Izraelská armáda zavraždila všechny civilisty v Gaze úmyslně

Vyšetřování společného týmu izraelského magazínu +972 a rádia Local Call odhalilo, že uvolnění omezení pro bombardování civilních cílů v Gaze, stejně jako používání umělé inteligence, přispěly k obrovským ztrátám na životech v enklávě. V článku editovaném Yuvalem Abrahem, který zpracoval sérii rozhovorů se současnými a bývalými členy izraelské zpravodajské komunity, palestinská svědectví a další zdroje, dokládá, že bombardování soukromých obydlí, veřejných budov, výškových bloků a podobné civilní infrastruktury bylo záměrné. Bylo zamýšlelo aby „vytvořit šok“, který by „vedl civilisty k vyvíjení tlaku na Hamás“.

Článek, byl na webu magazínu +972 zveřejněn pod názvem: „Továrna na masové vraždy“: Uvnitř izraelského vykalkulovaného bombardování Gazy. Zde je překlad celého textu – včetně původního vojenského a špionážního žargonu, který je ale autorem pečlivě vysvětlen:

„Povolné nálety na nevojenské cíle a použití systému umělé inteligence umožnily izraelské armádě provést v Gaze nejsmrtelnější válku

Zdá se, že k destruktivní povaze počátečních fází přispělo rozšířené oprávnění izraelské armády k bombardování nevojenských cílů, uvolnění omezení ohledně očekávaných civilních obětí a použití systému umělé inteligence ke generování více potenciálních cílů než kdykoli předtím. Tyto faktory, jak je popisují současní a bývalí izraelští zpravodajští důstojníci, pravděpodobně sehrály roli při výrobě jedné z nejsmrtelnějších vojenských kampaní proti Palestincům od Nakby v roce 1948.

Vyšetřování +972 a Local Call je založeno na rozhovorech se sedmi současnými a bývalými členy izraelské zpravodajské komunity – včetně vojenské rozvědky a personálu letectva, kteří byli zapojeni do izraelských operací v obleženém Pásmu – palestinských svědectvích, datech a dokumentaci z pásma Gazy, oficiálních prohlášení mluvčího izraelské armády (IDF) a dalších izraelských státních institucí.

Při srovnání s předchozími izraelskými útoky na Gazu, současná válka – kterou Izrael nazval „Operace Železné meče“, a jež začala po útoku Hamasu na jižní Izrael 7. října – je vidět, že armáda výrazně rozšířila své bombardování i na cíle, které nemají vyloženě vojenský charakter. Patří mezi ně soukromá obydlí i veřejné budovy, infrastruktura a výškové bloky, které podle zdrojů armáda označuje jako ‚mocenské cíle‘ (‚matarot otzem‘).

Bombardování mocenských cílů má podle zpravodajských zdrojů, které měly s jeho aplikací v Gaze v minulosti bezprostřední zkušenost, hlavně poškodit palestinskou občanskou společnost a „vytvořit šok“, který mimo jiné bude silně rezonovat a bude „vést civilisty, aby vyvíjeli tlak na Hamás“. Několik zdrojů, které mluvily s +972 a Local Call pod podmínkou anonymity, potvrdilo, že izraelská armáda má záznamy o drtivé většině potenciálních cílů v Gaze – včetně domů – a které popisují počet civilistů, kteří pravděpodobně budou zabit při útoku na konkrétní cíl. Toto číslo je vypočítáno a je předem známé armádním zpravodajským jednotkám, které také krátce před provedením útoku vědí, u kolika civilistů je jisté, že budou zabiti.

V jednom případě diskutovaném zdroji izraelské vojenské velení vědomě schválilo zabití stovek palestinských civilistů při pokusu o atentát na jediného nejvyššího vojenského velitele Hamasu. Jeden ze zdrojů popsal ‚nárůst počtu [povolených] civilních úmrtí jako vedlejší škody od desítek – v rámci útoku na vysokého úředníka v předchozích operacích – až po stovky úmrtí civilistů jako současné vedlejší škody,‘.

‚Nic se neděje náhodou,‘ řekl další zdroj. ‚Když je v domě v Gaze zabita tříletá dívka, je to proto, že někdo v armádě usoudil, že to není velký problém, aby byla zabita – a že to byla cena, kterou stojí za to zaplatit, aby zasáhli [jiný] cíl. Nejsme Hamas. Nejsou to náhodné rakety. Všechno je záměrné. Přesně víme, kolik vedlejších škod je v každém domě.‘

Dalším důvodem velkého počtu cílů a rozsáhlých škod na civilním životě v Gaze je podle vyšetřování rozšířené používání systému zvaného ‚Habsora‘ (‚Evangelium‘), který je z velké části postaven na umělé inteligenci a dokáže ‚generovat‘ cíle téměř automaticky rychlostí, která daleko převyšuje to, co bylo dříve možné. Tento systém umělé inteligence (AI), jak jej popsal bývalý zpravodajský důstojník, v podstatě usnadňuje provozování ‚TOVÁRNY NA HROMADNÉ VRAŽDY‘. Podle zdrojů rostoucí využívání systémů založených na AI, jako je Habsora, umožňuje armádě provádět v masivním měřítku údery na obytné domy, kde žije jeden člen Hamásu. Dokonce i na ty, kteří jsou mladšími agenty Hamasu. Přesto svědectví Palestinců v Gaze naznačují, že od 7. října armáda zaútočila také na mnoho soukromých obytných domů, kde nebyl žádný známý nebo zdánlivý člen Hamásu ani žádné jiné militantní skupiny. Při těchto útocích, jak potvrzují zdroje +972 a Local Call, mohou být vědomě zabity celé rodiny. Ve většině případů, dodaly zdroje, přitom z těchto domů, které se staly cílem útoku, není vedena vojenská činnost. ‚Pamatuji si, že jsem si myslel, že to bylo, jako kdyby [palestinští militanti] bombardovali všechny soukromédomy našich rodin, když se [izraelští vojáci] vrátí o víkendu spát domů,‘ vzpomínal jeden zdroj, který tuto praxi kritizoval.

