Fiala jako úslužný hospodský panstva, ostuda s Katarem.

9.10.2022 9:11 | Rozhovor

Kobza tuší, že „náš“ plyn bude po potupě emíra znovu na trhu. Když se vláda nepochválí sama, tak to za ni téměř nikdo neudělá. Tak shrnul poslanec SPD Jiří Kobza koaliční euforii z „největšího summitu, co kdy Praha viděla“. Pražské setkání podle něj promrhalo řadu historických šancí a jeho jediným důsledkem jsou servilní projevy poct tureckému prezidentu Erdoganovi a jeho kolegovi z Ázerbajdžánu, které teď Evropa nezbytně potřebuje. Smutnou postavou byl premiér Arménie, která brání své území, ale všichni se raději dívají jinam.

Neformální summit EU v Praze je vládou i médii označován jako vrchol českého předsednictví EU. Jaký vrchol to tedy je? Co ukazuje o celém českém předsednictví a jeho agendě?

Tato prezidentská recepce měla bezpochyby svůj úkol v tom, že umožnila neformální setkání hlav států, které by se za normálních okolností nejspíš nesetkaly (Například ázerbájdžánský prezident Alijev a arménský premiér Pašinijan.) České předsednictví zde působí jako úslužný hospodský, v jehož podniku se setkala šlechta, ale on sám nemá do čeho mluvit. K vyjádření premiéra Fialy lze jenom dodat, že když se vláda nepochválí sama, tak to za ni téměř nikdo neudělá…

České předsednictví doposud neprosadilo na úrovni EU žádné zásadní téma a neochránilo české národní zájmy, což je dobře vidět například v oblasti energetické politiky, kde tzv. navrhované společné unijní řešení vysokých cen elektřiny a plynu (což je pole mne vzhledem k rozdílným zájmům hlavních členských států EU až naivně utopistické) Českou republiku a české občany velmi poškozuje. Česká vláda nedokázala ani vyjednat výjimku, která by umožnila zastropovat ceny elektřiny a plynu i velkým českým průmyslovým firmám, což unijní legislativa naprosto nehorázně a nesmyslně zakazuje a pro naše podniky je to doslova likvidační.

Evropská unie si poprvé vyzkoušela formát, kdy neformálnímu summitu členských států předcházelo setkání širší platformy s nečlenskými státy. Lze už říci, jak se tento pokus o širší mítink osvědčil?

K tomu prozatím nemám dost informací, abych to mohl vyhodnotit. V každém případě je jasné, že jde o osobní úspěch francouzského prezidenta Macrona, který tento formát Evropského politického společenství a jeho summit inicioval. Je evidentní, že jestli chceme některá závažná témata Evropy a jejího bezprostředního okolí řešit, nesmíme se uzavírat pouze do ulity Evropské unie (anebo se za ni dokonce schovávat, aby neschopnost vlády najít řešení krizí nebyla tak do očí bijící), protože ta celou Evropu ani náhodou nereprezentuje. Tento formát je velmi podobný formátu Rady Evropy, v jejímž Parlamentním shromáždění jsem, do doby, než mi to pětikoalice znemožnila, zasedal. Rada Evropy má 46 členských států z Evropy, na setkání v Praze jich bylo účastno 44.

Mimochodem, původně se myšlenka Evropského politického společenství v institucionalizované podobě objevila už v první polovině 50. let minulého století s cílem integrovat tehdejší Evropské společenství uhlí a oceli a navrhované Evropské obranné společenství. Mělo přinést nové integrační prvky, především společný trh a koordinaci zahraniční politiky. Jednalo se o jakýsi předobraz dnešní Evropské unie, o myšlenku nadnárodní integrační evropské organizace.

