„СОЛНЦЕПЁК“. Nejlepší ruský film za poslední roky

ALEXANDR ROGERS: „СОЛНЦЕПЁК“. NEJLEPŠÍ RUSKÝ FILM ZA POSLEDNÍ ROKY.

Článek odráží subjektivní názor autora.

Včera jsem sledoval premiéru nového celovečerního filmu «Солнцепёк».

Velmi silný film. Velmi dobrý film. Velmi pravdivý film. Dobrý, protože je pravdivý. A silný, protože je pravdivý. Je těžké se na to dívat, ale nemůžete se nedívat.

To nejlepší, co ruská kinematografie za mnoho let vytvořila.

Nyní podrobněji. 

Jako přímý účastník některých scén zobrazených ve filmu bylo pro mě obzvláště těžké se na to dívat. 

Je to těžké, protože víte, že to, co je ukázáno, je pravda. Je to těžké, protože víte, že ve skutečnosti bylo všechno ještě horší. Je to těžké, protože víte, co dělali ukrajinští nacionalisté, „dobří bojovníci“ a zločinci osvobození Turčinovem.

Film neukazuje, jak velitel praporu „Tornádo“ Ruslan Oniščenko znásilňuje své vlastní podřízené za sebemenší přestupky (a jak do sebe na kameru strká různé předměty, zcela v souladu s nově zavedenými evropskými trendy).

Film neukazuje, jak prapor „Azov“ vedený svým „bílým vůdcem“ Bileckým ve jménu záchrany bílé rasy vyváží na nákladních autech vyrabovaný majetek z vesnic Donbasu, od prádla až po matrace a dveře.

Film neukazuje, že byli od hlavy až k patě vyzdobení Hitlery, hákovými kříži, „lebkami“ a dalšími nacistickými symboly.

Film neukazuje posměšné nápisy na minometných nábojích „To nejlepší pro děti“, specifický nacistický humor „bojovníků světla“ .

Film neukazuje, že právě zločinci, kteří na začátku filmu zabíjejí a znásilňují místní obyvatele, jsou ti „dobří bojovníci“. Ve filmu vypadají, že jsou sami, ale někdo je osvobodil, někdo je vyzbrojil puškami a automaty. A všichni víme, kdo to udělal – krvavý pastor Turčinov.

Film neukazuje proces mučení. To znamená, že jsou zobrazeny výsledky, ale podrobnosti – ne (a mimochodem za to autorům děkuji). Ale po takových zvěrstvech jsem mluvil s přeživšími, takže mám představu.

Přičemž oběti nebyly žádní váleční zajatci, byli to náhodní lidé, kteří byli jednoduše chyceni uprostřed ulice. Protože žijí na Donbasu. Protože mluví rusky. Protože neskáčou. Protože jsou ti Rusové. A to jen proto, že oni mohou.

Když opolčenci u města Štěstí chytili jednoho z prvních takových, ze „sebeobrany Majdanu“,  stále nemohli pochopit „A za co my?“ … Přišli zabít nelidi, separatisty (mimochodem přiznal, že už zabíjel lidi na Majdanu v Kyjevě), a teď byl sám chycen nekompromisními, vážnými muži. Navíc nebyl ani zbit (jen při zatýkání byl mírně pohmožděn, protože byl se zbraní), sám ze strachu začal vyprávět vše, co věděl.

Bezvýznamní, snažící se prosadit na úkor zbraní – to je vyčerpávající popis většiny účastníků „bataliónů“.

A jak se sluší na zbabělce, když prohrávají v otevřených střetech s ozbrojenými milicemi, mstí se na bezbranném obyvatelstvu „na územích pod kontrolou Ukrajiny.“

Ve filmu jsou samozřejmě drobné nepřesnosti. Jako přímý účastník událostí z 2. června, kdy ukrajinské letectvo ostřelovalo centrum Lugansku, je dokonce mohu uvést.

Za prvé, žádná ruská vlajka nebyla roztrhána na kusy. Toto je smyšlená fikce.

Za druhé, barikáda u vchodu do Regionální státní správy (regionální státní správa obsazená aktivisty LNR) byla mnohem mohutnější.  Postavena tak, že do budovy nemůžete vstoupit přímo (a nemůžete ji ani prorazit autem), mohli jste ji obejít pouze z boku.

Za třetí, po ostřelování se nikdo nepohyboval mezi troskami. Opolčenci téměř okamžitě přiběhli a zahnali civilisty zpět a vytvořili hlídaný perimetr. Ostřelovalo se nějakým starým harampádím ze skladů, takže některé granáty nevybuchly a opolčenci se obávali, že by to mohlo vybuchnout později. Civilní osoby proto nebyly vpuštěny do palebné zóny.