Jiný zdroj uvedl, že vysoký zpravodajský důstojník řekl svým důstojníkům po 7. říjnu, že cílem bylo ‚zabít co nejvíce agentů Hamasu‘, a v zájmu toho byla kritéria týkající se ubližování palestinským civilistům výrazně uvolněna. Jako takové existují ‚případy, kdy ostřelujeme na základě širokého určení oblasti, kde je cíl, a zabíjíme civilisty. Často se to dělá proto, abychom ušetřili čas, místo abychom dělali trochu více práce s přesnějším zaměřením,‘ uvedl zdroj.

Výsledkem těchto politik je ohromující ztráta lidských životů v Gaze od 7. října. Více než 300 rodin ztratilo za poslední dva měsíce 10 nebo více rodinných příslušníků při izraelských bombových útocích – číslo, které je 15krát vyšší než údaj z dříve nejsmrtelnější války Izraele v Gaze v roce 2014. V době psaní tohoto článku bylo ve válce hlášeno asi 15 000 zabitých Palestinců a počet obětí stále narůstá. ‚To vše se děje v rozporu s protokolem používaným IDF v minulosti,‘ vysvětlil zdroj.

‚Existuje pocit, že vysocí představitelé armády si uvědomují své selhání 7. října a jsou zaneprázdněni otázkou, jak poskytnout izraelské veřejnosti obraz [vítězství], který zachrání jejich pověst.‘, zdůraznil další zdroj.

Výmluva za způsobenou zkázu

‚Izrael zahájil svůj útok na Gazu po ofenzivě 7. října vedené Hamasem na jižní Izrael. Během tohoto útoku, pod krupobitím raketové palby, palestinští militanti zmasakrovali více než 840 civilistů a zabili 350 vojáků a bezpečnostního personálu, unesli kolem 240 lidí – civilistů a vojáků – do Gazy a dopustili se rozsáhlého sexuálního násilí, včetně znásilnění.‘, uvádí zpráva nevládní organizace Physicians for Human Rights Israel. Od prvního okamžiku po útoku ze 7. října izraelští činitelé otevřeně prohlásili, že reakce bude mít zcela jiný rozsah než předchozí vojenské operace v Gaze, s deklarovaným cílem zcela vymýtit Hamás.

‚Důraz je kladen na poškození, nikoli na přesnost,‘ řekl 9. října mluvčí IDF Daniel Hagari. Armáda rychle převedla tato prohlášení v činy. Podle zdrojů, které hovořily pro +972 a Local Call, lze cíle v Gaze, které zasáhla izraelská letadla, rozdělit zhruba do čtyř kategorií.

Prvním jsou ‚taktické cíle‘, které zahrnují standardní vojenské cíle, jako jsou ozbrojené militantní buňky, sklady zbraní, raketomety, odpalovací zařízení protitankových střel, odpalovací jámy, minometné bomby, vojenské velitelství, pozorovací stanoviště a tak dále.

Druhým jsou ‚podzemní cíle‘ – hlavně tunely, které Hamas vykopal pod čtvrtěmi Gazy, včetně civilních domů. Letecké útoky na tyto cíle by mohly vést ke zřícení domů nad tunely nebo v jejich blízkosti.

Třetím jsou ‚mocenské cíle‘, které zahrnují výškové budovy a obytné věže v srdci měst, veřejné budovy, jako jsou univerzity, banky a vládní úřady. Útoky na ně jsou zamýšleny s cílem, že jejich zasažením – jak říkají tři zpravodajské zdroje, které se v minulosti podílely na plánování nebo provádění úderů na mocenské cíle – které je záměrným útokem na palestinskou společnost, vyvine „občanský tlak“ na Hamás.

Poslední kategorii tvoří ‚rodinné domy‘ nebo ‚domy pro pracovníky‘. Deklarovaným účelem těchto útoků je zničit soukromé obydlí s cílem zavraždit jednoho obyvatele podezřelého z toho, že je agentem Hamásu nebo Islámského džihádu. V současné válce však palestinská svědectví tvrdí, že některé z rodin, které byly zabity, nezahrnovaly žádné agenty z těchto organizací. V raných fázích současné války se zdá, že izraelská armáda věnovala zvláštní pozornost třetí a čtvrté kategorii cílů. Podle prohlášení mluvčího IDF z 11. října, během prvních pěti dnů bojů byla polovina vybombardovaných cílů – 1.329 z celkových 2.687 – považována za mocenské cíle.

‚Byli jsme požádáni, abychom hledali výškové budovy s polovičním patry, které mohou být připsány Hamásu,‘ uvedl jeden ze zdrojů, který se účastnil předchozích izraelských ofenzív v Gaze. ‚Někdy je to kancelář mluvčího militantní skupiny nebo místo, kde se scházejí operátoři. Pochopil jsem, že topatro je výmluva, která umožňuje armádě způsobit v Gaze mnoho zkázy.‘, konstatoval zdroj. ‚Kdyby celému světu řekli, že kanceláře [Islámského džihádu] v 10. patře nejsou důležité jako cíl, ale že jejich existence je ospravedlněním ke zbourání celé výškové budovy s cílem tlačit na civilní rodiny, které žijí v něm za účelem vyvíjení tlaku na teroristické organizace by to samo o sobě bylo považováno za terorismus. Takže to neříkají,“ dodal přímý účastník těchto aktivit.

Různé zdroje, které sloužily ve zpravodajských jednotkách IDF, uvedly, že minimálně do současné války umožňovaly armádní protokoly útočit na mocenské cíle pouze tehdy, když byly budovy v době úderu prázdné. Svědectví a videa z Gazy však naznačují, že od 7. října byly některé z těchto cílů napadeny, aniž by o tom byli jejich obyvatelé předem informováni, a v důsledku toho byly zabity celé rodiny. Široké zacílení na obytné domy lze odvodit z veřejných a oficiálních údajů.