Návrh smlouvy o Evropském politickém společenství tehdy počítal dokonce i s evropským dvoukomorovým parlamentem. Tento projekt Evropského politického společenství selhal – a skončil – v roce 1954, kdy bylo jasné, že Smlouva o Evropském obranném společenství nebude ratifikována ve francouzském Národním shromáždění, které se obávalo, že by tento projekt znamenal nepřijatelnou ztrátu národní suverenity. Od plánu na Evropské politické společenství proto bylo tedy upuštěno. Je zajímavým paradoxem dějin, že jej, byť v inovované podobě a v jiných geopolitických podmínkách, nyní předkládá právě francouzská hlava státu…

Markéta Pekarová Adamová jásala, že jde o historický moment, který ukazuje, jaký je význam Česka v EU a ve světě. Je tato pýcha namístě?

Nevím, kde tu pýchu až aroganci bere, když i o tom, koho si u nás smíme pozvat na večeři, rozhodují arogantně jiní. Myslím, že to jen ukazuje, jak je tato paní odtržená od reality a je to i kvůli ní, že nás díky Fialově vládě v Evropě mají za bezvýznamné.

Co říkáte na výběr sedmnácti hlav států či vlád mimo EU? A koho jiného byste si případně dokázal za jednacím stolem představit?

Je jich mnoho, koho tam postrádám. Nepovažuji za moudré, nepozvat Rusko, protože právě zde mohlo být jednáno o míru a poválečném uspořádání vztahů. Zrovna tak tam mělo být Bělorusko. I proto, že Rusko bylo nedávno vyloučeno z Rady Evropy a Bělorusko tam nebylo přijato – a tedy neexistuje žádná platforma, kde s nimi jednat. Zejména nyní, v době eskalace vojenských operací na Ukrajině a územích připojených k Rusku, by tato jednání mohla pomoci hledání řešení.

Chybí mi tam i státy, které nesou tíhu migrace, jako Jordánsko, anebo válek jako Sýrie, Irák, Irán a Afghánistán. Sice nejde o evropské státy, ale jedná se o země, jejichž chování, jednání a postoje a jejich vnitropolitické poměry situaci v Evropě, nyní i v budoucnu, zásadně ovlivňují.

Udělat z toho setkání exkluzivní spolek těch, kdo spolu mluví, a vyloučit ty, kdo někomu vadí, považuji za promarněnou příležitost otevření zamrzlých dialogů.

A na summitu naopak přebývalo Kosovo, které stále řada států neuznala jako samostatný stát a jehož údajná nezávislost a uznání ze strany některých evropských států, včetně ČR, je v přímém rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 z roku 1999

Rozšířeného summitu se chtěl zúčastnit i princ z Kataru, který den předtím byl na návštěvě ČR, jednal s prezidentem i s vládou a podle všeho se dařilo s ním dohodnout. Po rozhodnutí špiček EU jeho účast nebyla připuštěna. Co na tomto politikovi vadí?

Zásoby katarského plynu nejsou neomezené a je o ně veliký zájem po výpadku ruských dodávek. Skoro bych řekl, že účelovým rozhádáním katarského vládce se slabounkou Fialovou vládou se objeví na trhu plyn, který byl dosud v jednání pro ČR. Takže to vyhodnocuji tak, že na tom politikovi vadí, že vyjednává s ČR o plynu, na který mají zálusk v Německu…

Může toto odmítnutí ohrozit jeho předcházející úspěšné vyjednávání s Českou republikou?

Bezpochyby, Katar je autokratický stát se středověkým systémem a autokratickým vládcem. Jeho slovo je zákon, a nepozvat jej na večeři s mnohem méně významnými hlavami téměř nesvéprávných členských států EU musí považovat za neskutečnou potupu. V arabské a muslimské kultuře se taková faux pas nezapomínají a hlavně neodpouštějí. Jistě si to bude dlouho pamatovat a nám se to v budoucnu těžce vymstí.

Je to obrovské selhání české diplomacie, premiéra Fialy a ministra Lipavského. Zejména, když se objevují hodnověrné informace o tom, že emírovi byla účast na summitu předem přislíbena. A všimněme si i toho, že přes řeči o tom, že se vlastně nic nestalo a že katarský emír odlétal naprosto spokojený, nepadlo ani slovo o tom, že by byla podepsána nějaké smlouva o dodávkách plynu mezi Katarem a ČR, ani smlouva o smlouvě budoucí. Takže to spíše zavání silným fiaskem.

