Fandí Paul Craig Roberts genocidě?

23.04.2022 · Autor: Dmitri Orlov · Překlad: AV

Léta jsem četl články Paula Craiga Robertse. Dokonce i jednu knihu. Býval jedním z nejlepších Amerických autorů, pokud jde o politiku. Poslední dobou ale s mírným znepokojením sleduji některé jeho výroky ohledně Ruska a Ukrajiny. Nemám pocit, že by chápal postavení a strategii Ruska, a některé jeho komentáře jsou až poněkud alarmující. Dnes jsem narazil na článek dalšího výborného autora Dmitri Orlova a zaujalo mě, že došel k podobnému závěru. Vyjadřuje se ke článku PCR a objasňuje pozici Ruska z dle mého názoru mnohem racionálnějšího úhlu pohledu. Takže nabízím překlad:

Fandí Paul Craig Roberts genocidě?

Nebo si možná, jako Bundeskanzler Olaf Scholz, vnuk Fritze von Scholze, nadporučíka-generála SS, který dohlížel na masakr židů v Polsku a na Ukrajině, myslí, že genocida je legrace? Podíváme se na to…

Jeden čtenář mě požádal, abych okomentoval nedávný Robertsův článek, nazvaný „Kreml promarnil příležitost ukončit provokace, které vedou svět k jaderné válce“. Tak jsem se na něj podíval. Nejdřív mě rozzlobil, ale jen na chvíli, protože Robertsovo psaní nemůže ve skutečnosti způsobit žádnou škodu: jeho nevyžádaná rada „Kremlu“ zůstane nepovšimnuta a tudíž nevyslyšena. Spíš mě to pak rozesmutnilo. Míval jsem o Robertsovi vysoké mínění, ale teď je z něj jen další zmatený stařec, který, jako náš přítel Brendan, propásl šanci to zabalit a nenápadně se vypařit. Snažím se to vyjádřit slušně.

Roberts považoval za vhodné napsat, že „Kdyby Rusko zasáhlo Ukrajinu zničujícím konvenčním útokem se vším všudy, válka by skončila dříve, než začala,“ a po dalších úvahách, že „neúspěch Ruska, které na Západ nezapůsobilo drtivým použitím vojenské síly na Ukrajině, znamená, že byl učiněn další krok k jadernému Armagedonu.“ A pak se propracuje k „Neschopnost Kremlu být aktivní a neochota vyčistit pátou kolonu Washingtonu z ruských vládnoucích kruhů budou charakteristickými znaky ruské porážky.“

Opravdu? Ne, opravdu ne.

Neměl bych předpokládat, co vy nebo Roberts víte nebo nevíte o Ukrajině a „Kremlu“, takže budu konstatovat očividné.

Mezi Rusy a Ukrajinci není žádný jasně definovatelný rozdíl: stejná kultura, jazyk, náboženství a historie. Jakožto stát, Ukrajinská Sovětská Socialistická Republika je zkrachovaná; jakožto území, je součástí Ruska. Tudíž všeobjímající útok na Ukrajinu by byl v podstatě útok na samotné Rusko. Roberts si zjevně myslí, že Rusové by měli zabít milióny jiných Rusů, aby udělali dojem na Západ. To je opravdu roztomilé, jakýmsi vražedně vyšinutým způsobem, ale naprosto nemožné.

Komplexita ruské speciální operace na Ukrajině měla co dělat s oddělením civilní populace (kterou bylo třeba evakuovat) a regulérní Ukrajinské armády (které bylo třeba dát možnost se v klidu vzdát) od Nacistických oddílů (které by měly být buď zabity v bitvě nebo zajaty, odsouzeny a zastřeleny). To není něco, co se dá udělat rychle.

Jsou tu i jiné, méně důležité, ale stále významné, důvody postupovat pomalu:

1. Existuje celkem velká skupina Ukrajinců, kteří chtěli, aby Ukrajina byla součástí Evropy a ne Ruska. Ti teď Ukrajinu opouští, převážně do Polska, a to je z ruského pohledu výtečná věc, neboť Ukrajina není Evropa ale Rusko, a kdo věří, že je to Evropa, nebo chce, aby to byla Evropa, by měl mít šanci odejít do té Evropy svých snů a zůstat tam navždy a pomoci s obecným Evropským demografickým dilematem a specifickým nedostatkem bílých lidí. Z toho důvodu bylo důležité nechat západní hranici Ukrajiny otevřenou emigrantům, přestože to umožňuje přísun zbraní a žoldáků (aby je Rusko mohlo zničit).

2. Ochota Evropanů absorbovat milióny Ukrajinských migrantů, v kontrastu s ne až takovou ochotou přijmout srovnatelné počty migrantů ze Středního Východu nebo severní Afriky, ilustruje jejich zásadní rasismus. Momentálně dvě třetiny světa jsou buď neutrální nebo podporují Rusko ve snaze vzít si zpět Ukrajinu; se šířením pochopení ve světě, že EU a NATO jsou v podstatě organizace bílé nadřazenosti, se bude více a více zemí posunovat od neutrality k podpoře, aniž by Rusko muselo hnout prstem. Z tohoto pohledu opravdu pomáhá, že spousta Ukrajinců má tendence kreslit svastiky na monumenty a vykřikovat Nacistické slogany jako „Slava Ukraini“ (z dob Nacistické kolaborace za 2 sv. v.) a „Ukraina ponad use“ (Ukrajinská verze „Ukrajina über Alles“).

