Otevřený dopis na podporu Otakara Foltýna

OTEVŘENÝ DOPIS NA PODPORU OTAKARA FOLTÝNA

=======================================

Vážený pane premiére, vážení členové vlády,

považujeme za potřebné vyjádřit se v současné situaci k působení pana Otakara Foltýna ve funkci koordinátora strategické komunikace Vlády České republiky.

Před deseti lety válka znovu vstoupila do Evropy. Rusové – v převleku za separatisty – ukořistili ukrajinský Krym a zahájili bitvu o Donbas. A paralelně spustili hybridní válku o naše mozky. Systematickým falšováním informací, matením hodnot, rozdmýcháváním sporů, mícháním pravdy se lží a šířením vyfabulované alternativní reality se snaží splést občany svobodných zemí, aby svobodu a demokracii dobrovolně vyměnili za chaos, nedůvěru k vlastní zemi a za příchylnost k Moskvě. Od roku 2022 pak válka naplno hoří v Rusy napadené Ukrajině a ostatní Evropa je častována ruskými výhrůžkami zničením evropských měst a podmaněním celé Evropy nové, Rusy zřízené, euro-asijské říši.

V této situaci se Česko, jehož politické nebe je dlouhodobě infiltrováno proruskými aktéry, jen váhavě začalo stavět na odpor vůči této ruské hybridní ofenzivě. Zatímco Rusy moderované informační kanály naplno šíří své matoucí pseudoinformace, český stát se až donedávna zdráhal alespoň jasně pojmenovat tyto zásadní problémy. Změna přišla až s Otakarem Foltýnem. V roli koordinátora strategické komunikace otevřeně mluví o závažnosti hybridních útoků, o riziku morálních selhání a o způsobech obrany proti těmto hrozbám. Tím ovšem ukazuje pravou povahu proruských aktérů v českém veřejném prostoru, tancujících podle ruských not, a ti mu za to vyhlásili boj. Od obskurních stran a spolků až po rádoby ctihodné politiky všichni nyní žádají jeho hlavu, čímž se ovšem sami demaskovali jako ruské loutky a jen potvrdili závažnost Foltýnova poselství.

Nemá-li Česko prohrát hybridní válku a spadnout do chřtánu obnovované ruské říše, nesmí prohrát tuto bitvu o pravdu a svědomí. Podporujeme proto vládu v její současné linii strategické komunikace a vyjadřujeme plnou podporu panu Otakaru Foltýnovi, který ji výtečně reprezentuje a provádí. Jeho další pokračování v současné funkci bude dobrým znamením, že český stát není ovládán ruskými silami a dokáže jim vzdorovat.