Navíc doplňme, že Katar v roce 2018 vystoupil ze sdružení zemí vyvážejících ropu OPEC, a je tedy v tomto smyslu již docela velkým, silným a samostatným mezinárodním hráčem. Charles Michel a další komici z vedení Evropské unie tedy svým arogantním chováním Evropě a zejména nám tedy opravdu „pomohli“…

Nejsledovanějším účastníkem summitu byl turecký prezident Erdogan. Jeho role ve světě je dnes mimořádná, ať už jako prostředníka mezi Ruskem a Ukrajinou, nebo v migrační krizi z Asie. V jaké pozici je dnes Evropa vůči tomuto státníkovi?

Řekl bych až v servilní. Silná turecká menšina v Německu volí podle jeho pokynů a ovlivňuje silně výsledky německých voleb i politickou scénu. EU mu vyplácí výpalné za zadržování migrantů a jedná se o stát s druhou největší armádou v Evropě, která má díky neustálým bojům během posledních 40 let rozsáhlé bojové zkušenosti.

Erdogan je často kritizován za problematickou, podle některých „diktátorskou“ vnitřní politiku. Na druhou stranu – nebylo by Turecko bez Erdogana, propadlé do chaosu, pro Evropu ještě větším problémem?

Islámské státy považují demokracii za slabou a chaotickou. Státy oblasti, které byly stabilní (do doby, než je postihl americký vývoz demokracie) se vyznačovaly právě silnými vládci. Po jejich odstranění, se propadly do chaosu občanských válek, bídy a nesmírného utrpení místních obyvatel, zejména těch nejslabších. Na syrském a iráckém příkladu je to vidět jasně.

Bez Erdogana by se díky neziskovkovým liberalismem prolezlé EU, který by zabránil účinné obraně proti nelegální imigraci, Evropa stala snadným cílem imigrace a lze předpokládat, že touto dobou by s ní již cloumaly nepokoje a chaos.

Na druhou stranu není pravděpodobné, že samotné Turecko by se bez Erdogana propadlo do chaosu. Možná naopak, právě s Erdoganem u kormidla se prudce zhoršila turecká ekonomická situace, je tam hyperinflace, v největších tureckých městech se velmi často konají protivládní demonstrace, které jsou tvrdě potlačovány. Turecko před Erdoganem nebylo v žádném případě v chaosu, šlo o republikánský parlamentní demokratický režim, byť samozřejmě s mnoha nedostatky a s klíčovou rolí armády právě jako hlavního strážce sekulárního neislamistického a demokratického charakteru režimu. Což se po nástupu Erdogana, nejprve do pozice premiéra, zcela změnilo. Pragmatik moci Erdogan postupně ovládl a islamizoval turecký deep state, tedy právě armádu, soudy, odbory, školy atd. a před pár lety změnil i charakter režimu z parlamentního na plně prezidentský, kde ani neexistuje pozice premiéra, šéfem státu i vlády je on sám. A po potlačení pokusu o puč v roce 2016 ovládnutí státu a systému dokončil, za pomoci brutální represe, masového porušování občanských práv i volebních manipulací. A posíli i mezinárodně politicky, což je krásně vidět na tom, že mu nikdo slovem nepřipomíná jeho protiprávní válečné výboje mimo Turecko. Inu, když dva dělají totéž…

Účastníkem pražského setkání byl i ázerbajdžánský prezident Alijev, kontroverzní postava světové politiky, která je ale nyní pro Evropu mimořádně důležitá kvůli dodávkám ropy, když jsme se rozhodli odstřihnout od Ruska. Jak číst současný vztah Evropy k této zemi?

Vztah k Ázerbajdžánu lze přímou úměrou měřit evropským hladem po ázerbajdžánském plynu a ropě, poté co pod tlakem zvenčí vypadlo dosud bezproblémové zásobování z Ruska a podle protiruských propagandistů ruští tajní agenti Pat a Mat zničili ruské plynovody Nordstream 1 a 2. Vztah Evropy k Ázerbájdžánu lze také posuzovat podle toho, že poté, co ázerbajdžánská armáda 12.9.2022 zaútočila na Arménii po celé délce jejích východních hranic, tak se celá EU zbaběle dívá jinam a mlčí namísto aby zasypala Arménii vojenským materiálem a pomocí, jako je tomu v případě Ukrajiny. Zrovna tak se tato agrese nesetkala s kategorickým odsouzením ze strany západních „demokracií“.

