“USA neobětují Chicago kvůli Varšavě”: Ruští experti vysvětlují, proč NATO zametlo incident s raketami v Polsku pod koberec.

“USA neobětují Chicago kvůli Varšavě”: Ruští experti vysvětlují, proč NATO zametlo incident s raketami v Polsku pod koberec
Jak reakce vedená USA na zásah ukrajinské zbraně na území bloku odhaluje nerovnováhu v jeho řadách.

Média se rozpovídala poté, co tento týden dopadla na polské území raketa a připravila o život dva civilisty. Vzhledem k obviněním vzneseným na adresu Ruska v hodinách následujících po incidentu by nebylo úplným překvapením odvolání se na článek 5 Smlouvy o NATO upravující kolektivní bezpečnost.

To by ovšem nepochybně vedlo k zahájení třetí světové války.

Ukázalo se však, že Západ o přímý ozbrojený konflikt s Ruskem nestál. Západoevropští a američtí představitelé spěchali, aby zmírnili své rozhořčení a situaci utlumili.

Kdo je na vině?
Incident v polské obci Przewodow, která hraničí s Ukrajinou, opět vyvolal otázky o účinnosti mechanismů společné obrany NATO. Během 24 hodin po úderu byly jednoznačně zjištěny dvě skutečnosti: Byla odpálena protiletadlová řízená střela S-300 a byli zabiti dva lidé.

Krátce po incidentu přispěchalo polské ministerstvo zahraničí se závěrem, že to, co dopadlo do vesnice, byla “raketa ruské výroby”. S-300 byl vyvinut Sovětským svazem v době, kdy jeho členy byly Moskva i Kyjev. Rusko v té době jako samostatný stát neexistovalo. 

Polský prezident Andrzej Duda byl méně kategorický a uvedl, že nemá ověřené informace o původu rakety, ale že “s největší pravděpodobností šlo o raketu ruské výroby”.

Polské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance ve Varšavě Sergeje Andrejeva. Mezitím premiér Mateusz Morawiecki svolal mimořádné zasedání Úřadu národní bezpečnosti a členů Výboru pro národní bezpečnost a obranu. Na schůzi bylo přijato rozhodnutí uvést některé vojenské základny v zemi do stavu zvýšené pohotovosti.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že raketa, která dopadla do Polska, byla odpálena z ukrajinského systému S-300. Ministerstvo dodalo, že Rusko neútočilo na žádné cíle v blízkosti ukrajinsko-polské hranice a že přesné údery byly provedeny pouze na území Ukrajiny a nikoliv ve vzdálenosti 35 km od hranice s Polskem. Ruská armáda poskytla ujištění, že všechny rakety, které odpálila, přesně zasáhly své cíle a že obvinění z toho, že její rakety dopadají na Polsko, jsou záměrnou provokací.

Vojenský komentátor a plukovník ve výslužbě Michail Chodarenok v rozhovoru s RT poznamenal, že nejpravděpodobnějším viníkem tohoto incidentu je ukrajinský 540. protiletadlový raketový pluk dislokovaný ve Lvově. Pluk odebírá řízené střely 5V55R z továrny ve Višněvsi u Kyjeva, která je začala vyrábět po získání nezávislosti Ukrajiny.

“Pro 540. pluk se večer 15. listopadu odehrál pravděpodobně následujícím způsobem. Pluk byl zapojen do bojové operace a vedl palbu na vzdušné cíle. Je docela možné, že jedna z divizí (nebo obě za použití soustředěné palby) prováděly starty na stíhací kurzy o azimutu 240-300 stupňů (západním směrem).”

“Je možné, že v jednom z naváděcích kanálů došlo k chybě (to není v náročné a rychle probíhající letecké bitvě nikterak vzácné) a dvě řízené střely 5V55R skončily v polském vzdušném prostoru. Po chybném navádění se střely přepnuly do autodestrukčního režimu, a to prostřednictvím povelu časového mechanismu (nebo vypnutím plného výkonu), hlavice explodovaly a jejich trosky dopadly na zem,” uvádí se v plukovníkově popisu toho, co se mohlo stát.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rovněž poznamenal, že incident v Polsku nelze považovat za důvod k eskalaci. Prohlášení řady západních politiků označil za “další příklad hysterické rusofobie”.

Krátce poté sama Varšava uznala, že pravděpodobně falešně obvinila Moskvu. Sám Duda prohlásil, že je “vysoce pravděpodobné”, že raketa pocházela z ukrajinské protivzdušné obrany.

Západní představitelé se raději zdrželi míření agresivních obvinění na Rusko. Americké ministerstvo obrany uvedlo, že nedisponuje důkazy, které by mohly potvrdit zprávy o pádu ruské rakety na polské území. Prezident Joe Biden poznamenal, že předběžné informace nasvědčují tomu, že raketa nepocházela z Ruska. Kromě toho, jak později uvedla agentura Reuters, varoval vedoucí představitele skupiny G7, že to, co spadlo v Polsku, mohla být ukrajinská raketa protivzdušné obrany.