V Praze (a dalších místech), 20. 8. 2024

v předvečer výročí přepadení Československa

Jan Burian, písničkář, spisovatel, průvodce

Jan Edlman, Project Manager, výtvarník

Martin Exner, poslanec

Jiří Gogela (Wavrovský), výtvarník a humorista

Martin Hausenblas, podnikatel a filantrop

Zdeněk Hel, biochemik, imunolog, vysokoškolský učitel

Antonín Homola, zastupitel v Praze 3

Ziggy Horváth, lektor a písničkář

Jan Hrušínský, principál Divadla Na Jezerce

Jan Hřebejk, režisér

Jaroslav Hutka, písničkář

Jan Jandourek, sociolog a publicista

Karel Jelínek, advokát

Jaroslav Jindra, režisér dokumentárních filmů

Alena Kábrtová, psycholožka, spoluzakladatelka Centra Paraple

Jan Kasl, architekt, předseda ČKA

Ondřej Kolář, politik

Adam Komers, vinárník

Jan Kovařík, moderátor a reportér

Vít Kučík, publicista

Eugen Kukla, reportér a fotograf

Markéta Kutilová, reportérka

Vladimír Líbal, politik a karikaturista

Václav Marhoul, filmový režisér

Jaroslav Miko, řidič a moderátor

Václav Němec, filosof

Vladimír Němec, lékař

Petr Nutil, spisovatel

Jiří Padevět, nakladatel a spisovatel

Dagmar Pecková, pěvkyně

Martin Peterka, architekt

Angelika Ivana Pintířová, sestra boromejka, pedagožka

Nadia Rovderová, kurátorka, výtvarnice, galeristka

Břetislav Rychlík, režisér, vysokoškolský učitel

Marek Smetana, asistent poslance

Robin Suchánek, producent, marketér a manažer

Zdeněk Svěrák, herec a spisovatel

Milan Šteindler, divadelník

Miroslav Tomanec, kavárník

Renata Tomanová, překladatelka a editorka

Jan Vaculík, technik a obchodník

Tomáš Vích, architekt

Marek Wollner, publicista

---

Výživná diskuze jmen na Facebooku pod tímto Otevřeným dopisem. – –

Nejdřív sv*ně. Teď pedofilové. Foltýn opět nešel pro přirovnání daleko

Iniciativa Zbraně pro Ukrajinu pořádá mezinárodní sbírku na IFSK lékárničky pro Ukrajinu. Jedná se o celodenní akci s mnoha hosty, kterou moderují bývalá moderátorka České televize Světlana Witowská a komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo. A jedním z hostů byl i vládní koordinátor strategické komunikace, který přišel povyprávět o první větší akci, kterou jeho úřad dělá. Lidi s jiným názorem přirovnal k pedofilům.

Foltýnův úřad připravil k výročí 21. srpna 1968 projekt Můj 68. Součástí projektu jsou příběhy malých hrdinství a svědectví doby.

„Moje máma byla v osmém měsíci, a když přijely tanky, začala předčasně rodit. Táta ji i mě vezl trabantem do porodnice. Na každé křižovatce stáli ruští vojáci a mířili na nás samopaly. Táta byl pološílený, já skrčený na zadní sedačce. Pak jsme jeli za babičkou, pracovala v novinách. Pustili nás do obrovského sálu s rotačkou, kde běhala spousta lidí a připravovala vydání. Okna do ulice byla vystřílená, zvenku začali Rusáci pálit do stropu. Všichni padli k zemi, táta mě chránil svým tělem před padající omítkou,“ vzpomíná v jednom z příspěvků, které pro kampaň vznikly, Jiří. Tehdy mu byly tři roky.

„Fungujeme od 15. července, do té doby to byla jen taková příprava, taková improvizace,“ řekl Otakar Foltýn a přiznal, že některé své hodnotové postoje už prezentoval. „Ve veřejném prostoru jsem některé hodnotové postoje prezentoval,“ řekl a se smíchem dodal, že se povedla. „Povedla se, přispěli k ní i ti, u kterých jsem to nečekal.“

Řekl, že byl záměrně explicitní, ale zároveň dodal, že to je oblast, kam dále nechce jít, protože tam není diskuse možná. „Strategická komunikace má být spojující,“ řekl Otakar Foltýn.

A ukázal na Společnost pro obranu svobody projevu, která se vůči Foltýnovi velmi silně vymezila. „Pak ta diskuse může dojít tak daleko, že vám nošení trička může vyčítat Společnost pro obranu svobody projevu, která vám vyčítá, že jsem se projevil svým tričkem, což už je absurdní,“ okomentoval plody své explicitní komunikace vládní koordinátor strategické komunikace.

A proti komu bude jeho úřad cílit? „Existuje malá část extrémních názorů, které si jejich nositelé mohou říkat, to spadá pod svobodu slova, ale rozhodně nepatří do veřejné debaty,“ řekl důrazně. „Schvalování agrese nepatří do debaty. Může si to říkat, ale nemůže se dovolávat práva, aby to bylo šířené ve veřejné debatě,“ dodal tvrdě.

Právě u radikálních názorů musí společnost říct, že je nechce. „U radikálních názorů musíme říct, že tohle nechceme, to jsem řekl a za tím si stojím,“ řekl Foltýn.

Ale jeho úřad nemá působit jen proti radikálním lidem, ale mluvit k většině společnosti a vyvolávat v ní pocit sounáležitosti, něčeho společného. „Lidé, kteří zastávají postoje jako svoboda, demokracie, spravedlnost, důstojnost, těm by měla strategická komunikace dávat určitý spojovací článek, něco, co je skutečně společné. Společnou hodnotou je svoboda a suverenita České republiky,“ vypočítával Foltýn.