Podle vládního úřadu pro média v Gaze, který poskytuje počty obětí od 11. listopadu, kdy to přestalo dělat ministerstvo zdravotnictví v Gaze kvůli kolapsu zdravotnických služeb v pásmu — k datu 23. listopadu, kdy zavládlo dočasné příměří, Izrael zabil v Gaze 14.800 Palestinců; přibližně 6.000 z nich byly děti a 4.000 ženy, což dohromady tvoří více než 67% z celkového počtu. Údaje poskytnuté ministerstvem zdravotnictví a vládním úřadem pro sdělovací prostředky – které oba spadají pod záštitu vlády Hamásu – se výrazně neodchylují od izraelských odhadů. Ministerstvo zdravotnictví Gazy dále neupřesňuje, kolik mrtvých patřilo k vojenským křídlům Hamásu nebo Islámského džihádu. Izraelská armáda odhaduje, že zabila 1000 až 3000 ozbrojených palestinských militantů. Podle zpráv médií v Izraeli jsou někteří z mrtvých militantů pohřbeni pod troskami nebo v podzemním tunelovém systému Hamasu, a proto nebyli zahrnuti v oficiálních počtech.

Údaje OSN za období do 11. listopadu. Během nějž které Izrael zabil v Gaze 11.078 Palestinců, uvádí, že nejméně 312 rodin při současném izraelském útoku ztratilo 10 nebo více lidí. Pro srovnání, během ‚Operace Ochranná hrana‘ v roce 2014 ztratilo 20 rodin v Gaze 10 nebo více lidí. Podle údajů OSN přišlo nejméně 189 rodin o šest až devět lidí, zatímco 549 rodin přišlo o dva až pět lidí. Zatím nebyly poskytnuty žádné aktualizované údaje o počtu obětí zveřejněných od 11. listopadu.

Masivní útoky na mocenské cíle a soukromé obydlí začaly od 13. října, tedy ve stejnou dobu, kdy izraelská armáda vyzvala 1,1 milionu obyvatel severního pásma Gazy – většinu z nich bydlících ve městě Gaza – aby opustili své domovy a přestěhovali se na jih pásma. K tomuto datu byl již vybombardován rekordní počet mocenských cílů a již bylo zabito více než 1000 Palestinců, včetně stovek dětí. Celkem bylo podle OSN od 7. října v Gaze vysídleno 1,7 milionu Palestinců, drtivá většina obyvatel Pásma. Armáda tvrdila, že požadavek na evakuaci severu Pásma byl zamýšlen k ochraně civilních životů. Palestinci však toto masové vysídlení považují za součást „nové Nakby“ – pokusu o etnickou očistu části nebo celého území.

Kvůli tomu rozbombardovali výškovou budovu

Podle zveřejněných údajů izraelská armáda během prvních pěti dnů bojů shodila na Pásmo 6.000 bomb o celkové hmotnosti asi 4.000 tun. Média informovala, že armáda vyhladila celé čtvrti. Podle Centra pro lidská práva Al Mezan se sídlem v Gaze vedly tyto útoky k ‚úplnému zničení obytných čtvrtí, zničení infrastruktury a masovému zabíjení obyvatel‘. Jak dokumentuje Al Mezan a četné snímky pocházející z Gazy, Izrael bombardoval Islámskou univerzitu v Gaze, Palestinskou advokátní komoru, budovu OSN pro vzdělávací program pro vynikající studenty, budovu patřící Palestinské telekomunikační společnosti, ministerstvu národní hospodářství, ministerstvu kultury, silnice a desítky výškových budov a domů – zejména v severních čtvrtích Gazy.

Pátý den bojů mluvčí IDF rozeslal vojenským reportérům v Izraeli satelitní snímky čtvrtí v severním pásmu, jako jsou Shuja’iyya a Al-Furqan (přezdívané podle mešity v této oblasti) ‚PŘED a PO‘, které ukazovaly desítky zničených domů a budov. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla 182 mocenských cílů v Shuja’iyya a 312 mocenských cílů v Al-Furqanu. Náčelník štábu izraelského letectva Omer Tishler řekl vojenským reportérům, že všechny tyto útoky měly legitimní vojenský cíl, ale také že celé čtvrti byly napadeny ‚ve velkém měřítku a ne chirurgickým způsobem‘. Všimněte si, že polovina vojenských cílů až do 11. října byla mocenskými cíli, a že mluvčí IDF uvedl, že byly napadeny ‚čtvrti, které slouží jako teroristická hnízda Hamasu‘, a že byly způsobeny škody na ‚operačním velitelství‘, ‚provozním majetku‘ a ‚majetku používaném teroristickými organizacemi uvnitř obytných budov‘.

Dne 12. října izraelská armáda oznámila, že zabila tři ‚vyšší členy Hamasu‘ – z nichž dva byli součástí politického křídla skupiny. Navzdory bezuzdnému izraelskému bombardování se však zdá, že škody na vojenské infrastruktuře Hamasu v severní Gaze během prvních dnů války byly minimální. Ve skutečnosti zpravodajské zdroje řekly +972 a Local Call, že vojenské cíle, které byly součástí mocenských cílů, byly dříve mnohokrát použity jako fíkový list k poškození civilního obyvatelstva. ‚Hamas je v Gaze všude; není žádná budova, která by v sobě neměla něco z Hamásu, takže pokud chcete najít způsob, jak proměnit výškovou budovu v cíl, budete to moci udělat,‘ řekl jeden bývalý zpravodajský důstojník. ‚Nikdy jen tak nezasáhnou výškovou budovu, která nemá něco, co bychom mohli definovat jako vojenský cíl,‘ řekl další zpravodajský zdroj, který provedl předchozí údery proti mocenským cílům. ‚Vždy bude patro ve výškové budově [spojené s Hamásem]. Ale z větší části, pokud jde o silové cíle, je jasné, že cíl nemá vojenskou hodnotu, která by ospravedlňovala útok, jež by s pomocí šesti letadel a bomb o hmotnosti několika tun zničil celou prázdnou budovu uprostřed města.‘

Podle zdrojů, které se podílely na sestavování mocenských cílů v předchozích válkách, ačkoli cílový soubor obvykle obsahuje nějaký druh údajného napojení na Hamás nebo jiné militantní skupiny, úder na cíl funguje především jako ‚prostředek, který umožňuje poškození civilních společností.‘ Zdroje pochopily, některé explicitně a některé implicitně, že poškození civilistů je skutečným účelem těchto útoků.

