Ladislav Větvička 2. díl: Viktor Orbán je Bohem obdařený člověk

Úplně rozumíme tomu, proč tak velké
množství posluchačů zaujala slova blogera Ladislava Větvičky, který před
týdnem, v první části našeho rozhovoru řekl, že je přesvědčen, že
některé sociální sítě a jmenovitě Facebook svým jednáním porušuje
v České republice ústavní práva lidí.

Společnost

Především právo na
svobodu slova. Přitom má prakticky monopolní postavení, podniká
a vydělává u nás nemalé peníze a je jednoznačně povinen dodržovat české
zákony. Tento názor sdílí také někteří právníci. A my budeme dnes
pokračovat v debatě o médiích, svobodě slova, informacích
a dezinformacích, a budeme hovořit i o osobních zkušenostech našeho
hosta z Ruska, Maďarska nebo Sýrie. Opět s blogerem, spisovatelem
a cestovatelem Ladislavem Větvičkou.

Martina: Když chci vědět něco více třeba
o bezpečnostní situaci u nás nebo v Evropě, tak si do našeho pořadu
pozveme generála Šedivého, pak generála Petra Pavla, nebo třeba Jaromíra
Novotného, a potom Martina Kollera a snažíme se získat co nejširší
portfolio pohledů a názorů na věc. A velice často se setkávám, protože
se pohybuji v médiích, s větou, která mě opravdu už několikrát zarazila.
Když jsem se například zeptala některého šéfredaktora, proč si
nepozveme ještě i člověka, který má třeba i trochu jiný názor na
ukrajinský konflikt, nebo na situaci ve vládě, tak se velmi často
setkávám s odpovědí: „Víš, ale my tady musíme říkat pravdu.“ A já jsem
pochopila, že ten člověk to tak opravdu myslí, že je vážně přesvědčen,
že ten jeden názor, který odprezentuje, je pravda. Což je trochu
problém, protože to bohužel vede k tomu, o čem jsme se bavili
v předchozí části našeho rozhovoru. Ty bloguješ, ovlivňuješ spoustu
lidí. Jak hledáš pravdu? Vím, jak hledal pravdu třeba Jan Petránek –
dnes a denně na všech možných televizích po celém světě, sítích,
článcích, přátelích a tak dále. Jak hledáš pravdu ty?

Ladislav Větvička: Teď jsi mě ještě zaujala a trošku
odskočím od odpovědi. To, co říkal ten redaktor, mi opět připomnělo
druhou polovinu 80. let. On přece říká pravdu a nemůže tam tedy dávat
něco, co je nepravda, protože on to ví, je to přece jasné, to přece ví
každý. A navíc, co si budeme povídat, každý má svou pravdu a pokud
všichni vědí, že právě ta moje pravda je ta správná, tak to je úplně
ideální. Ano, to ovšem říkali komunisti v 80. letech, nebo ještě dříve,
když se jich ptali, proč tedy nezveřejní Chartu, proč si ji lidé nemůžou
přečíst, aby si udělali názor. A jak je možné, že ve všech
propagandistických prostředcích jedou pouze nejrůznější dopisy proti ní,
odsuzování a tak dále, když ji nikdo pořádně nečetl. A oni říkali: „No,
to snad nemyslíte vážně. My přece nebudeme dělat hlásnou troubu těmto
názorům, které nejsou správné, a my přece všichni víme, že nejsou
správné. Takže ty tam prostě dávat nemůžeme, ale odsoudit je můžeme,
protože víme, co odsuzujeme.“

A toto je úplně stejná situace. Redaktor dnes není ochoten pozvat dva
lidi, kteří by měli naprosto protichůdný náhled na věc, což myslím, je
normální a přirozené. A to proto, že se bojí. Bojí se cizího pohledu
a bojí se, že by asi nebyl pochválen, kdyby třeba názor, který není
jeho, vyhrál. No to by byl průser, jeeežíš, ještě by mu mohli snížit
prémie.

Ohodnotit příspěvek (5 / 1)
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Ohodnotit příspěvek :
     

Moc zajímavý rozhovor. Četla jsem jeho články o cestování po Rusku. Větvička je borec:))