Alena Vitásková: Lžou a tají vám, jaké svinstvo ještě zaplatíte.

Jak jste dosud spokojena s Andrejem Babišem a jeho vládou? Kabinet je u moci více než rok. Jak si ve vašich očích stojí proti předcházejícím vládám?

V krocích vlády Andreje Babiše nelze negovat vše. Odmítám negativismus, který předvádí česká politická opozice. Babiš je sice oligarcha a jako takový se chová. Je produkt předešlých vlád a tradičních politických stran. Kdyby od počátku 90. let u nás bylo politicky korektní prostředí, se zákony pro lidi, nikoliv tuneláře a šmejdy, tak by nám nikdy, podotýkám nikdy, nemohl vládnout oligarcha. Je to jiná kategorie člověka s jinými zájmy, než by měl špičkový politik mít.

Krom koaliční přetahované o Ministerstvo kultury a teď o rozpočet na příští rok, je poměrně klidné léto. Podzim přinese jak další protibabišovské demonstrace, tak oslavy 30 let od pádu komunistického režimu. Co dosavadní průběh letošního roku přinesl? V jakém stavu je naše společnost takřka v předvečer kulatého výročí znovunabytí svobody?

Přetahovaná o ministra kultury Staňka, ve které pan prezident Miloš Zeman měl zcela logické výhrady k jeho odvolání, jen dokládá, jak ubohá je ČSSD a jak slabý je premiér. Je to nezvládnutí situace panem premiérem. Pokud protikorupční vládě nevyhovuje v jejich týmu člověk, který na podivné finanční praktiky poukáže a tyto řeší, tak je to na zváženou. Občan si z této tahanice může vyvodit, že jediný, kdo v této vládě proti korupci skutečně postupoval, tak byl vyhozen…

Pokud jde o tahanice kolem státního rozpočtu je pozoruhodné, jak za vlády Andreje Babiše vzrostly dotace do podivných neziskovek o miliardy korun a bez ohledu na důsledky se vyplácí podpora na obnovitelné zdroje ve výši bez mála 50 mld. Kč a schvalují se další nesmyslné dotace například do biometanu. Na druhé straně ministryni Maláčové chybí na sociální věci asi dvacet miliard korun.

Dosavadní průběh letošního roku přinesl pouze trapné půtky mezi politiky, jako by si neuvědomovali, že jsou správci státu, kteří byli k této práci pouze zvoleni, a stát není jejich firma. Naše společnost v předvečer kulatého výročí se zmítá v politické křeči, politici jsou zahledění do sebe a nevnímají skutečné základní potřeby občanů.  

Pomalu se začínají objevovat hlasy, že vlastně nemáme co slavit, že listopad 1989 sice formálně přinesl konec vlády jedné strany, ale pak začaly velké rozkrádačky, tunely, což způsobilo, že i po dlouhých 30 letech jsme stále prakticky rozvojovou zemí. Jde o přehnaný názor, nebo tam lze najít zrnko pravdy?

Nejde o přehnaný názor a nelze najít zrnko pravdy. Jedná se totiž o celou sýpku zrn pravdy, jako o žních. Připravit podivnou privatizací lidi o střechu nad hlavou, tak to chce silný žaludek. Na divoká devadesátá léta raději zapomenout a napravit, co se napravit ještě dá. Jako příklad uvedu revizi privatizace bytového fondu a zajistit (bez další zlodějny) dostupné bydlení pro naše občany. Nepřipustit, aby nápravu prováděli stejní lidé, kteří stav způsobili. Nepřipustit, abychom zopakovali chyby, které jsme v průběhu těch třiceti let udělali. Vážit si naší vlasti, našich občanů a nebát se změnit to, co nás všechny trápí, jako je vymahatelnost práva a spravedlnosti pro všechny občany bez rozdílu. 

Co odkaz Václava Havla? Jak by měl běžný český občan vnímat jeho osobnost? Co o prvním prezidentovi ČR říci, aniž bychom použili často až přehnaný patos či naopak smyšlenky a mýty?

V porevolučním období je v zahraničí stále nejvíce uznáván Václav Havel. 

Závěrem téma, které nebývale rozčeřilo mediální stojaté vody během léta. Karel Gott oslavil 80. narozeniny. Významná část našeho národa slavila s ním, televize přinesly speciální pořady, zpravodajství i různé časopisy velké rozhovory s mistrem. Objevila se ovšem i ostrá kritika ve smyslu, že Gott je symbol normalizace, konformity a spolupráce s bývalým režimem. Jak tohle vnímat? Má to reálný základ?

Osobně já, moje rodina a všichni známí slavili s Karlem Gottem jeho významné jubileum. I já jsem žila a pracovala v bývalém režimu, zažila jsem normalizaci. Mistr je oblíben v naší rodině již pět generací. Jeho písně milovala babička, maminka, já, syn a nyní i vnuci. Karel Gott pomáhal svými písněmi, empatií a láskou k publiku, k našemu národu přežít nejedno kruté období, které v životě potká každého smrtelníka. Děkuji za všechny panu Gottovi, že v období normalizace nás jako národ neopustil – nezdrhl za kopečky jako mnozí jiní, zůstal s námi s občany, se svými posluchači se svým publikem. Jemu patří dík, vřelý dík. 

Pozastavit se musím nad tím, co se dělo po roce 1989. Kdy tak zvané nové struktury, se snažily pana Gotta od jeho publika odehnat a opět mu nasazovat psí hlavu. Národ, občané si ani těmito revolucionáři nenechali Gotta vzít. V bitvě o Gotta revolucionáři s občany prohráli.  

A že nyní někdo, zcela neúspěšný, lenivý, škůdce národa, chce Gotta kritizovat, tak to chce naši shovívavost k těmto ubožákům. Oni totiž, i kdyby se reinkarnovali, tak hlas, chování a lásku k vlasti, jakou má pan Gott, nikdy nebudou mít.

Nehovoří ze mě bezmezná fanynka mistra, mám ho ráda, osobně ho znám, ale poslouchám a mám ráda rovněž Tomáše Ortela, Verdiho, prostě vše, co má hodnotu. 

Gottovi kritici využili nejen minulost, ale i současná témata. Lidé typu neziskovkáře Jakuba Jandy mu vytýkali šíření „nejhnusnějších konspiračních teorií“, čímž prý napomáhá „ruským destabilizačním zájmům“ a jde o mistrův „smutný konec“. To je hodně silná káva. O čem takové výroky svědčí? 

Nevím, jako většina našich občanů, kdo je Jakub Janda. Zato vím jako celý náš národ, kdo je Karel Gott. Kdo z nás by nechtěl být tak úspěšný jako Karel Gott? Jenže to by musel pan Jakub Janda něco umět, a ne se předvádět útoky na nejúspěšnější, aby si ho snad někdo, proboha, všiml. Věřím, že pan prezident Miloš Zeman předá letos mistrovi Karlu Gottovi státní vyznamenání.
https://bit.ly/2YPKLfn

sdílet na

1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Editor
8. 8. 2019 22:42
Ohodnotit příspěvek :
     

Svinstvo kam se podíváš, ani se nedivím, že jí šli tak po krku… vlastně pořád jdou.