Ázerbájdžán má také velmi pestrou historii na pomezí ruského a islámského světa. Letos v lednu si prezidenta Alijeva zavázal Vladimir Putin, když mu pomohl s potlačením velkých protestů, ale teď se naopak zdá, že bude jedním z vítězů evropského odstřižení od Ruska.

O tom není pochyb. Navzdory všem kontroverzím, které prezidenta Alijeva provází, se zdá, že se Evropa sjela do Prahy mu políbit prsten za příslib plynu a ropy. Připomíná to sraz přátel italské opery z filmu Někdo to rád horké…

Ázerbájdžán současně zahájil další fázi války se sousední Arménií o sporné území Náhorního Karabachu. Jak se k tomuto konfliktu má stavět Evropa?

Jedná se tentokrát o jasnou agresi vůči území suverénní Arménie, nikoli jen o spor o území Karabachu, a je nezbytné ji odsoudit a snažit se Ázerbájdžán přesvědčit, aby se vrátil za svoje mezinárodně uznané hranice, propustil 53 (v rozporu s mezinárodním právem) zadržovaných arménských bojovníků a začal řešit svoje problémy s Arménií mírovou cestou. Na probíhajícím evropském summitu v Praze byla ideální příležitost tento konflikt zastavit, resp. začít k tomu směřovat. Podle přítomnosti Erdogana na schůzce obou šéfů znepřátelených zemí se zdá, že Turecko se opět snaží posunout svoji pozici místního hegemona o kousek výš. Opět ale musím připomenout, že na té schůzce chybělo Rusko.

Mimochodem, na schůzi Zahraničního výboru Sněmovny 6. října se mi rovněž podařilo prosadit usnesení, které vyzývá vládu České republiky k tomu, aby se aktivně zasadila o propuštění arménských zajatců z ázerbájdžánských věznic.

Arménie, to je další smutný příběh. Země na hranici civilizačních okruhů, která proti silným a bohatým muslimským sousedům volila jako obrannou strategii patronát Ruska (byť třeba po nástupu premiéra Pašinjana byly určité pokusy o emancipaci). Tento patronát nyní s izolací Ruska asi padá. Jak by se k zemi, která je jednou z kolébek evropské křesťanské civilizace, měla postavit Evropa?

Je nutné jasně říci, že bez Ruska by už Arménie nejspíš neexistovala. Navíc ruské jednotky na linii mezi Náhorním Karabachem a zbytkem Ázerbájdžánu chrání životy karabašských Arménů. Stejně jako Evropa podporuje Ukrajinu ve válce s Ruskem, měla by podporovat Arménii. Jenže to ze strachu ze zimy a hladu a touhy po ziscích, které přinese ázerbajdžánský plyn, neudělá. Navíc vnímám rostoucí politický vliv muslimských komunit v západní Evropě – a rovněž i až brutální lobbyistický tlak bohatého Ázerbájdžánu na evropské politické elity – a tudíž i klesající zájem o „kolébku křesťanství“ mezi evropskými politiky, snad s výjimkou Francie, která se otevřeně a statečně postavila za Armény.

Ruský prezident Vladimír Putin v minulém týdnu pronesl projev, interpretovaný jako totální odstřižení od komunikace se Západem. Co to znamená pro západní vztah k postsovětskému prostoru, který byl doposud vlivovou zónou Ruska, kde probíhala více či méně standardní diplomacie? A co by celkově znamenalo ruské „spálení mostů“ na Západ?