Například v květnu 2021 byl Izrael těžce kritizován za bombardování věže Al-Jalaa, ve které se nacházela přední mezinárodní média jako Al Jazeera, AP a AFP. Armáda tvrdila, že budova byla vojenským cílem Hamasu. Zdroje +972 a Local Call řekly, že to byl ve skutečnosti mocenský cíl.

‚Předpokládá se, že Hamás opravdu bolí, když se bourají výškové budovy, protože to vyvolává reakci veřejnosti v Pásmu Gazy a děsí obyvatelstvo,‘ uvedl jeden ze zdrojů. ‚Chtěli dát občanům Gazy pocit, že Hamas nemá situaci pod kontrolou. Někdy jsou to nejvyšší budovy a někdy poštovní a vládní budovy.‘

Ačkoli je bezprecedentní, že by izraelská armáda zaútočila na více než 1.000 silových cílů za pět dní, myšlenka způsobit masovou devastaci civilních oblastí pro strategické účely byla formulována v předchozích vojenských operacích v Gaze, vypilovaná takzvanou „Doktrinou Dahiya“ z druhé libanonské války v roce 2006. Podle doktríny, kterou vypracoval bývalý náčelník generálního štábu IDF Gadi Eizenkot, který je nyní členem Knessetu a součástí současného válečného kabinetu, musí Izrael ve válce proti gerilovým skupinám, jako je Hamas nebo Hizballáh, použít nepřiměřenou a drtivou sílu se zaměřením na civilní a vládní infrastrukturu s cílem vytvořit odstrašení a donutit civilní obyvatelstvo k nátlaku na skupiny, aby ukončily své útoky. Zdá se, že koncept ‚silových cílů‘ vycházel ze stejné logiky.

Poprvé izraelská armáda veřejně definovala mocenské cíle v Gaze na konci operace Ochranná hrana v roce 2014. Armáda během posledních čtyř dnů války vybombardovala čtyři budovy – tři obytné vícepatrové budovy ve městě Gaza a výškovou budovu v Rafahu. Bezpečnostní establishment tehdy vysvětlil, že cílem útoků bylo sdělit Palestincům z Gazy, že ‚už není nic imunního‘, a vyvinout tlak na Hamás, aby souhlasil s příměřím. ‚Důkazy, které jsme shromáždili, ukazují, že masivní zničení [budov] bylo provedeno záměrně a bez jakéhokoli vojenského odůvodnění,‘ uvedla zpráva Amnesty International z konce roku 2014.

V další násilné eskalaci, která začala v listopadu 2018, armáda znovu zaútočila na mocenské cíle. Tehdy Izrael vybombardoval výškové budovy, nákupní centra a budovu televizní stanice Al-Aksá napojené na Hamás. ‚Útok na mocenské cíle má na druhé straně velmi významný účinek,‘ uvedl tehdy jeden důstojník letectva. ‚Udělali jsme to, aniž bychom někoho zabili, a zajistili jsme evakuaci budovy a jejího okolí.‘ Předchozí operace také ukázaly, jak útoky na tyto cíle mají nejen poškodit palestinskou morálku, ale také pozvednout morálku uvnitř Izraele.

Haaretz odhalil, že během operace Guardian of the Walls v roce 2021 jednotka mluvčího IDF provedla psychologickou operaci proti izraelským občanům s cílem zvýšit povědomí o operacích IDF v Gaze a škodách, které způsobily Palestincům. Vojáci, kteří používali falešné účty na sociálních sítích k utajování původu kampaně, nahráli obrázky a klipy armádních úderů v Gaze na Twitter, Facebook, Instagram a TikTok, aby izraelské veřejnosti demonstrovali zdatnost armády. Během útoku v roce 2021 Izrael zasáhl devět cílů, které byly definovány jako mocenské cíle – všechny byly výškové budovy. ‚Cílem bylo zřítit výškové budovy, aby se vyvinul tlak na Hamás, a také proto, aby [izraelská] veřejnost viděla obraz vítězství,‘ řekl jeden bezpečnostní zdroj +972 a Local Call. Zdroj však pokračoval: ‚Nefungovalo to. Jako někdo, kdo sledoval Hamás, jsem z první ruky slyšel, jak moc se nestarali o civilisty a budovy, které byly strženy. Někdy armáda našla ve výškové budově něco, co souviselo s Hamasem, ale bylo také možné zasáhnout tento konkrétní cíl přesnějšími zbraněmi. Pointa je, že rozbombardovali výškovou budovu, aby rozbombardovali výškovou budovu.‘

Všichni hledali své děti v troskách

Nejenže v současné válce Izrael zaútočil na bezprecedentní počet mocenských cílů, ale také armáda opustila dřívější politiku, jejímž cílem bylo vyhnout se poškození civilistů. Zatímco dříve byl oficiální postup armády takový, že bylo možné zaútočit na mocenské cíle až poté, kdy z nich byli evakuováni všichni civilisté, svědectví palestinských obyvatel v Gaze naznačují, že od 7. října Izrael útočil na výškové budovy s jejich obyvateli stále uvnitř, nebo aniž by podnikl významné kroky k jejich evakuaci, což vedlo k mnoha úmrtím civilistů. Takové útoky velmi často vedou k vyvraždění celých rodin, jak tomu bylo při předchozích ofenzívách; podle vyšetřování AP provedeného po válce v roce 2014 asi 89% zabitých při leteckých útocích na rodinné domy byli neozbrojení obyvatelé a většina z nich byly děti a ženy. Tishler, náčelník generálního štábu letectva, potvrdil posun v politice a řekl novinářům, že armádní politika ‚klepání střechy‘ – kdy armáda vypálila malý počáteční úder na střechu budovy, aby varovala obyvatele, že se chystá udeřit. — již se nepoužívá tam, ‚kde je nepřítel‘.

