Chování zkázy

Dokonalý život zabíjí. Experiment na myších, který překvapil.

V 60. a 70. letech minulého století provedl známý vědec John Calhoun z USA řadu zajímavých experimentů.
Jeho nejzajímavější pokus byl ten, kde zkoumal, co se stane myším, kterým vybuduje dokonalý život.

Vědec umístil hlodavce do příjemného prostředí, dal jim neomezené množství potravin, maximální ochranu před všemi druhy nemocí. Vybudoval jim dokonalé podmínky pro hladkou reprodukci a omezil setkání
s nepřátelskými druhy.

Ale experimentální hlodavci místo aby se těšili z dokonalého života zemřeli. Proč se tak stalo?

John Calhoun se celý život snaží svými experimenty na myších předpovídat budoucnost, která čeká lidstvo.
S pomocí mnoha experimentů na myších přišel vědec na nový termín – behavioral sink (chování zkázy).
Podstatou jevu je, že jakmile žijí živé bytosti v podmínkách přeplněnosti a přelidnění, chování živých bytostí
se změní z konstruktivního a pozitivního na destruktivní a deviantní.

Experiment s kolonií zvířat začal zajímat i Evropu. Koneckonců, v 60. letech i přes strašné války nastal dětský boom. Lidé proto začali přemýšlet nad tím, co bude v případě přelidnění.
Nejslavnější a nejzajímavější experiment se nazýval Vesmír 25. Pan Calhoun jej provedl v roce 1972 za pomoci NIMH – Národního institutu pro duševní zdraví.

Jak se ráj stal peklem

Z těchto zkušeností začal vědec analyzovat, jak může mít hustota myší kolonie vliv na chování myší.
V laboratoři byl připraven pravý myší ráj. Ve speciálním zásobníku byla udržována příjemná teplota.
Potraviny a voda byly podávány v neomezeném množství. Každých sedm dní byla nádoba vyčištěna, zbavena splašků. Do nádrže nemohli proniknout predátoři. Hlodavci pod dohledem zkušených veterinářů netrpěli žádnými infekcemi ani onemocněními.

Na počátku experimentu dal doktor Calhoun do nádrže osm naprosto zdravých myší, čtyři samečky a čtyři samičky. Myši si po nějaké chvíli uvědomily, v jakém nádherném místě se nacházejí a začaly se aktivně množit.

Každých 55 dní se počet myších obyvatel zdvojnásobil. Tuto fázi nazval populační exploze.
Tak se dělo prvních 315 dnů od začátku pokusu. Pak nastala fáze rovnováhy.
Od 316 dne se myši začaly množit méně. Od té doby se počet myší zdvojnásobil každých 145 dní.

Pak přišla třetí fáze, fáze zkázy, kdy bylo v nádrži 600 hlodavců.
V myší společnosti se objevila skupina vyvrženců, kterým skupina zajistila místo ve středu nádrže.
Zástupci této skupiny byli častým terčem agrese silnějších hlodavců.
Skupina vyvrhelů byla často pokousaná, potrhaná. Zpravidla to byly mladé myši, které nebyly schopny zaujmout svá právoplatná místa v hierarchii hlodavců.

To proto, že starší generace žila v ideálních podmínkách delší dobu a dospělí nechtěli dávat přednost mladším. Tato situace mladé myší samce psychicky zlomila a oni přestali bránit březí samice.
Stali se z nich „the beautiful ones“ – krasavci.

Tito žili absolutně odloučeni od společenství. Nepodíleli se na bojích ani neprojevovali zájem o páření.
Věnovali se výlučně krmení a napájení a byli posedlí krásou svého kožíšku. Od ostatní populace se odlišovali dokonalým vzhledem. Na jejich těle nebyly žádné jizvy po soubojích, byli bezchybní vyčesaní, krásní a zdraví. Avšak na rozdíl od ostatní populace byli velmi hloupí. Neuměli reagovat na vnější podněty, změny situace, nebyli schopni žádné interakce s okolím.

Myší muži přestali ukazovat své charakteristické rysy. Tito samci přestali chránit své ženy a bojovat o svá území. Nechtěli vyhledávat ženy pro reprodukci a celkově se začali chovat velmi pasivně. Neplnili žádnou společenskou funkci.

