Pravda o Hirošimě a Nagasaki: letos uplyne 76 let od jednoho z nejhorších válečných zločinů

Velmi charakteristická je právě ta skutečnost, že USA shodily atomové bomby na dvě civilní města, ale hlavní vojenskou námořní základnu Japonska Kure vynechaly. Dodnes se učí, že svržení atomových bomb bylo nezbytné a vedlo k rychlejšímu ukončení války.

Je to naprostá lež a výmysl.

Pět z šesti šestihvězdičkových generálů považovalo atomovou bombu za morálně zavrženíhodnou a z vojenského hlediska za bezcennou. Netušili ovšem, že o válku s Japonci už dávno nešlo – šlo o poválečné vydírání Sovětského svazu. Generál a pozdější prezident Eisenhower k tomu uvedl:

,,Ze dvou důvodů jsem byl proti – Japonci byli připraveni kapitulovat a nebylo nutné
na ně tu příšernou věc shodit.
Za druhé, nelíbilo se mi, že budeme první, kdo takovou zbraň použije“.

Stejně smýšlel i vrchní velitel vojsk v Tichomoří MacArthur. I on považoval atomovou bombu za zhola zbytečnou a po válce řekl, že Japonci by kapitulovali ihned v květnu, kdyby jim USA potvrdily, že si mohou ponechat císaře. Hlasy proti bombě byly v americké armádě tak silné, že ministr obrany Stimson zakázal generálům se veřejně vyjadřovat k jadernému úroku. Proti svržení bomb byla i naprostá většina vědců, která na bombách pracovala.

Bylo však rozhodnuto, že atomovky musí být použity za každou cenu. Cílem bylo zastrašit SSSR a v podstatě celý svět, dále také vyzkoušet v praxi účinky nové zbraně proti reálné infrastruktuře a živé síle ( obyvatelům měst ). Vojenští a další experti po válce zkoumali účinky exploze v různých situacích a zónách od epicentra výbuchu a jejich následky na přeživších.

Mezi vybranými cíli byla civilní města Hirošima ( v srpnu 1945 zde žilo 350 000 obyvatel, z nichž do roku 1950 zemřelo 200 000, z toho 80 tisíc okamžitě při explozi ) a Nagasaki. V obou městech na následky výbuchu a ozáření zemřelo dohromady mezi 300 až 350 tisíci lidmi.

O osudu mnohých se přitom dodnes nic neví. Zmizeli, jejich těla se nenašla. Americký prezident Truman z toho byl nadšený. Běhal po palubě křižníku Augusta a všem vyprávěl o své skvělé bombě, když řekl:

„Tohle je ta největší událost v dějinách”.

Ano byla, ale v úplně jiném smyslu než pomatený Truman myslel.

Oproti legendě je třeba dodat fakta: Japonci nekapitulovali.

Vzápětí Stalin zaútočil na Koreu, Kurily a Sachalin. Než mohli Japonci na útoky Sovětů reagovat, svrhli Američané plutoniovou bombu na Nagasaki. Výbuch okamžitě zabil 40 000 civilistů a 100 000 podlehlo nemoci z ozáření v následnících letech – žen dětí a starců a pouhých 250 vojáků. Ale ani tato zrůdnost nevedla Japonce k bezpodmínečné kapitulaci a ani nemohla.

Generál Kawabe po válce řekl:

,,O Nagasaki jsme se dozvídali postupně – v porovnání s tím byl pro nás obrovský
šok vstup sovětů do války, protože toho jsme se neustále obávali. Děsili jsme se toho,
jak se proti nám obrací mohutná Rudá armáda, která dobyla půl Evropy.“.

Japonský premiér Suzuki po sovětském útoku prohlásil:

,,Japonsko musí ihned kapitulovat jinak Sověti obsadí nejen Mandžusko, Koreu a Karafuto ale i Hokkaido a Japonsko přestane existovat. Jakmile se domluvíme s Američany, musíme válku ukončit.“

14. srpna, uprostřed sovětské ofenzívy, která zlikvidovala miliónovou Japonskou armádu v Mandžusku, nařídil císař definitivní kapitulaci.

Truman věřil, naivně a mylně, že svrhnutím bomby opravdu uspíší kapitulaci Japonců bez sovětské pomoci a nebude tedy muset splnit sliby, které Sovětům a Stalinovi dal Roosevelt ohledně územních zisků a hospodářské pomoci.

Stalin si to uvědomil a na jednání své vlády podotkl, že Američané využijí svého atomového monopolu, aby v si v Evropě diktovali podmínky, ale on na vydírání nepřistoupí. Nařídil sovětské armádě, aby urychlila vstup do války v Asii a sovětským vědcům, aby urychlili práce na atomové bombě.

Sovětská rozvědka o projektu Manhattan ( krycí označení operace na výrobu atomové bomby ) věděla a nasadila své informátory k získání utajovaných detailů projektu. Americká vláda považovala bombu za svůj trumf nad Stalinem. Ve skutečnosti však jen donutili Stalina změnit strategii. Z přátelské na nepřátelskou.

Nagasaki a Hirošima byly pro sověty šok. Větší, než pro Japonce, protože bombardéry plošně japonská města vyhlazovaly každý den a s daleko větší razancí, jako například bombardování Tokia v březnu 1945, kde americké bombardéry zaživa upálily 100 000 civilistů zápalnými bombami ( pach spálených těl byl tak silný, že posádky bombardérů druhého a třetího sledu zvracely ). Stovky bombardérů a tisíce bomb nebo jeden bombardér a jedna bomba – výsledkem bylo vždy zničené město.

