Úspory? Zmizí vám. Obrovské problémy, firmy se přeplácí. Temné varování je tady

9.11.2021 20:09 | Analýza

„Pro domácnosti se situace nevyvíjí vůbec dobře. Zdražují hodně nezbytné položky spotřebního koše, jako jsou energie, zvyšují se výdaje na bydlení, dopravu i potraviny. Což jsou všechno položky, které si lidé budou stejně muset koupit a zaplatí za ně více peněz. Zvláště domácnostem, které se potýkají s výpadky příjmů nebo jim dostatečně rychle nerostou příjmy, se bohužel začíná rychle propadat životní úroveň,“ konstatuje ekonom Štěpán Křeček. S tím, že například u zemědělských výrobců vzrostly ceny o 14,1 %, obiloviny se zvýšily o 22,6 % a olejniny dokonce o 25,8 %, čerstvá zelenina o 11,3 % či mléko o 8,8 %, což povede ke zdražování v supermarketech a v restauracích.

Inflace nabírá na síle. Růst cen v průmyslu je nejvyšší v historii České republiky. „V říjnu došlo meziročnímu růstu cen průmyslových výrobců o 11,6 procenta. Nic podobného nepamatujeme od ledna 1992. Tehdy ještě neexistovala samostatná Česká republika. Náš stát byl součástí České a Slovenské federativní republiky, kde docházelo k transformaci komunistické ekonomiky na tržní,“ vysvětlil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Proč k tomuto nedobrému jevu nyní dochází? „V průběhu pandemie jsme omezovali a pozastavovali výrobu. Zároveň jsme ekonomiku zalili penězi jak prostřednictvím výrazného snížení úrokových sazeb, kdy bylo pro firmy daleko snazší si čerpat úvěry. Tak i prostřednictvím různých kompenzací pro podnikatele, kdy jsme poskytovali poměrně štědrá koronavirová opatření,“ objasnil ekonom.

„Na základě tohoto vývoje jsme se nyní dostali do situace, kdy je málo výrobků a produktů na trhu a zároveň firmy mají docela dost peněz. Takže výrobci  jsou ochotni si připlatit za to, aby dostali daný produkt na úkor konkurence. Zároveň výrazně vázne mezikontinentální doprava, mnoho produktů se nedostává do zásob firem, jak by bylo potřeba. To jednak dál zpomaluje produkty, ale zároveň to také vede ke zdražování. Ten nedostatek vede k tomu, že se spotřebitelé, ale i firmy navzájem předhánějí v tom, aby vykoupili poslední zbytky, které na trhu jsou. Tyto cenové tlaky vznikají, a to dost velmi intenzivně. V průmyslu nejintenzivněji od vzniku České republiky,“ zdůraznil.

Obrovské problémy pro firmy

„Znamená to obrovské problémy pro firmy. Mnohé z nich mají nakontraktované smlouvy, slíbily dodávky za konkrétní ceny, kterým teď nemohou dostát. Smlouvy se musí vypovídat, což pak vede k tomu, že se zpomaluje průmysl. Některá výroba se musí pozastavovat, některá přestává být rentabilní, takže se musí zdražovat. Je otázkou, zda za ty vyšší ceny budou firmy schopny produkty prodávat. Je to velký problém, který zhoršuje kondici českého průmyslu. A je to také problém pro celou naši ekonomiku, protože stále máme výrazně průmyslový charakter,“ sdělil Štěpán Křeček.

Zvyšuje se také cena zemědělských produktů, což bude mít dopad na každého z nás. „U zemědělských výrobců vzrostly ceny o 14,1 procenta. Ceny obilovin se zvýšily na 22,6 procenta, olejnin o 25,8 procenta, čerstvé zeleniny o 11,3, mléka o 8,8 a skotu o 7,3 procenta. Je to velice nepříjemná situace, protože tyto základní plodiny jsou výchozí surovinou pro celou řadu dalších potravinářských produktů, ať pekárenských výrobků, tak i různých dalších pokrmů, které si lidé samozřejmě musí kupovat. Vidíme, že výrobci budou tlačit na růst cen v supermarketech, restauracích,“ upozornil ekonom.

