Je jedno, co si myslíte. Záleží na Putinovi. Z čínské TV přišlo překvapení

Profesor politologie John J. Mearsheimer svou teorii o počátku rusko-ukrajinské krize nedávno prezentoval i na čínské státní televizi CGTN. Objasňoval, že „práva“ v mezinárodní politice jsou západní koncept. A také vysvětloval rozdíl mezi západním a ruským pohledem. Totiž, že na Západě si řada lidí nemyslí, že NATO je ohrožením pro Rusko. „Moje odpověď pro ně je, že je mi jedno, co si myslí. Záleží jenom na tom, co si myslí Vladimir Putin. A pokud si Putin a jeho pobočníci myslí, že to existenční hrozba je, tak bychom měli být velmi opatrní v tom, jak s ním jednáme,“ namítl.

Profesor poznamenal, že v západních, zejména mainstreamových médiích jsou jeho argumenty odmítány a místo přičtení viny NATO a Západu za vytvoření této krize ji raději „ze zjevných důvodů“ přisuzují Vladimiru Putinovi. Což se Mearsheimer snaží rozporovat.

Opět zopakoval svou myšlenku, že nic nenasvědčuje tomu, že by se Putin snažil dobýt Ukrajinu celou a učinit z ní součást Ruska. Připomenul, že Putin už v roce 2008 varoval, že snahy vytvořit z Ukrajiny západní výspu s liberální, proamerickou demokracií jsou pro Moskvu kategoricky nepřijatelné.

Rusku jde podle něho o strategické zájmy. „S morálkou to nemá nic společného,“ řekl a dodal, že pro Rusko je Ukrajina v NATO existenční hrozbou, viděno jejich úhlem pohledu. A proto v roce 2008 Putin už udělal „čáru v písku“ a řekl, že něco takového se nestane.

„Z amerického pohledu je to složitější. Američané věří, v typickém liberálním stylu, že Ukrajina má právo si rozhodovat o svých zahraničních vztazích. A zdůraznil bych slovo ‚právo‘. Kdykoliv slyšíte slovo ‚právo‘, tak se bavíme o liberálním pojetí mezinárodních vztahů. A když se vrátíme do dubna roku 2008, NATO mělo za to, a hlavně Spojené státy, že kterákoliv země, která se chce stát součástí NATO, má právo se jí stát,“ popsal typické uvažování v USA.

„Takže svůj postoj vnímáme přes ideologii a morálku. Teď i strategicky, USA už ten konflikt vnímají jako velmocenský souboj s Ruskem a zároveň jako konflikt s morálními a ideologickými přesahy,“ doplnil a dodal, že záleží především na strategickém pohledu na věc.

Dle něho je tedy Putin odhodlán vyhrát a výhru považuje za otázku přežití Ruska. „Má za to, že přítomnost NATO na prahu Ruska na Ukrajině je politickou a vojenskou hrozbou, která je prostě a jednoduše netolerovatelná,“ uvedl profesor a poznamenal, že na Západě je celá řada lidí, kteří budou tvrdit, že NATO existenciální hrozbou pro Rusko není. „Moje odpověď pro ně je, že je mi jedno, co si myslí. Záleží jenom na tom, co si myslí Vladimir Putin. A pokud si Putin a jeho pobočníci myslí, že to existenční hrozba je, tak bychom měli být velmi opatrní v tom, jak s ním jednáme,“ usuzuje John Mearsheimer.

Doplnil, že chápe, proč chtějí Ukrajinci být součástí Západu a NATO. Ale to nic nemění na tom, že to Rusové považují za nepřijatelné. „Rusové jsou o poznání mocensky silnější než Ukrajinci a zajdou velmi daleko, jen aby tomu zabránili,“ shledal, tudíž by od Ukrajinců bylo moudré, aby o členství v NATO neusilovali.

Doplnil, že ani USA nerespektují, že by si země mohly samy volit svou zahraničně politickou orientaci, pokud jde o země na západní polokouli. „Když jsem byl mladý, tak během kubánské krize jsme měli za to, že Kuba nemá právo pozvat Sověty, aby tam instalovali rakety. A stejný princip používá Rusko vůči Ukrajině,“ řekl. Kdyby Čína umístila své vojáky do Mexika nebo do Kanady, Spojené státy by také zakročily, míní.

Dále pravil, že za Bushe, když byly Spojené státy jedinou velmocí na světě, se USA soustředily na šíření demokracie, převážně na Blízkém východu. „Ale jak ví v Pekingu každý, a v Moskvě také, USA měly zájem i o změnu režimu v Číně a v Rusku,“ uvedl s tím, že Čína, Rusko i státy Blízkého východu k této snaze měly velký odpor, protože ji považovaly za narušení své suverenity. Ovšem dnes už toto období odeznělo a vrátilo se soupeření mocností. A Spojené státy ztratily zájem o pád režimů, místo svržení režimu v Číně se snaží omezit jeho vliv. Co se týče snahy o to, aby všechny země měly stejná práva, tak malé země se o to budou snažit, ale velmoci o to nemají zájem, míní politolog.

Zabýval se také historií po pádu Sovětského svazu a konstatoval, že USA využily slabosti Ruska po pádu SSSR. „Spojené státy zašly příliš daleko, když se rozhodly vzít Ukrajinu do NATO. A vybouchlo jim to pod rukama. Ale pokud z toho plyne nějaké ponaučení pro Čínu a Rusko, tak že musíte být velmi silní, aby si s vámi USA nedělaly co chtějí,“ řekl.
https://bit.ly/3KDPeKe

4.7 3 hlasy
Ohodnotit příspěvek

sdíletj na

4.7 3 hlasy
Ohodnotit příspěvek
4 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Pozor
2. 5. 2022 23:45
Ohodnotit příspěvek :
     

Rusko a Čína sú dosť silné aby si SŠA s nimi nemohli robiť čo chcú.

Lékořice
3. 5. 2022 07:17
Odpovědět  Pozor

Ovšem za předpokladu, že se budou moci spolehnout jeden na druhého jak v bezpečnostních tak i v hospodářských otázkách a že ke všem problémům dokáží vést seriózní diskusi.

Evžen
3. 5. 2022 07:01
Ohodnotit příspěvek :
     

Napsal to velice přesně ale diplomaticky…!

Gales
3. 5. 2022 11:12
Ohodnotit příspěvek :
     

Blbej ukrajinec kterej si myslí,že mu američani umožní spokojenej a bezproblémovej život.Opravdu blbej.Naši už to zažili.