Jdeme „slovenskou cestou“

2.11.2021

Jaroslav Tichý

Když jsme před časem sledovali vývoj na Slovensku v souvislosti s odchodem strany SMER premiéra Fica z vlády a s mezihrou personálně zajištěnou prostřednictvím Ficova dřívějšího spolupracovníka Pellegriniho až do nástupu vlády Igora Matoviče a následně na jeho „vyčínanie“ až do vystřídání ve funkci, mnozí lidé u nás se domnívali, že něco podobného u nás není možné. Opak se stal pravdou. A stejně tak bude probíhat i následný politický vývoj u nás, pokud ……… No, podívejme se na to v další části článku, a to detailněji.

Hned úvodem říkám, že mi jde o hlavní rysy a trendy vývoje na Slovensku a jejich porovnání s dosavadním, jakož i dále předpokládaným vývojem u nás. Nikoliv tedy o detaily, v nichž se může toto srovnání logicky více lišit.

Nejprve stručná rekapitulace posledního vývoje na Slovensku a v ČR

Na Slovensku

  • po nepostačující akci Gorila pro zamýšlený cíl „odstřelení Ficovy vlády“ přišla vražda novináře Kuciaka a jeho přítelkyně, která byla nesmyslně a cíleně přikládána za vinu vlády premiéra Fica. Vzápětí byly zorganizovány silné demonstrace proti jeho vládě. O tom, že nešlo o žádnou „spontánní akci“ svědčí skutečnost, že při demonstracích použité transparenty a různý propagační materiál nelze vyrobit přes noc. Objednávka na tyto materiály tedy musela být zadána v potřebném předstihu. Ti, jež je objednali, museli předem vědět, že k vraždě dojde a co se následně chystá.
  • Na tuto protestní vlnu nasměrovanou záměrně ač bez důkazů proti straně SMER a jejím vládním protagonistům zvlášť naskočil poslance Igor Matovič, který kritizoval na Ficově vládě kdeco. Nakonec se kvůli tomu vydal s přáteli i na Azurové pobřeží do Francie, aby tam ukázal na vily, které tam někteří členové Ficovy vlády (či dokonce sám Fico) údajně mají.
  • Poté se stal premiérem, avšak ještě dlouho přetrvával ve funkci pouhého opozičního kritika předchozí vlády, až ho jeho okolí bylo nuceno upozornit, že je nyní již premiérem a měl by tedy začít podle toho jednat a pracovat.
  • Ačkoliv Matovič kritizoval předchozí vládu kvůli korupci, podle příchozích zpráv ze Slovenska začal pracovat zejména na obohacení své rodiny, a to prakticky od samého počátku a vcelku bez skrupulí a „transparentně“.
  • Projevil i nadstandardní rektální alpinismus v Bruselu, když se tam současně projevil jako zcela neschopný výkonu zastávané funkce. Leč nebylo to na překážku, neboť neschopní či všehoschopní, příp. ti „s máslem na hlavě“ jsou ti nejpotřebnější pro výkon jakékoliv funkce v dnešní době. Jsou to v podstatě „hrdinové této doby“.

V rámci své snaživosti přihlásil občany Slovenska (bez jejich vědomí, natož souhlasu i do experimentů s tzv. vakcínami proti covidu, a to v rozporu s Norimberským kodexem. Na zvířatech byla již vyzkoušena, ta po ní spolehlivě zahynula, teď přišly na řadu zkoušky na lidech. Igor Matovič tak zajistil svým slovenským spoluobčanům sice (možná že i) světové prvenství, problémem ale bylo, že jeho spoluobčané toto jeho úsilí „správně nepochopili“ a hlavně ve své většině nepřijali.

  • Poté došlo k masovému testování a očkování slovenských občanů, k jejich nucení k těmto krokům v rozporu s jejich vůlí a zákony.
  • Výsledkem toho a Matovičovy neschopnosti zastávat úřad premiéra byl jeho odchod na post ministra financí (což byla jeho podmínka k opuštění funkce premiéra), aby si tak zachoval přístup k finančním zdrojům i nadále.
  • Jeho nástupce ve funkci premiéra Eduard Heger (předchozí místopředseda vlády a ministr financí) v coronavirové politice svého předchůdce pokračuje, byť ne za tak dramatických okolností. Zdá se však, že se situace na Slovensku po jeho nástupu do funkce premiéra postupně uklidňuje. Slovensko tak, doufejme, překonalo vrchol neschopnosti, arogance, svévole a okrádání reprezentované v osobě bývalého premiéra Matoviče. Nucení občanů k očkování však nadále trvá.
  • Dlužno říci, že Slováci rychle vystřízlivěli i ze slovenské prezidentky Čaputové, která v zásadě nechává v oblasti politiky a řízení státu „ring volný“ různým politickým silám vč. sil vládní koalice, které do tohoto ringu vstupují ve vzájemném boji.