‚Klepání střechy, je termín, který je relevantní pro kola [boje] a ne pro válku‘, řekl Tishler. Zdroje, které dříve pracovaly na mocenských cílech, uvedly, že nestoudná strategie současné války by mohla být nebezpečným vývojem, a vysvětlily, že útok na mocenské cíle měl původně ‚šokovat‘ Gazu, ale ne nutně zabít velké množství civilistů. ‚Cíle byly navrženy s předpokladem, že z výškových budov budou lidé evakuováni, takže když jsme pracovali na [kompilaci cílů], nevznikaly žádné obavy ohledně toho, jak by civilistům bylo ublíženo; Předpoklad byl, že číslo bude vždy nula,“ uvedl jeden zdroj s hlubokými znalostmi taktiky. ‚To by znamenalo, že by došlo k úplné evakuaci [cílových budov], která trvá dvě až tři hodiny, během nichž jsou obyvatelé voláni [telefonicky k evakuaci], jsou odpáleny varovné rakety a také kontrolujeme záběry z dronů, zda lidé skutečně opouštějí výškovou budovu.‘, dodal zdroj.

Důkazy z Gazy však naznačují, že některé výškové budovy – o kterých předpokládáme, že byly mocenskými cíli – byly zničeny bez předchozího varování. Tým +972 a Local Call zdokladoval nejméně dva případy během současné války, kdy byly celé obytné výškové budovy vybombardovány a zříceny bez varování, a jeden případ, kdy se podle důkazů zřítila výšková budova na civilisty, kteří byli uvnitř.

Svědectví

Dne 10. října Izrael bombardoval budovu Babylon v Gaze, podle svědectví Bilala Abu Hatzira, který té noci zachraňoval těla z ruin, při útoku na budovu zahynulo deset lidí, včetně tří novinářů. Dne 25. října byla dvanáctitipatrová obytná budova Al-Taj ve městě Gaza vybombardována a bez varování byly zabity rodiny, které v ní žily. Podle svědectví obyvatel bylo pod troskami jejich bytů pohřbeno asi 120 lidí. Yousef Amar Sharaf, obyvatel Al-Taj, napsal na X, že k tomu, že 37 členů jeho rodiny, kteří žili v budově, bylo zabito při útoku: ‚Můj drahý otec a matka, má milovaná žena, moji synové a většina mých bratrů a jejich rodinám.‘ Obyvatelé uvedli, že bylo svrženo mnoho bomb, které poškodily a zničily i byty v okolních budovách.

O šest dní později byla bez varování bombardována osmipatrová obytná budova Al-Mohandseen. První den bylo z ruin nalezeno 30 až 45 těl. Jedno dítě bylo nalezeno živé, bez rodičů. Novináři odhadli, že při útoku bylo zabito přes 150 lidí, mnoho jich zůstalo pohřbených pod troskami. Budova stávala v uprchlickém táboře Nuseirat jižně od Vádí Gazy – v údajné ‚bezpečné zóně‘, do níž Izrael nasměroval Palestince, kteří uprchli ze svých domovů v severní a střední Gaze – a sloužila proto jako dočasné útočiště pro vysídlené osoby.

Podle vyšetřování Amnesty International z 9. října Izrael ostřeloval nejméně tři vícepatrové budovy a také otevřený bleší trh na přeplněné ulici v uprchlickém táboře Jabaliya a zabil nejméně 69 lidí. ‚Těla byla spálena… Nechtěl jsem se dívat, bál jsem se dívat na Imadův obličej,‘ řekl otec zabitého dítěte. ‚Těla byla rozházená na podlaze. Každý v těchto hromadách hledal své děti. Svého syna jsem poznal jen podle kalhot. Chtěl jsem si ho okamžitě vzít, tak jsem odnesl syna a dostal ho ven.‘

Podle vyšetřování Amnesty armáda uvedla, že útok na oblast trhu byl zaměřen na mešitu, ‚kde byli agenti Hamasu‘. Podle stejného vyšetřování však satelitní snímky neukazují mešitu v okolí. Mluvčí IDF se nezabýval dotazy +972 a Local Call ohledně konkrétních útoků, ale obecněji uvedl, že ‚IDF poskytovaly varování před útoky různými způsoby, a když to okolnosti dovolovaly, také jednotlivá varování prostřednictvím telefonátů lidem, kteří byli u cílů nebo v jejich blízkosti (za války se uskutečnilo více než 25 000 živých rozhovorů spolu s miliony nahraných rozhovorů, textových zpráv a letáků shazovaných ze vzduchu za účelem varování obyvatelstva). IDF obecně pracuje na tom, aby co nejvíce omezila poškození civilistů v rámci útoků, navzdory výzvě boje proti teroristické organizaci, která využívá občany Gazy jako lidské štíty.‘

Stroj vyprodukoval 100 cílů za den

Podle mluvčího IDF do 10. listopadu během prvních 35 dnů bojů, Izrael zaútočil celkem na 15.000 cílů v Gaze. Na základě více zdrojů se jedná o velmi vysoké číslo ve srovnání se čtyřmi předchozími hlavními operacemi v Pásmu. Během Guardian of the Walls v roce 2021 Izrael zaútočil na .500 cílů za 11 dní. V Protective Edge v roce 2014, která trvala 51 dní, Izrael zasáhl 5.266 až 6.231 cílů. Během Pillar of Defense v roce 2012 bylo během osmi dnů napadeno asi 1.500 cílů. V ‚Litém olovu‘ v roce 2008 Izrael udeřil 3.400 cílů za 22 dní.