Projekt Můj 68 má ukazovat drobná hrdinství běžných lidí, ne heroický odpor, kdy si lidé stoupli před projíždějící tank a chtěli ho zastavit svým tělem. To není pro každého, řekl Foltýn. Můj 68 chce ukázat drobné, ale neméně důležité příběhy obyčejných lidí. A vyvolat tak v lidech dneška pocit toho, že je jim to vlastní, že se s tím mohou identifikovat. „Nechceme ukazovat hrdinství, ale obyčejné příběhy, drobné příběhy lidí, kteří obraceli značky, psali nápisy a takhle se bránili okupaci. A to je ta strategická komunikace. Chceme ukazovat jasné, silné a pro většinu společnosti základní hodnoty spojující témata,“ vysvětloval Foltýn.

A ukázal i další spojitost, která má v lidech vyvolat vlnu pozitivních hodnot. „To, co dělaly a dělají tanky na Ukrajině, to dělaly typově stejné tanky i v roce 1968 na Václavském náměstí,“ dovozuje Foltýn.

Stojí za to vyzdvihnout i rok 1969, kdy už českoslovenští občané upadali do pasivity a nastupovala normalizace? To Foltýn rezolutně odmítl. „Chceme vyzdvihnout rok 1968 jako aktivní obranu země, ne rok 1969, kdy už lidé upadali do pasivity, strategická komunikace musí být pozitivní, odkazovat na to, jak se Češi a Slováci bránili,“ řekl vášnivě Foltýn.

Jak chce Foltýn ukázat mladým lidem, že i jim je téma blízké? Na sociálních sítích zveřejní příběh vlajky, kterou byla přikrytá oběť sovětského vpádu do Prahy. Skautský vedoucí ji ukryl a dvacet let na ni přísahali do ilegality ukrytí skauti v tehdejším Československu. „A nikdo z těch skautů, kteří na vlajku přísahali, nikdy neprozradil, že tam ta vlajka je,“ zdůraznil Foltýn s tím, že to je to malé, ale důležité hrdinství.

Další příběh další vlajky je, že z iniciativy Foltýnova úřadu vyvezli dobrovolníci vlajku potřísněnou krví z roku 1968 na Ukrajinu, vzali ji na významné válečné hřbitovy, i k památníku československých legionářů, vzali ji i na frontu. „A ukrajinští vojáci vlajce salutovali a volali sláva České republice. Ti Ukrajinci měli takovou úctu k té vlajce, a to je tak silný příběh, aktuální příběh, že jsme si řekli, že to musíme ukázat.“

Jaké jsou hodnoty většinové společnosti, které chce Foltýnův úřad vyzdvihovat? „Svoboda, důstojnost, spravedlnosti, suverenita, ale můžeme se bavit i o soucitu, toleranci a podobně.“

Následně se vrátil k těm lidem, které je potřeba od většinové společnosti oddělit příkopem. „Je potřeba vykopat příkop mezi většinovou společností a těmi, kteří říkají, že Rusáci neměli odjíždět, že tu měli zůstat, že to bylo v roce 1968 dobře a podobně. To je v takovém rozporu se zájmy České republiky, že to nelze tolerovat,“ soptil Otakar Foltýn.

Kolik takových lidí podle něj je? Odpojených od systému je podle něj přibližně 4,5 %, většina z nich jde vrátit do hodnotové společnosti, ve své radikálnosti jsou podle Foltýna jen proto, že jsou zklamaní, nešťastní. Ale pak dodal, že jsou v ČR desítky tisíc lidí, kteří jsou nenávratně ztracení a proti systému České republiky. „Jsou tu desítky tisíc lidí, které by vítaly, kdyby tu skutečně jezdily ruské tanky a vůči těm žádná tolerance neplatí,“ rozjel se zase Foltýn.

Co znamenají příkopy, které kolem takových lidí mají vyrůst? „To, co hlásáte, je natolik odporné, že se s vámi vůbec nebudeme bavit,“ řekl Foltýn.

A přirovnal takové lidi k pedofilům. „Pedofily také nezavíráme, ale nechceme, aby chodili do debaty a říkali, jaké je to super mít takovou úchylku. A úchylka na to, že byste kolaborovali s okupantem, je přinejmenším stejně odporná,“ řekl Foltýn. 

Parlamentní listy

sdílet na