Myslíte Kerčský most? Budu stručný. Bude to EU stát mnoho peněz, velké zadlužení, výrazné snížení životní úrovně obyvatel a likvidaci většiny střední třídy. Protože, i když to dosud nikdo veřejně nepřiznal, EU potřebuje ruské zdroje víc, než Rusko evropské technologie. Ty snadno během pár let nahradí čínskými. Tlak západu na přerušení komunikace s Ruskem má naopak za následek utužovaní vazeb států BRICS a to opět bude mít za následek i možné postupné přeorientování členských států na zdroje ostatních členů. Evropa ostrouhá.

parlamentní listy

sdíletj na

29 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Aleš
9. 10. 2022 09:52

Připomíná to sraz přátel italské opery z filmu Někdo to rád horké…
Vynikající přirovnání, tma měla sraz v Praze a prodavačka mobilu má orgasmus.

milan h
10. 10. 2022 12:11
Odpovědět  Aleš

budiz ji to prano jednou za rok ona je tak krasna ale p deseti pivech prokladanych slibovicu tot je na nasem konci zvykem

jiří
10. 10. 2022 12:49
Odpovědět  Aleš

Jak čeští politici zmanipulovali referendum o vstupu do EU.
https://cimprichova.cz/jak-cesti-politici-zmanipulovali-referendum-o-vstupu-do-eu/

Gales
9. 10. 2022 10:11

Výsledek? Prožrali majland a vyřešili ho,vno.

Albi
9. 10. 2022 10:50
Odpovědět  Gales

Je to setrvalý stav a s tou vládní arogantní partou to lepší nebude.

Frankie
9. 10. 2022 11:32
Odpovědět  Gales

Přesně tak. Paraziti se sešli, naštvali prince, pořádně se nažrali a idiot Fiala si chrochtá, jak tomu díky předsednictvu velí a jaké má úspěchy. Opravdu taková blbá a škodící hovada nebyla ve vládě ani za Gottwalda. A když jen pomyslí, že Fiala, Vystrčil a další pitomci učí naše mladé, tak se mi chce zvracet.

jiří
9. 10. 2022 15:18
Odpovědět  Frankie

Je to samá kvalita.
comment image

Naposledy upraveno$ s uživatelem$
Petr
9. 10. 2022 17:53
Odpovědět  jiří

Řekl bych , že oba Vystrčil i Janda vystrčil !!!!!!!

jiří
9. 10. 2022 15:27
Odpovědět  Gales

comment image

Aleš
9. 10. 2022 10:12

Připomíná to sraz přátel italské opery z filmu Někdo to rád horké…
Vynikající přirovnání.
Ano temnota měla v Praze sraz. A Pekarova prodavačka mobilů zas svůj výlev
“ inteligence“.

Naposledy upraveno$ s uživatelem$
katango
9. 10. 2022 13:40
Odpovědět  Aleš

Případn z Lijavce Járy Cimrmana – jelita si tady daly sraz.

jiří
9. 10. 2022 15:16
Odpovědět  Aleš

Stejný druh?
comment image

Naposledy upraveno$ s uživatelem$
Petr
9. 10. 2022 17:54
Odpovědět  jiří

Fuj , ta Pekarka je hnusná !

Masunta
9. 10. 2022 10:13

Chce to zemi krále Jaroslava ? Putin jednou prohlásil, že Evropu zachrání, ale vidíme, že když – je to hudba vzdálená. Nabídl pomoc se zamezením muslimské imigrací. Byl odmítnut.
Přes ČR musí vést hlavní světový tah mezinárodní blbosti.

Jarda
9. 10. 2022 10:57
Odpovědět  Masunta

Ten má dost starostí s Ruskem.

Pan Tau.
9. 10. 2022 10:19

Projev inteligentního člověka, zralého politika v porovnání k současné politické reprezentací – Černochová, Fiala, Pekarová, Vystrčil, Fiala

Pavel
9. 10. 2022 10:31
Odpovědět  Pan Tau.

Ještě bych to doplnil o dalšího exota z „Alma Mater“ Péti MU Brno ,tento článek stojí za přečtení.Jak se říká“ “ to by němý neřekl,kdyby mu hubu rozbil“ a to je prosím expert na MU pro ekonomii! https://www.denik.cz/ekonomika/plynovody-nordstream-jirousek-rozhovor.html
Pak se divíme, že naši mladí jsou tak pitomí, když je učí takový neumětelové nebo raději všeho schopní zaprodanci!

katango
9. 10. 2022 13:41
Odpovědět  Pavel

No, můj otec říkával „to by němej neřek, i kdyby mu hubu kramlí páčili“.