Náš filmový štáb byl právě na cestě na tiskovou konferenci v Krajské státní správě a v době ostřelování jsme byli někde 100-150 metrů od místa. Proto jsme tam přiběhli doslova minutu po ostřelování. 

Protože mě znali od vidění, pustili nás, když jsem slíbil, že se ke kráterům nepřiblížíme. Kromě mě byl v týmu fotograf a kameraman.  Zaznamenali jsme tedy vše co nejpodrobnějším způsobem – krátery i ruiny, raněné i mrtvé.

Proto, když ukrajinská propaganda začala mluvit o tom, že „klimatizační jednotka explodovala sama o sobě“ – byla to extrémně hnusná a cynická lež. Mimochodem, ve filmu tento okamžik neukázali.

Co ve filmu nebylo řečeno:
přímo před Krajskou státní správou je veřejný park. V létě se tam procházejí maminky s dětmi a kočárky. Právě v tomto parku, pár metrů napravo od centra, bylo dětské hřiště. Kde si hrály děti. 

A konečně hned za Krajskou státní správou vzadu je škola. Kde se 2. června ještě mohli vyskytovat školáci. To ale ukrajinského pilota nezastavilo a neobtěžovalo.

Další upřesnění. 

Ve chvíli, kdy byla ostřelována Regionální státní správa, se ve druhém patře měla konat tisková konference Bolotova, prvního šéfa LNR. Ukrajinským speciálním službám to zjevně bylo známo. 

Ten den ale někam odešel a místo něho na tiskové konferenci měl být představen nový ministr zdravotnictví. Žena. Lékařka. Která celý život zachraňovala lidské životy. Ale projektil, který přiletěl, ji zabil. Říká se, že za tento let dostal ukrajinský pilot 9 tisíc dolarů. Škoda, že tak málo. V Pekle mu je určitě narvou do chřtánu.

No a ještě jedna nepřesnost- ukrajinský vojenský transportní Il-76, který se pokoušel doručit parašutisty na vojenské letiště poblíž Luhansku, byl při přistání sestřelen v malé výšce, přenosným protiletadlovým raketovým systémem „Igla“, a ne z protiletadlového kulometu. Ale to není příliš důležité.

Mimochodem, jen pro případ: s „Iglou“ je nemožné sestřelit Boeing. Protože ten letěl ve výšce asi 10 kilometrů, a Igla dokonce teoreticky má strop asi 2,5 km (ve skutečnosti méně).

Jinak, s výjimkou takových drobných nepřesností, je film pravdivý a popisuje události přesně a podrobně.

Emoce jsou zvlášť silné, když si vzpomenete, že to, co je ukázáno, jsou lokální epizody, které se odehrály na jednom místě, ale tohle se stalo (a stále děje) po celé délce „kontaktní linie“ .

A jedna z hlavních postav filmu má naprostou pravdu, když říká:

„Ve válce není děsivé zranění nebo zabití. Pokud zraní, bude to bolet, ale přejde to. Zabijí tě – není čas si to uvědomit. Opravdu děsivé je, když zabíjejí ostatní, a ty s tím nemůžeš nic dělat.“

Tak se podívejte.

VIDEO ZDE:
https://zen.yandex.ru/media/id/5e984fa263e65142922db591/solncepek-2021-611ab9c73c2b9a53bf78884a

https://bit.ly/3iJQ1OV

sdíletj na

1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Michal47
15. 8. 2021 22:55

Toto je příšerný film, je večer, vydržel jsem to jenom do 13. minuty a musel jsem přestat, protože bych neusnul. Už teď si budu muset dát pivo s rumem, abych usnul! Tato odporná fašistická verbež si zaslouží jen jediné; postavit ke zdi a „ošetřit“ pořádnou dávkou z kalašnikova!! Ačkoliv, to by byla ještě pro tento dobytek (a to bych nerad urazil ten skutečný čtyřnohý dobytek, který má několikanásobně větší cenu a právo na život, než tito vlkodlaci v lidské podobě!) moc humánní smrt! Můj nebožtík otec (také komunista, jako já!) by řekl, že je potřeba takovéto zločince pověsit za koule do průvanu a pořádně rozhoupat, než zdechnou! A já mu po shlédnutí fragmentu tohoto filmu dávám po smrti plně za pravdu!!!!
P.S. Jsem zvědav, jak tato fašistická zvěrstva ten odporný slovenský skřet „tartus“ zase bude „demokraticky“ ospravedlňovat?!?