částečně proto, že je běloruský vůdce Alexandr Lukašenko údajně úmyslně převážel na hranice a mnohé pak nechal několik týdnů v mrazu v zemi nikoho.

Nyní je vše jinak. EU nemá žádné problémy s těmi, kteří přicházejí z Ukrajiny, protože Ukrajinci mohou v EU pobývat 90 dní bez víz. „Ale musíme být připraveni na den 91,“ varoval Johansson.

Proto EU poprvé použije zákon o „dočasné hromadné ochraně“ k prodloužení pobytového statusu uprchlíků, aniž by museli procházet složitými azylovými procedurami. Tato ochranná směrnice, která byla zavedena po válkách v bývalé Jugoslávii v 90. letech, existovala v roce 2015, ale dosud nebyla uplatněna.

Pro litevskou ministryni vnitra Agne Bilotaiteová však opatření EU dohodnutá v neděli nejdou dostatečně daleko. Chce pevný distribuční mechanismus pro uprchlíky z Ukrajiny, který by podle ní měla zorganizovat Evropská komise v Bruselu. „Potřebujete také přesídlovací mechanismus, abyste dostali raněné, ženy a děti z Ukrajiny.“ Argumentovala tím, že přípravy na další týdny musí být provedeny již nyní. Evropští ministři vnitra se znovu sejdou ve čtvrtek.
https://bit.ly/3ICLg4s

1 1 hlas
Ohodnotit příspěvek

sdíletj na

1 1 hlas
Ohodnotit příspěvek
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
krpo
1. 3. 2022 09:59
Ohodnotit příspěvek :
     

Držím evropanům palce. Jestli doposud někdo nevěděl,co to je arogance,tak teď mu to modrožlutí přišelci předvedou – a ono slovo arogance je možná slabý výraz. Jen si to užijte!
…Válka je vůl…