Albi
9. 10. 2022 10:49

„….. jestli chceme některá závažná témata Evropy a jejího bezprostředního okolí řešit…..“
Proboha! Chtít můžeme, ale copak ta parta namyšlených nekompetentních šašků je toho vůbec schopná?
Ale nakonec – lepší, že neřeší. Pokud někdy něco „řešili“, vždycky s katastrofálními následky pro republiku a tím i pro občany.

Pavel z Moravy
9. 10. 2022 10:49

Dokud duševně nevyzraje většina národa, není možná změna. A změna, to je změna systému hodnot. Kdo z těch, kteří si žijí nad poměry a z práce druhých ji ale bude chtít? Třeba se mýlím, ale myslím si, že jsme to již projeli. Jak by řekl stavař, s tímhle materiálem kvalitní stavbu neudělám. Myslím, že my stařešinové se trápíme zbytečně i když nám to nedá, abychom složili zbraně, ale celá budoucnost se týká jiných generací. Chtějí li žít jako otroci globální plutokracie, přijmout jejich zvrácené hodnoty, my tomu asi nezabráníme. Oni by nás za to ještě více nenáviděli. Ať si to sami užijí a poznají co jim jejich přítelíčci připravili do života. Osobní zkušenost je prostě osobní zkušenost. Tito milánkové dostali od svých rodičů vše pod nos a nemuseli za to nic dávat. Ti, kteří je budou ale ovládat k nim takto ohleduplní nebudou. Třeba to tak ale je v genomu lidstva zakódováno a oni mají být další zptročenou generací bez vlastního vědomí.
.

Jarda
9. 10. 2022 10:58
Odpovědět  Pavel z Moravy

Překvapila mne ta slabá účast na demonstraci odborů. Uvidíme, co bude s těmi dalšími. Vrábel s Havlem se pohádali o peníze ze sbírky, tak z toho dál asi nic nebude.

Masunta
9. 10. 2022 11:50
Odpovědět  Jarda

Odboráři se sice do Prahy rádi sjíždějí autobusy, ale po příjezdu jdou za nákupy a památkami. Zažil jsem to v Praze, když odboráře svolával táta Falbr. Nečas se mu pak posmíval. Klaus se zase posmíval lékařům, když stávkovali tak, že na dveře si vyvěsili slovo STÁVKA, ale ordinovali akutní případy. Jen síle rozumějí, zmetci.

Albi
9. 10. 2022 13:19
Odpovědět  Masunta

To za sv. Covidu byli už dál. Neordinovali vůbec, jen někteří možná prováděli opravdu akutní operace po telefonu. Pokrok nezastavíš.

jiří
9. 10. 2022 13:22

Ukrajina před Majdanem.
https://disk.yandex.com/i/5lr2TgeaAY5CCw

zuza
9. 10. 2022 21:07
Odpovědět  jiří

tak konečne vieme, kam sa podeli ukrajinci – r. 1990 52 mil obyv r. 2014 45 mil, r. 2020 44 mil. – to je zo žltomodrej štatistiky, oni počítajú za „svojich“ obyvateľov aj tých na Kryme a v bývalej LLR a DNR.

Jarda
10. 10. 2022 08:56
Odpovědět  zuza

No tak když se sčítá obyvatelstvo v ČR, tak taky nevynecháme Karlovarsko či Liberecký kraj. To je jasný, že počítají celou Ukrajinu.

Milan ze Zahrady Čech
9. 10. 2022 22:17
Odpovědět  jiří

Díky moc za odkaz.

Petr
9. 10. 2022 17:51

Na rozdíl od tupé HRDÉ Pekaky se stydím za lůzu co je u moci !

sergej
10. 10. 2022 09:22
Odpovědět  Petr

🙂 Dejte si koktejl všichni.
1:26:50
https://www.youtube.com/watch?v=oSBuX_fkb0I