Mezinárodní význam a role pí prezidentky jsou fakticky neviditelné. O slovenských národních zájmech patrně nikdy neslyšela, rozhodně jí nikterak nezatěžují. Je ideálním partnerem jak pro Deep state, tak i pro Brusel. Při výběru koho z nich upřednostnit se bude řídit heslem „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“, v daném případě jde ale spíše o to, kdo jí přístup k tomu chlebu opatřil. Je logické, že za daných okolností se může zamlouvat jen přehnaným milovníkům kávy v Praze.

V České republice

  • V ČR ke zvratu politické situace nebylo naštěstí zapotřebí vraždy. Ani ten student Šmíd v r. 1989 nakonec nezemřel, krom toho, že ani fakticky neexistoval. Jsme oproti Slovákům v lecčems zřejmě méně emotivní. A není třeba toho litovat.
  • U nás změny proběhly v souvislosti s říjnovými sněmovními volbami. Rozebírat je znovu nemá smysl, stejně tak ani jejich jistou podobnost s volbami v Německu. Tam ale veřejnost znala výsledky voleb dokonce již asi 3 dny před jejich konáním. Inu, jsou více na Západ, jsou tedy v lecčems „dále než my“. Jen se divím německým voličům, proč za těchto okolností k volbám vůbec chodili.

Omezím se proto v případě voleb u nás jen na konstatování, že s ohledem na více než milionový propad hlasů (více než 1.069 tis.) a neúčast 35 % voličů, kteří „neměli koho volit“ zvítězilo tentokrát „větší zlo“ nad „menším zlem“, k jehož volbě se občané obvykle uchylují nemajíc možnosti volit bez vlastního přičinění dobrou alternativu. Ačkoliv máme u nás alternativně myslící lidi, nemáme zatím alternativní politický subjekt, což je důvodem k hlubokému zamyšlení a k urychlené nápravě.

  • Předchozí demonstrace proti Babišově vládě proběhly bez výsledků, k obměně vládních stran proto pomohl trik spočívající ve vytvoření koalic z většiny opozičních stran ve sněmovně již před volbami, který je v rozporu s ústavou, nikoliv však kupodivu se stanoviskem Ústavního soudu, který za daným účelem upravil i ustanovení volebního zákona. Volby dosavadní koalici v ČR tudíž neprohrály „neprozíravé menší strany“, jak se snaží dnes někteří lidé omlouvat nepříznivý výsledek voleb pro dosavadní vládní koalici, nýbrž její zcela amatérský přístup k volbám. Buď měly strany vládní koalice proti novým pravidlům, jež jsou v rozporu s ústavou, protestovat, nebo vytvořit podobné koalice rovněž. Stačilo vzít do koalice KSČM či ČSSD, do koalice mohly jít obě jmenované strany samy. Z dosavadních stran vládní koalice, neudělal ale nikdo nic, stejně postupovala i SPD. Výsledek se dostavil, na hlasy menších stran nemohly spoléhat. Na to jsem upozorňoval ve svém článku v potřebném předstihu, leč marně. https://www.pokec24.cz/blog/vliv-na-budoucnost-maji-predevsim-volici-sami/
  • Po těsném vítězství koalice SPOLU (celkem 3 strany) o 0,66 % nad ANO (avšak přitom drtivé porážce jejích jednotlivých členů) se tato koalice spolu s další koalicí PirSTAN snaží namluvit občanům ČR něco o vítězství „demokratických sil“ (alespoň podle oficiálně vyhlášených výsledků), byť nedemokratickým postupem. „Demokratická většina“ v součtu obou koalic (celkem 5 stran a hnutí) představuje celkem 28,2 % hlasů všech oprávněných voličů. Tento velmi slabý mandát je zvláště za v současnosti velmi komplikované mezinárodní situace (jak politické, tak i ekonomické) velmi na pováženou. Mandát vlády je velmi slabý.
  • Na pováženou je i odborná nepřipravenost a nezpůsobilost naprosté většiny protagonistů tohoto účelového slepence k řízení našeho státu. Krom toho jejich jediný program „antibabiš“ byl volbami vyčerpán a je otázkou, co chtějí v celém volebním období vůbec dále dělat. Je však třeba vidět, že při výkonu instrukcí ze zahraničí a prosazování cizích zájmů na úkor českých národních zájmů žádný další vlastní program nepotřebují. Jen by jim v jejich činnosti překážel.
  • Obě koalice již rovněž vystřízlivěly z povolební vítězné kocoviny a začínají spatřovat, že jejich vítězství ve volbách se za daných okolností, za aktuální situace a za dále očekávaného vývoje začíná měnit ve vítězství Pyrrhovo. V čele vlády člověka, který nikdy žádný hospodářský subjekt neřídil a ekonomickou praxi nemá, veterináře na postu ministra financí a tak lze pokračovat dále. I ti Piráti na ministerských postech jsou zcela jistě velkým příslibem pro naše občany a stát do budoucnosti.