3. Rusko má před sebou velkou a úspěšnou budoucnost bohaté, vzdělané, civilizované země bohaté na suroviny, ale tato budoucnost nemá nic společného s Evropou nebo zbytkem Západu, které se rozpadnou. Blízká integrace Ruska se Západem od dob, kdy Petr Veliký změnil hlavní město na St. Petersburg, zkomplikovala jeho posun od Západu zpět na východ. Západní sankce, rozmáhající se rusofóbie a snaha zrušit ruskou kulturu učinila tento návrat v očích většiny Rusů neodvratným, ale je to pomalý proces. Nebylo by k dobru, kdyby se napjaté vztahy se Západem uklidnily předčasně, nebo kdyby byly sankce ukončeny dříve, než se stanou kompletně irelevantními. Kromě toho, neochota Západu kupovat Ruskou energii, kovy, hnojivo a další nezbytnosti urychluje jeho pád, což je, z pohledu Ruska, též pozitivním vývojem.

4. Ihned po započetí speciální operace na Ukrajině začala velká část zbývající ruské páté kolony odcházet. Neměli už vliv na ruskou politiku, ale stále do jisté míry ovlivňovali kulturu a vzdělávání, a jejich odchod je tak velmi vítán. Vzhledem k obrovské veřejné podpoře speciální operace na Ukrajině v Rusku se liberálové, kteří vystupovali proti ní, sami vyloučili z veřejného života, čímž udělali místo pro nové talenty a novou krev. To je další proces, který musí proběhnout přirozeně a nemůže se uspěchat.

5. Speciální operace umožnila Rusku demonstrovat ohromnou nadřazenost svých ozbrojených sil ve vztahu k NATO. Všechny zbraně, které se Západu podařilo dostat na Ukrajinu, jsou buď ničeny raketovými útoky nebo se hromadí po tom, co je za sebou nechává ustupující a vzdávající se ukrajinská armáda. Nic z těch zastaralých Stingerů, Javelinů, a dalšího vojenského haraburdí nehrálo nijak velkou roli. Je velmi málo, co může Západ udělat, co by nějak zmařilo opatrný a rozvážný postup Ruska na Ukrajině. Opět, čas je na straně Ruska: potrvá pár měsíců, než Západu dojde, že všechny ty miliardy utracené za asistenci Ukrajině se propadly do černé díry, aniž by čehokoliv dosáhly.

6. Nakonec je tu něco, co Rusko musí udělat kromě vyřešení situace na (bývalé) Ukrajině, a to je rozbít NATO. To bude vyžadovat nějaký menší demonstrační projekt: ovládnout nějaký menší, nepodstatný členský stát NATO a pozorovat, jak ostatní státy NATO utečou, místo aby kvůli tomu šly do války s Ruskem. Mýtus NATO jakožto defenzivní (a ne ofenzivní) organizace by se rozplynul a bylo by po NATO. Zemí pro tuto demonstraci by mohla být třeba Litva: Petr Veliký koupil Pobaltské země od Švédska za 1000 stříbrných podepsáním Nystadské mírové smlouvy 10. září 1721, takže je to Ruské území. Pokud by ale Finsko nebo Švédsko chtěly dobrovolně hrát roli varovného příkladu svým pokusem přidat se k NATO, tak to je také v pořádku. Bezpečnost Finska je garantována jeho závazkem neutrálnosti, na jehož základě Rusko (tenkrát SSSR) odstranilo svou vojenskou bázi z území Finska. Pokud by Finsko chtělo tento závazek porušit, vzdalo by se záruky své bezpečnosti.

Zdá se, že Roberts věří, že neochota Ruska zničit Ukrajinu hrubou silou zvyšuje pravděpodobnost nukleární války, protože to „dává Washingtonu kontrolu nad mediálním vysvětlováním“. Nadřazenost Ruska s ohledem na jakoukoliv potencionální nukleární provokaci je tématem pro jiný článek, ale mohu vás ujistit, že nemá nic společného s „kontrolou Washingtonu nad mediálním vysvětlováním“, protože jak by proboha Washington vysvětloval svou touhu spáchat národní sebevraždu kvůli Ukrajině? Teze, že „neúspěch Ruska, které na Západ nezapůsobilo drtivým použitím vojenské síly na Ukrajině, zvyšuje pravděpodobnost jaderné války“ je… hledám to správné slovo… hloupá.

Zdroj

(Zmíněný Robertsův článek byl nedávno přeložen na Zvědavci.)

5 3 hlasy
Ohodnotit příspěvek

sdíletj na

5 3 hlasy
Ohodnotit příspěvek
4 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Capry
23. 4. 2022 20:48
Ohodnotit příspěvek :
     

Holt Roberts je zvyklej na americkej způsob boje.Tj.Rozbombardovat,zničit a vydrancovat.Takže se mu nedivím že ho tenhle způsob boje znervózňuje.

zdena
23. 4. 2022 21:10
Ohodnotit příspěvek :
     

Moc děkuju za tento článek, protože mě poslední výroky pana Robertse poněkud rozhodily…. díky za načrtnutí situace… moc mi to pomohlo v orientaci v situaci…. držím Rusku palce a chvílemi se o něj bojím, ale po tomhle článku už mi bude zase fajn 🙂 díky moc 🙂 Zdena 🙂

Albi
24. 4. 2022 00:09
Odpovědět  zdena

Tak to jsme na tom stejně.
Já zas dnes viděla poslední pořad V. V. Pjakina Otázka-odpověď a připadl mi tentokrát velmi pesimistický – tím, jak odhaloval ruskou 5. kolonu – hlavně zradu v armádě v souvislosti s potopením „Moskvy“ a nepřátelské akce proti Putinovi. Tak snad mi tenhle článek taky pomůže.
Tady video + přepis
https://pjakin.blogspot.com/2022/04/otazka-odpoved-vv-pjakina-z-18042022.html

ladik
24. 4. 2022 08:34
Ohodnotit příspěvek :
     

Skvělý rozbor !