Zpravodajské zdroje, které sloužily v předchozích operacích, také sdělily +972 a Local Call, že po dobu 10 dnů v roce 2021 a tři týdny v roce 2014 vedla míra útoků 100 až 200 cílů denně k situaci, kdy izraelskému letectvu nezbyly cíle vojenské hodnoty. Proč tedy po téměř dvou měsících izraelské armádě ještě nedošly cíle v současné válce? Odpověď může spočívat v prohlášení mluvčího IDF z 2. listopadu, v němž mluví o používání systém umělé inteligence Habsora („Evangelium“), o kterém mluvčí říká, že ‚umožňuje použití automatických nástrojů k rychlému vytváření cílů a funguje tak, že zajišťuje přesnou a vysoce kvalitní výzvědnou činnost podle [provozních] potřeb‘.

V prohlášení je citován vysoký zpravodajský úředník, který řekl, že díky Habsoře jsou vytvářeny cíle pro přesné údery, ‚a přitom způsobují velké škody nepříteli a minimální škody nebojujícím. Operativci Hamasu nejsou imunní – bez ohledu na to, kde se skrývají.‘ Podle zpravodajských zdrojů Habsora generuje mimo jiné automatická doporučení pro útoky na soukromá obydlí, kde žijí lidé podezřelí z toho, že jsou agenty Hamasu nebo Islámského džihádu. Izrael pak provádí rozsáhlé vražedné operace prostřednictvím těžkého ostřelování těchto obytných domů. Habsora, vysvětlil jeden ze zdrojů, zpracovává obrovské množství dat, které ‚by desítky tisíc zpravodajských důstojníků nemohly zpracovat‘, a doporučuje místa bombardování v reálném čase. Protože většina vysokých představitelů Hamasu míří do podzemních tunelů se začátkem jakékoli vojenské operace, zdroje říkají, že použití systému jako Habsora umožňuje lokalizovat a zaútočit na domy relativně mladších agentů. Jeden bývalý zpravodajský důstojník vysvětlil, že systém Habsora umožňuje armádě provozovat ‚TOVÁRNU NA MASOVÉ VRAŽDY‘, ve které je ‚důraz kladen na kvantitu, nikoli na kvalitu‘. Lidské oko ‚projde cíle před každým útokem, ale nemusí na nich trávit mnoho času‘.

Vzhledem k tomu, že Izrael odhaduje, že v Gaze je přibližně 30.000 členů Hamasu a všichni jsou označeni ‚na smrt‘, počet potenciálních cílů je obrovský. V roce 2019 vytvořila izraelská armáda nové centrum zaměřené na využití AI k urychlení generování cílů. ‚Administrativní divize Targets je jednotka, která zahrnuje stovky důstojníků a vojáků a je založena na schopnostech umělé inteligence,‘ řekl bývalý náčelník štábu IDF Aviv Kochavi v hloubkovém rozhovoru pro Ynet začátkem tohoto roku. ‚Toto je stroj, který s pomocí AI zpracovává spoustu dat lépe a rychleji než kterýkoli člověk a převádí je na cíle útoku,‘ pokračoval Kochavi. ‚Výsledkem bylo, že v operaci Guardian of the Walls [v roce 2021] od chvíle, kdy byl tento stroj aktivován, generoval každý den 100 nových cílů. Víte, v minulosti byly v Gaze časy, kdy jsme vytvořili 50 cílů ročně. A tady stroj vyprodukoval 100 cílů za jeden den.‘

‚Cíle připravujeme automaticky a pracujeme podle kontrolního seznamu,‘ řekl jeden ze zdrojů, který pracoval v novém oddělení správy cílů, pro +972 a Local Call. ‚Je to opravdu jako v továrně. Pracujeme rychle a není čas se ponořit hluboko do cíle. Názor je takový, že jsme posuzováni podle toho, kolik cílů se nám podaří vygenerovat.‘ Vysoký vojenský představitel odpovědný za cílovou banku řekl Jerusalem Post začátkem tohoto roku, že díky armádním systémům umělé inteligence může armáda poprvé generovat nové cíle rychleji, než útočí. Jiný zdroj uvedl, že snaha o automatické generování velkého počtu cílů je realizací doktríny Dahiya.

Automatizované systémy jako Habsora tak značně usnadnily práci izraelských zpravodajských důstojníků při rozhodování během vojenských operací, včetně počítání potenciálních obětí. Pět různých zdrojů potvrdilo, že počet civilistů, kteří mohou být zabiti při útocích na soukromé rezidence, je izraelské zpravodajské službě předem znám a jasně se objevuje v dokumentaci o cíli v kategorii ‚vedlejší škody‘. Podle těchto zdrojů existují stupně vedlejších škod, podle kterých armáda určuje, zda je možné zaútočit na cíl uvnitř soukromého obydlí. ‚Když se obecná směrnice změníla na „Kolaterální škody 5“, znamená to, že jsme oprávněni zasáhnout všechny cíle, které zabijí pět nebo méně civilistů – můžeme jednat se všemi cílovými soubory, které mají pět nebo méně,“ uvedl jeden ze zdrojů.