Pro domácnosti se situace nevyvíjí vůbec dobře. Zdražují hodně nezbytné položky spotřebního koše, jako jsou energie, zvyšují se výdaje na bydlení, dopravu i na potraviny. Což jsou všechno položky, které si lidé budou stejně muset koupit a zaplatí za ně více peněz. Zvláště domácnosti, které se potýkají s výpadky příjmů nebo jim dostatečně rychle nerostou příjmy, těm se bohužel začíná rychle propadat životní úroveň,“ konstatuje.

Lidé v takové situaci budou více šetřit a méně nakupovat. „Ve chvíli, kdy se zdražuje, dochází k tomu, že se snižuje spotřeba. Logicky, když je něco dražší, tak toho lidé koupí méně. U některých produktů toto úplně neplatí. Například u cigaret, kde i když rostou ceny, je spotřeba hodně konstantní, protože jsou lidé na cigaretách závislí. Podobné je to u těch nezbytných položek. Ve chvíli, kdy zdraží energie, lidé mohou trošku ušetřit, ale nakonec si stejně musí svítit, nabít mobil, ledničku také vypínat kvůli tomu nebudou. Spotřeba u nezbytných produktů a služeb položek je konstantnější než u luxusních produktů, které si lidé mohou dovolit nekoupit, nebo jich nudou spotřebovávat méně,“ uvedl. 

„I u těch nezbytných produktů samozřejmě budeme svědky výrazného šetření. Je možné, že lidé budou bohužel konzumovat méně ovoce a zeleniny, která rychle zdražuje. Což je nepříjemné, protože když budou lidé jíst dlouhodobě méně kvalitní potraviny, bude to mít negativní vliv na jejich zdraví, potažmo na jejich délku dožití. Je možné, že budou populárnější investice do různých úsporných opatření jako je zateplování, solární panely a podobně,“ řekl Štěpán Křeček.

Inflace požírá úspory

Právě se nám mění vlády; může s tímto vláda – ať je jakákoliv – něco dělat? „Vláda má nástroje, kterými toto může ovlivňovat. Mírným nástrojem je nastavení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Kde by se snížením těchto daní zbrzdil nárůst cen. Vede se diskuse, že by se zrušila DPH na energie, respektive že by na listopad a prosinec byla DPH zrušena. To pak k nějakému snížení ceny dojít může. Z dlouhodobějšího pohledu pak vláda může přispět k nižší inflaci tím, že nebude vytvářet vysoké schodky státního rozpočtu. Nicméně, jak víme, schodky jsou rekordní a jejich snižování bude dost obtížné. Dostat se do stavu vyrovnaného rozpočtu nám bude trvat velice dlouhou dobu,“ je si vědom. 

Jak se dívá na kroky České národní banky? „Hlavním cílem České národní banky je pečovat o cenovou stabilitu. S vysokou inflací musí primárně bojovat právě ČNB. Rozhodnutí o skokovém růstu úrokových sazeb bylo správné. Dostali jsme se totiž do situace, kdy se inflace stala největší hrozbou,“ upozornil s tím, že toto opatření by se však mělo projevit až v druhé polovině příštího roku. „Do té doby se budeme muset smířit s vysokou inflací. Nepřináší to samozřejmě jen výhody, ale i nevýhody. Zpomaluje se tím hospodářský růst, takže se může snížit tempo naší ekonomiky a zároveň se lidem prodraží úvěry,“ vysvětlil. 

V dobách koronaviru lidé omezovali spotřebu. „Díky tomu je na účtech domácností rekordní množství úspor. Bohužel jsme v situaci, kdy toto rekordní množství raketovým tempem ztrácí svoji kupní sílu. Inflace požírá úspory. Bohužel si lidé v koronakrizi utáhli opasek, ale úspory jim zlikviduje inflace. Je tedy určitě dobře, že Česká národní banka zvýšila úrokovou sazbu, reagují na to i komerční banky, které začaly zvyšovat úroky na spořicích účtech. Lidé sice pořád budou trpět inflací, ale aspoň část té inflace budou kompenzovat vyšší úroky a inflace bude mít menší sílu. Lidé by měli se svými úsporami pracovat, nenechávat je jen v bankách, ale rozumně je investovat. Zajímavou možností je nákup protiinflačních státních dluhopisů,“ doporučuje na závěr ekonom Štěpán Křeček.
https://bit.ly/30Mqj6f

sdíletj na

1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
josef
21. 11. 2021 12:18
Ohodnotit příspěvek :
     

Nějaké státní obligace nemají smysl kdyžje stát nehospodárný a utrácí peníze za umělou zamšstnanost akdyž nebude zbytí i krachne !