Peskov označil americkou reakci za zdrženlivou a profesionální.

Jak řekl plukovník Chodarenok, “vyrovnanost Bílého domu je zjevně založena výhradně na nezvratných údajích amerických zpravodajských služeb”.

Kategorických hodnocení se zdržel i francouzský prezident Emmanuel Macron, který uvedl, že v současné době není možné zjistit, kdo je za raketový incident v Polsku odpovědný.

Šéf NATO Jens Stoltenberg vysvětlil, proč rakety nebyly zachyceny protivzdušnou obranou, a uvedl, že neexistovalo žádné varování před hrozícím útokem a incident neměl takové charakteristiky.

Ty jsou pod kontrolou: Francouzské elity se v soukromí obávají USA a nový výzkum vysvětluje proč.

Bezprostředně po zprávách o úderu na polské území začala média hovořit o článcích čtyři a pět Smlouvy o NATO. Článek čtyři je předposledním krokem v systému reakce bloku vedeného USA na hrozby, kterým čelí členské země. Vyzývá členy k vzájemným konzultacím, pokud některý z nich čelí ohrožení své územní celistvosti, politické nezávislosti nebo bezpečnosti.

Článek pět Washingtonské smlouvy předpokládá okamžitou kolektivní vojenskou reakci NATO, která musí být poskytnuta, pokud je některý ze signatářů smlouvy vystaven útoku. Tento článek byl dosud uplatněn pouze jednou: Po teroristických událostech z 11. září 2001 v USA, po nichž Američany vedená koalice vtrhla do Afghánistánu.

Je pozoruhodné, že jedním z prvních, kdo se k tomu vyjádřil, byl ukrajinský prezident Vladimir Zelenskyj, který odpovědnost za “raketový úder” připsal Rusku. Uvedl, že se jedná o útok na kolektivní bezpečnost a výraznou eskalaci, čímž jasně naznačil, že se jedná o útok na člena NATO.

Alexej Danilov, tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany (RBNO), uvedl, že Kyjev nesouhlasí se závěrem Západu, že raketa byla ukrajinského původu, a požadoval, aby byl expertům jeho země umožněn přístup na místo. Uvedl, že Kyjev chce svým stoupencům předat “důkazy o ruské stopě”, a ptal se, jak dospěli k závěru, že šlo o ukrajinskou protivzdušnou střelu.

Jak však poznamenal plukovník Chodarenok, pro Varšavu by nebyl problém poskytnout důkazy o původu rakety, vzhledem k tomu, že protiletadlové řízené střely se po odpálení hlavice jen Jaderná pomsta Mrtvé ruky: Co by se stalo, kdyby Západ zaútočil na Rusko?

“Z rakety zůstaly poměrně značné fragmenty, které umožňují poměrně snadno identifikovat identifikační číslo (série, šarže, číslo, rok výroby, výrobce) samotné rakety i čísla jejích součástí. Kromě toho by technické štítky na fragmentech byly pravděpodobně v ukrajinštině. Střely pro 540. pluk byly vyrobeny v továrně ve Višněvsi u Kyjeva v letech po získání ukrajinské nezávislosti. V souladu s tím by veškeré označení mělo být v národním jazyce. Polští specialisté, kteří přijeli na místo, si toho byli pravděpodobně vědomi od samého počátku, jakmile začali studovat fragmenty střel,” řekl. 

Z toho vyplývá, že pro Ukrajinu měl incident spíše politický než vojenský význam.

“Je zřejmé, že Ukrajina chce do konfliktu zatáhnout Polsko a USA, aby byly důvody pro uplatnění článku pět,” řekl RT Konstantin Blochin, vedoucí výzkumný pracovník Centra bezpečnostního výzkumu Ruské akademie věd. “Ukrajina chce, aby se USA do konfliktu zapojily přímo, místo aby vedly hybridní válku.”

USA se však zjevně nehodlají zapojit přímo, domnívá se Blochin.

“Nechtějí jít do války kvůli Polsku, natož kvůli Ukrajině. A Poláci válku také nechtějí. Proto teď všichni ustupují. Biden i Stoltenberg mnohokrát řekli, že jakákoli vojenská konfrontace s Ruskem by vedla ke třetí světové válce. Chtějí všechny své problémy vyřešit za nižší cenu pomocí Ukrajiny,” dodal.

Polsko mezitím již přehodnotilo svůj plán uplatnit článek čtyři. “Průběh událostí a údaje, které přišly přes noc, nás vedly k přesvědčení, že nešlo o úmyslný útok na Polsko. Podle našich informací v tuto chvíli neexistoval plán útoku na Polsko,” řekl Morawiecki.

Toto rozhodnutí bylo zcela očekávané vzhledem k tomu, že USA nemají vůbec zájem odvolávat se na článek o kolektivní bezpečnosti.