Stalin ihned pochopil, že tato zbraň není namířena proti Japonsku, ale proti Sovětskému svazu. Jeho nedůvěra vůči spojencům ihned vzrostla a přesvědčila vedení sovětů o tom, že je třeba udržet mohutnou pozemní armádu a s ní kontrolovat co největší území, aby se snížili dopady jaderných útoků. Atomové bomby vedly Stalina k přesvědčení, o nutnosti ovládnou co největší kus osvobozené východní Evropy a samozřejmě vedly k urychlení prací na vlastní atomové zbrani.

Lze tedy konstatovat, že jaderný útok na japonská města v podstatě spustil Studenou válku mezi SSSR a USA.

Nedávno V. V. Putin okomentoval v rámci vztahů s USA události v Hirošimě a Nagasaki takto

,,Dvakrát už použily ( USA ) jaderné zbraně, kdo nám zaručí, že to neudělají potřetí“.

DANIEL NOVÁK


sdíletj na

3.5 4 hlasy
Ohodnotit příspěvek
10 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Editor
20. 6. 2020 01:28

Dovolil jsem si opravit jednu drobnost, editovat příspěvky šly. Groves nikdy nebyl ministrem, byl vojenským šéfem projektu Manhattan. Ministrem při nasazení byl Stimson. Groves neměl pravomoc ostatním generálům cokoliv zakazovat, v zásadě nebyl ve sledu velení armády.

ZRX1200
7. 8. 2021 18:30

Šlo nejen o vydírání SSSR, ale také o test na živých cílech. USA vůbec rády testují cokoliv na bezbranném civilním obyvatelstvu – dodnes.

Tartus
7. 8. 2021 19:43

Neuzavrel stalin s japoncami nejaký pakt o neutočení? Veľmi podobný tomu s Nemcami.
Ale bol taký kamarát s Američanmi, že hneď po porážke nemecka utekal pomôcť amikom do Pacifiku.

Editor
8. 8. 2021 20:44
Odpovědět  Tartus

Pakt o neútočení mezi Japonskem a SSSR měl 3 měsíční výpovědní lhůtu. Byl řádně vypovězen na počátku dubna 1945. Japonsko mělo dost času v době, kdy běžela výpověď, včas kapitulovat. Proto SSSR vstoupil do války s Japonskem až na počátku srpna 1945. Ten vstup do války byl domluvený na setkání Velké trojky v Jaltě. Víš lautr prd, je to tolikrát publikované, že i trotl tvého ražení by to mohl vědět.

Naposledy upraveno$ s uživatelem$
Tartus
8. 8. 2021 23:04
Odpovědět  scipio

inak povedané, Stalinovi sa hodilo, že má kryté záda a môže posielať milióny vojakov z ďalekého východu na západ proti Nemcom. aby z vďaky k hlúpym Japoncom okamžite po kapitulácii nemecka im vyhlásil vojnu.
Skutočne štátnické gesto.
A tie tri mesiace dobre zhodnotil presunom armád. napokon. previesť také armády netrvá týždeň ani mesiac. ten čo tam dal tu výpovednú klauzulu bol mazaný. rozhodne viac ako ten čo dal zrušiť len tie UR s nemeckom a všetky ostatné ponechal.

Editor
9. 8. 2021 20:27
Odpovědět  Tartus

Proboha, v hlavě ti asi žije mozkožrout a děsně hladoví. V jedné situaci SSSR a Japonsko uzavřelo smlouvu, která byla v danou chvíli pro oba výhodná. Konkrétně v dubnu 1941 z japonské iniciativy na 5 let. Japonsko dostalo u Chalchyn Golu dost naloženo, takže nemělo zájem o konflikt s SSSR. SSSR v očekávání konfliktu s Německem taktéž nemělo žádný zájem o konflikt s Japonskem, přestože smlouva komplikovala vztahy s USA a Čínou. Jiná situace nastala v okamžiku dodávek z USA do SSSR, kdy zbraně nebyly to nejdůležitější. Mnohem důležitější byly potraviny, náklaďáky a pro někoho kupodivu boty. Smlouva přesto byla ze strany SSSR vypovězená až v okamžiku, kdy SSSR byl požádán USA o zapojení do války proti Japonsku po konci války v Evropě. SSSR skutečně neměl v danou chvíli žádný rozumný důvod vstupovat do dalšího konfliktu, kde kromě pár ostrovů neměl co získat a navrch v situaci, kdy potřeboval obnovovat průmysl a zemědělství po válce. Z Japonska nekoukalo nic, s USA i přes silné rozpory šlo o obchod.

Naposledy upraveno$ s uživatelem$
Tartus
9. 8. 2021 20:53
Odpovědět  scipio

Duben, to je apríl, že? Dva mesiace pred barbarosou. Dva mesiace ktoré stalin neveril v nemecky útok. Dokonca zničil všetku obranu, aby hitlera neprovokoval.
A ty tu konšpiruješ o tom, že stalin vedel o nemeckých plánoch na útok a tak si kryl chrbát rovnako ako Hitler v 39.
Takých konšpiratorov tu nemajú radi. Tu je to samí rusofilný svedok. Nemôžeš len tak prepisovať dejiny.

Editor
9. 8. 2021 23:44
Odpovědět  Tartus

Tady se dá doporučit už jenom změna medikace. Víš o dějinách prd.

Tartus
10. 8. 2021 07:51
Odpovědět  scipio

Keď není argument, tak prichádza urážka.
Veľmi neoriginalne.

Administrátor
8. 8. 2021 19:31

Neuvěřitelné, kolik škod a utrpení na téhle planetě mají na svědomí dva národy.