‚V minulosti jsme pravidelně neoznačovali domy mladších členů Hamasu pro bombardování,‘ řekl bezpečnostní úředník, který se účastnil útoků na cíle během předchozích operací. ‚Za mých časů, pokud byl dům, na kterém jsem pracoval, označen Collateral Damage 5, nebyl by vždy schválen [k útoku].‘ Takový souhlas by podle něj mohl být získán pouze tehdy, pokud by bylo známo, že v domě žije vysoký velitel Hamásu. ‚Podle mého názoru dnes mohou označit všechny domy [jakéhokoli vojenského agenta Hamasu bez ohledu na hodnost],‘ pokračoval zdroj. ‚To je hodně domů. Členové Hamasu, kterým ve skutečnosti na ničem nezáleží, žijí v domech po celé Gaze. Takže označí dům a vybombardují dům a všechny tam zabijí.‘

Politika bombardování rodinných domů

Dne 22. října izraelské letectvo bombardovalo dům palestinského novináře Ahmeda Alnaouqa ve městě Deir al-Balah. Ahmed je můj blízký přítel a kolega; před čtyřmi lety jsme založili hebrejskou facebookovou stránku s názvem „Across the Wall“ s cílem přiblížit palestinské hlasy z Gazy izraelské veřejnosti. Při útoku 22. října na betonové obytné domy s mnoha byty se jeden z nich zřítil na celou Ahmedovu rodinu a zabil jeho otce, bratry, sestry a všechny jejich děti, včetně miminek. Pouze jeho 12letá neteř Malak přežila a zůstala v kritickém stavu, její tělo bylo pokryto popáleninami. O několik dní později Malak zemřela. Celkem bylo zabito 21 členů Ahmedovy rodiny, pohřbeni pod svým domem. Nikdo z nich nebyl militantem. Nejmladšímu byly 2 roky; nejstaršímu, jeho otci, bylo 75. Ahmed, který je v současné době ve Spojeném království, zůstal nyní z celé své rodiny sám. Ahmedova rodinná skupina na WhatsAppu se jmenuje „Better Together“. Poslední zprávu, která se tam objevila, poslal on, krátce po půlnoci v noci, kdy ztratil rodinu. ‚Dá mi někdo vědět, že je všechno v pořádku?‘ napsal. Nikdo neodpověděl. Usnul, ale v panice se probudil ve 4 hodiny ráno. Zalitý potem znovu zkontroloval svůj telefon. Mlčel. Pak dostal zprávu od přítele s hroznou novinou. Ahmedův případ je v dnešní době v Gaze běžný.

Šéfové nemocnic v Gaze v rozhovorech pro tisk opakovali stejný popis: rodiny vstupují do nemocnic jako posloupnost mrtvol, dítě následované otcem a jeho dědečkem. Všechna těla jsou pokryta špínou a krví. Podle bývalých izraelských zpravodajských důstojníků je v mnoha případech bombardování soukromého domu cílem ‚zavraždění agentů Hamásu nebo džihádu‘ a na takové cíle útočí, když agent vstoupí do domu. Zpravodajští vědci vědí, zda při útoku mohou zemřít i rodinní příslušníci nebo sousedé agenta, a vědí, jak spočítat, kolik z nich může zemřít. Každý ze zdrojů uvedl, že se jedná o soukromé domy, kde ve většině případů neprobíhá žádná vojenská činnost. +972 a Local Call nedisponují údaji o počtu vojenských agentů, kteří byli skutečně zabiti nebo zraněni při leteckých náletech na soukromé rezidence v současné válce, ale existuje dostatek důkazů, že v mnoha případech žádný ze zabitých nich nepatřil k vojenským nebo politickým agentům Hamásu nebo Islámského džihádu. Dne 10. října izraelské letectvo vybombardovalo bytový dům ve čtvrti Sheikh Radwan v Gaze a zabilo 40 lidí, většinou žen a dětí. Na jednom ze šokujících videí pořízených po útoku je vidět, jak lidé křičí, drží něco, co vypadá jako panenka vytažená z trosek domu, a předávají si ji z ruky do ruky. Když se kamera přiblíží, je vidět, že to není panenka, ale tělo miminka.

Jeden z obyvatel uvedl, že při útoku zahynulo 19 členů jeho rodiny. Další přeživší napsal na Facebooku, že v troskách našel pouze rameno svého syna. Amnesty útok vyšetřovala a zjistila, že člen Hamasu bydlel v jednom z horních pater budovy, ale nebyl v době útoku přítomen. Bombardování rodinných domů, kde údajně žijí příslušníci Hamásu nebo Islámského džihádu, se pravděpodobně stalo koordinovanější politikou IDF během operace Ochranná hrana v roce 2014. Tehdy bylo 606 Palestinců – přibližně čtvrtina civilních mrtvých během 51 dnů bojů – členy rodiny, jejichž domy byly bombardovány. Zpráva OSN to v roce 2015 definovala jako potenciální válečný zločin a „nový model“ akce, která „vedla ke smrti celých rodin“. V roce 2014 bylo v důsledku izraelských bombových útoků na rodinné domy zabito 93 dětí, z nichž 13 bylo mladších 1 roku.

Před měsícem bylo v Gaze podle podrobného seznamu s věkem obětí zveřejněného ministerstvem zdravotnictví Gazy v říjnu již identifikováno 286 dětí ve věku 1 nebo méně let. Počet se od té doby pravděpodobně zdvojnásobil nebo ztrojnásobil. V mnoha případech, a zejména během současných útoků na Gazu, však izraelská armáda podnikla útoky, které zasáhly soukromé domy, i když neexistuje žádný známý nebo jasný vojenský cíl. Například podle Výboru na ochranu novinářů do 29. listopadu Izrael zabil 50 palestinských novinářů v Gaze, někteří z nich ve svých domovech se svými rodinami. Roshdi Sarraj, 31 let, novinář z Gazy, který se narodil v Británii, založil v Gaze mediální projekt s názvem „Ain Media“. Dne října 22 zasáhla izraelská bomba dům jeho rodičů, kde spal, a zabila ho. Novinářka Salam Mema podobně zemřela pod ruinami svého domu poté, co byl bombardován; z jejích tří malých dětí, Hadi, 7 let, zemřel, zatímco Sham, 3 roky, nebyla dosud pod troskami nalezena. Dva další novináři, Duaa Sharaf a Salma Makhaimer, byli spolu se svými dětmi zabiti ve svých domovech.