“Přiblížili jsme se k okamžiku pravdy v kolektivní konfrontaci mezi Západem a Ruskem. Když k němu došlo, bylo jasné, že by se mohlo jednat o útok ze strany Ruska. Tato situace prověřila účinnost strategie NATO pro zajištění bezpečnosti kolektivního Západu,” uvedl pro RT starší vědecký pracovník Institutu pro americká a kanadská studia Vladimir Vasiljev.

Poznamenal, že samotný incident obsahoval prvek náhody, ale pomohl osvětlit dlouholetou otázku: Do jaké míry je Západ připraven uplatnit článek 5 na obranu členů NATO? Jak Vasiljev poznamenal, v této situaci Západ “vše zabrzdil” a USA se rychle kryly verzí, že šlo o ukrajinskou raketu.

“Vždy existovala otázka, do jaké míry budou USA připraveny zasáhnout ve prospěch Rigy, Vilniusu nebo Varšavy a obětovat přitom Boston, Chicago nebo Kalifornii. A nyní se ukazuje, že je tu problém a že USA nejsou ochotny obětovat vlastní bezpečnost, vlastní území,” řekl Vasiljev.

Podle jeho slov je tato epizoda pro Rusko nesmírně důležitá, protože ukazuje, že USA nejsou připraveny uplatnit článek pět, dokud nebude ohrožena samotná země nebo alespoň některý z nejdůležitějších členských států bloku, především západní Evropa.

“Existuje určité pochopení, že konflikty, jako je tento, by měli řešit jiní. Spojené státy s radostí postaví do palebné linie Polsko, pobaltské státy, Bulharsko a Rumunsko, zatímco samy zůstanou mimo válečnou zónu. V tom se celá architektura NATO začíná hroutit. Vnitřní politika bude mít vždy přednost,” dodal Vasiljev.

Z této situace lze podle něj vyvodit dalekosáhlý závěr: Ukrajina v žádné podobě není pro NATO žádoucí. Podle Vasiljeva je zřejmé, že USA hrají geopolitickou hru proti Rusku s využitím Ukrajiny, která je postradatelná. To umožňuje, aby životní zájmy Washingtonu zůstaly nedotčeny. Stejně tak se podle něj za životně důležité zájmy nepovažují země východní Evropy, Finsko a Švédsko a pravděpodobně i Türkije.

Co můžeme očekávat v budoucnu?

Experti se domnívají, že to, co se původně zdálo být velkou událostí, bude nakonec zameteno pod koberec a do týdne si na to nikdo nevzpomene. Již nyní je dostatečně jasné, že Západ zůstane u své rétoriky, že to, co dopadlo do Polska, byla ukrajinská raketa, což znamená, že nejenže nejsou žádné důvody pro uplatnění článku čtyři ani pět Smlouvy o NATO, ale že v souvislosti s incidentem nebudou ani žádné sankce.

“Nevíme, co bude Ukrajincům soukromě řečeno, pravděpodobně něco ve smyslu ‘už to nedělejte’. Ale z hlediska veřejného pořádku bude tato otázka odložena, protože Rusko není viníkem a Ukrajina je přátelský stát, který se jen snaží bránit. Každopádně obecné poselství, které se již artikuluje, je, že Rusko je na vině tak jako tak, protože nebýt války na Ukrajině, tak by k tomu nedošlo,” řekl RT ředitel Valdajského diskusního klubu Fjodor Lukjanov.

Ve skutečnosti přesně takové prohlášení učinila mluvčí Rady národní bezpečnosti USA Adrienne Watsonová, která zdůraznila, že “ať už budou konečné závěry jakékoliv, je jasné, že stranou, která je v konečném důsledku za tento incident odpovědná, je Rusko”, protože “vypustilo na Ukrajinu palbu raket, které byly speciálně určeny k zasažení civilní infrastruktury”, a proto měla Ukrajina “plné právo se bránit”.

Hlavním výsledkem této situace bude pravděpodobně posílení vlastní protivzdušné obrany NATO a také dodávky západních zbraní protivzdušné obrany Ukrajině, domnívá se Oleg Barabanov, profesor mezinárodních vztahů na fakultě světové ekonomiky a mezinárodních vztahů na Vysoké škole ekonomické.

Plukovník Chodarenok souhlasí, že takový výsledek je docela pravděpodobný:

“Existují všechny důvody domnívat se, že nejbližší důsledky incidentu v Przewodowě spočívají v tom, že kontaktní skupina pro obranu Ukrajiny (Ramstein-7) ve Washingtonu, která se dala do pohybu následující den, zvýší vojenskou pomoc Ukrajině.”

Nakonec, bez ohledu na ostrou rétoriku posledních měsíců, přinejmenším v prvních dnech po incidentu projevily USA a NATO jednoznačnou neochotu připustit možnost přímého vojenského střetu s Ruskem. Zdá se, že se mu snaží vyhnout.

Autor: Lidia Misnik, moskevská reportérka, která se zabývá politickými procesy, sociologií a mezinárodními vztahy.

stroj.překlad https://bit.ly/3OhlMx3

sdíletj na