Mezi samci se zas projevovaly četné poruchy chování – frenetická hyperaktivita, sexuální deviace vedoucí ke kanibalismu, agresivita, patologická plachost … Někteří jedinci se pohybovali po výběhu jen tehdy, když ostatní zvířata spala. Pouze v té době se chodili nakrmit a napojit.

Březí samice už se přestaly cítit pohodlně a staly se více agresivními.
Tato agrese se nezačala projevovat vůči ostatním hlodavcům, kteří je chtěli poškodit, ale vůči vlastním dětem.
Samice, které zabily své děti se často přestěhovaly do horní části terária, odmítly se dál reprodukovat a nechtěly přijít do kontaktu s ostatními. Tato situace vedla k poklesu porodnosti a zvyšující se míře úmrtnosti nedospělých jedinců.

Konec ráje, začátek smrti

Věkový průměr myši, která žila v nádrží do předposlední fáze je 776 dní. V poslední fázi myši umíraly o 200 dní dříve. Úmrtnost mezi mladými jedinci dosáhla 100 %.

Samičky sice rodily potomky, ale muži se spojovali s jednotlivci svého pohlaví a ukazovali vůči samičkám neoprávněnou agresi. I přes hojnost potravy samice zabíjely a jedly své děti. To vedlo k tomu, že po 1780 dnech od zahájení experimentu zemřela poslední myš.

Vzhledem k tomu, že doktor Calhoun tento vývoj očekával, přestěhoval několik malých hlodavců do jiné nádrže ještě během třetí fáze. Přestěhoval je ovšem na omezený prostor. Tyto myši, které vyrůstaly v ideálním prostředí se ale odmítly kamarádit a porodit potomky. Všechny zemřely stářím.

John Calhoun došel k několika závěrům.
Za prvé, existují dva druhy smrti:

  • První typ je duchovní smrt. Mladé myši, které nemohly najít své místo v ideálních podmínkách byly psychicky zlomeny. Nebyly schopné se spárovat a zplodit potomky ani bránit svá území. Většina myší žijících v ideálních podmínkách dělala jen to nutné – spala, jedla a starala se o sebe.
  • Druhý typ – fyzická smrt, která přichází po smrti ducha. Tato smrt je nevyhnutelná.

Za druhé, vědec provedl analogii s lidským samcem. Lidský život zpravidla probíhá v neustálém napětí, stresu a tlaku. Pokud by muž měl mít snadný život, ztratil by svého ducha pravého mužství a zemřel.

Lidé spějí do stejné fáze

Jelikož se jedná o pokus na zvířatech, může řada lidí dojít k názoru, že u lidí něco takového není možné.
Opak je ale pravdou, svět je sám o sobě jedna velká komunita a zažívá fázi populačního rozletu.
Ten ale potrvá jen do určité doby, poté se zlomí.
Za příklad lze vzít Japonsko, které ještě donedávna soběstačně fungovalo a prosperovalo.
Z ničeho nic ale najednou lidé ztratili zájem o sex a přestaly se rodit děti.

Situace v zemi nyní začíná být kritická. Statisíce mužů ztrácí zájem o ženy, vychází pouze v noci a nemají potřebu sociální interakce. Podle odborníků jde o stejný jev jako u testovaných myší a staví na tom, že sociální role již byly rozděleny a mladí nemají možnost vytvořit si na uzavřeném ostrově svůj životní prostor.
Tím, že se neumí zapojit do společnosti, se ale pro ni stávají neužitečnými.
A podobný jev lze stále častěji pozorovat i v dalších zemích.

Podobný scénář podle odborníků hrozí i celému světu, pokud rezignuje na některé hodnoty, principy,
ale i nutnost permanentního boje.

Doktor Calhoun však učinil ještě jeden pokus, tentokrát ale přinutil myši zajímat se o jiné.
Přiměl je k interakcím například tak, že voda byla podmíněná zmáčknutím tlačítka. Aby se jedna myš mohla napít, jiná jej musela zmáčknout. Myši si tak jasně definovaly role ve společnosti a přežily.

https://globe24.cz/technika/16910-dokonaly-zivot-neexistuje-dokazal-to-desivy-experiment
https://ifenomen.cz/veda/dokonaly-zivot-zabiji-experiment-ktery-prekvapil