Jak tedy u nás dále?

V zásadě existují 3 možná řešení celé „šlamastyky“, a to:

1. půjdeme po slovenském vzoru „cestou pokusu a omylu“, takže nastoupí vláda složená z „vítězných koalic“, aby se zakrátko znemožnila, a krom toho se stala i cílem nejen neobliby ale i pronásledování ze strany většiny občanů (stačí se podívat na to, co na ně přichází a co nikdo nehodlá řešit, natož ještě na to, co pro občany vláda sama připravuje).

      A pro ty, kteří mají krátkou paměť, vláda skládající se z členů koalice SPOLU neuměla již v minulosti rozvíjet stát a vytvářet podmínky pro jeho zvýšené příjmy z hlediska ekonomické činnosti. Uměla jen škrtat a krást lidem peníze. V minulosti již „dokázala, že to dokáže“. Jen voliči na to jaksi zapomněli. Teď podle některých signálů se chystá na totéž, leč ještě s daleko horšími důsledky pro občany i stát. V případě naplnění této varianty absolvujeme tedy podle slovenského vzoru období „Matovičovy vlády v Čechách“, a to pod vedením Petra Fialy, abychom ji transformovali, až natropí ty největší škody, nebo

2. Reprezentanti „vítězných koalic“ přihlédnou k závažnosti aktuální, jakož i v budoucnosti očekávané situace a s cílem získat větší podporu pro svoji činnost ze strany občanů ČR vyzvou další parlamentní strany a příp. i nestranické odborníky k vytvoření vlády „národní jednoty“.

A nezapomeňme přitom ani na další variantu a tedy na:

3. překvapení slibované prezidentem M. Zemanem s tím, že „čas vyřeší vše“.

Pokud moje domněnka, co měl pan prezident na mysli, je správná, pak ta třetí varianta bude tou pravou.  Jen je třeba ještě pár dní vyčkat. A též se dovědět pro oba koaliční slepence zdánlivou „maličkost“, koho vlastně pověřil p. prezident sestavením vlády.

Každopádně zatím se situace vyvíjí ve prospěch první z uvedených 3 variant. Pocit moci a dobře placeného místa převáží nad soudností protagonistů těchto slepenců. V dohledné době uvidíme, zda a jak dlouho jim to vydrží.

A pro občany nastává doba, kdy pocítí na své vlastní kůži pravdivost přísloví „za hloupost se platí“ či „o toho, kdo se nestará o politiku, politika se postará sama“.

Každopádně se můžeme těšit na přicházející velmi rušné období.

5 1 hlas
Ohodnotit příspěvek

sdíletj na

5 1 hlas
Ohodnotit příspěvek
2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Pepa
3. 11. 2021 15:26
Ohodnotit příspěvek :
     

OT
Logické rozpory režimní propagandy. Dnes jako každý den udeřila režimní propaganda na Rusko:

Novinky: „Ruští zdravotníci melou z posledního“iRozhlas: „Kyslík se v covidem zmítaném Rusku stává ‚zlatem‘. Regiony bijí na poplach, počet obětí strmě roste“Lidovky: „Boj s poraženou nákazou. V Rusku věří oficiálním číslům málokdo“
A teď čísla. Ve 144 milionovém Rusku je denní přírůstek 40 tisíc nakažených a v 10 milionové ČR je to 10 tisíc. To je 3,6 krát víc než v Rusku.

Michal47
3. 11. 2021 16:19
Odpovědět  Pepa

Té režimní propagandě se nelze divit, jsou za to nepředstavitelné lhaní královsky placení a „pracují“ přesně podle rčení; „čí chleba jíš, toho píseň zpívej!“ sic! A též podle tohoto: paragraf 1, „Rusko může úplně za všechno zlo na světě“, paragraf 2; ‚pokud by někdy čirou náhodou tomu tak nebylo, tak automaticky vstupuje paragraf 1 v platnost“?!? sic!??