Izraelští analytici připustili, že vojenská účinnost těchto druhů nepřiměřených leteckých útoků je omezená. Dva týdny po zahájení bombových útoků v Gaze (a před pozemní invazí) — po sečtení těl 1.903 dětí, přibližně 1.000 žen a 187 starších mužů v Pásmu Gazy — izraelský komentátor Avi Issacharoff na Twitteru uvedl: ‚Jak těžké je slyšet, že 14. den bojů se nezdá, že by vojenská ruka Hamasu byla výrazně poškozena. Nejvýznamnější škodou pro vojenské vedení je atentát na [velitele Hamasu] Aymana Nofala.‘

Boj proti lidským zvířatům

Ozbrojenci Hamasu pravidelně operují ze složité sítě tunelů vybudovaných pod velkými úseky Pásma Gazy. Tyto tunely, jak potvrdili bývalí izraelští zpravodajští důstojníci, se kterými jsme hovořili, také procházejí pod domy a silnicemi. Proto izraelské pokusy zničit je pomocí leteckých úderů v mnoha případech pravděpodobně povedou k zabíjení civilistů. To může být další důvod pro vysoký počet palestinských rodin vyhubených v současné ofenzívě. Zpravodajští důstojníci dotazovaní pro tento článek uvedli, že způsob, jakým Hamas navrhl síť tunelů v Gaze, vědomě využívá civilní obyvatelstvo a infrastrukturu nad zemí. Tato tvrzení byla také základem mediální kampaně, kterou Izrael vedl proti útokům a nájezdům na nemocnici Al-Shifa a tunely, které byly pod ní objeveny. Izrael také zaútočil na velké množství vojenských cílů: ozbrojené agenty Hamasu, stanoviště raketometů, odstřelovače, protitankové čety, vojenská velitelství, základny, pozorovací stanoviště a další. Od začátku pozemní invaze bylo k zajištění zálohy izraelských jednotek na zemi používáno letecké bombardování a těžká dělostřelecká palba. Odborníci na mezinárodní právo tvrdí, že tyto cíle jsou legitimní, pokud jsou údery v souladu se zásadou proporcionality.

V reakci na dotaz +972 a Local Call k tomuto článku mluvčí IDF uvedl: ‚IDF se zavázala dodržovat mezinárodní právo a jedná v souladu s ním, a přitom útočí na vojenské cíle a neútočí na civilisty. Teroristická organizace Hamas umisťuje své agenty a vojenské prostředky do srdce civilního obyvatelstva. Hamás systematicky využívá civilní obyvatelstvo jako lidský štít a vede boj z civilních budov, včetně citlivých míst, jako jsou nemocnice, mešity, školy a zařízení OSN.‘

Zpravodajské zdroje, které hovořily s +972 a Local Call, podobně tvrdily, že Hamas v mnoha případech ‚záměrně ohrožuje civilní obyvatelstvo v Gaze a snaží se násilně zabránit civilistům v evakuaci‘. Dva zdroje uvedly, že vůdci Hamasu ‚chápou, že israelské ubližování civilistům jim dává spravedlnost v boji.‘

Zároveň, i když je to nyní těžké si představit, myšlenka svržení tunové bomby zaměřené na zabití agenta Hamásu a nakonec zabití celé rodiny jako ‚vedlejší škody‘ nebyla vždy tak snadno přijímána velkými skupinami izraelské společnosti. V roce 2002 například izraelské letectvo vybombardovalo dům Salaha Mustafy Muhammada Shehadeho, tehdejšího velitele brigád Al-Qassam, vojenského křídla Hamasu. Bomba zabila jeho, jeho manželku Eman, jeho 14letou dceru Lailu a 14 dalších civilistů, včetně 11 dětí. Zabití vyvolalo veřejné pozdvižení v Izraeli i ve světě a Izrael byl obviněn ze spáchání válečných zločinů. Tato kritika vedla k rozhodnutí izraelské armády v roce 2003 shodit menší, čtvrttunové bomby na setkání nejvyšších představitelů Hamasu – včetně nepolapitelného vůdce brigád Al-Qassam Mohammeda Deifa – konajícího se v obytné budově v Gaze, navzdory strachu, že by nebyl dostatečně silný, aby je zabil. Ve své knize ‚To Know Hamas‘ veterán izraelský novinář Shlomi Eldar napsal, že rozhodnutí použít relativně malou bombu bylo způsobeno precedentem Shehade a strachem, že tunová bomba zabije i civilisty v budově. Útok se nezdařil a vysocí důstojníci vojenského křídla z místa utekli.

V prosinci 2008, v první velké válce, kterou Izrael vedl proti Hamasu poté, co se chopil moci v Gaze, Yoav Gallant, který v té době vedl jižní velitelství IDF, řekl, že Izrael poprvé ‚zasáhl rodinné domy‘ vysoce postavených představitelů Hamasu s cílem je zničit, ale neublížit jejich rodinám. Gallant zdůraznil, že domy byly napadeny poté, co byly rodiny varovány ‚klepáním na střechu‘ a také telefonátem poté, kdy bylo jasné, že uvnitř domu probíhá vojenská aktivita Hamasu. Po Ochranné hraně v roce 2014, během níž Izrael začal ze vzduchu systematicky útočit na rodinné domy, shromáždily lidskoprávní skupiny jako B’Tselem svědectví Palestinců, kteří tyto útoky přežili. Ti, kteří přežili, uvedli, že domy se zhroutily samy do sebe, střepy skla rozřezaly těla lidí uvnitř, trosky ‚páchly krví‘ a lidé byli pohřbeni zaživa.

Tato smrtící politika pokračuje dodnes – částečně díky použití ničivých zbraní a sofistikovaných technologií, jako je Habsora, ale také díky politickému a bezpečnostnímu establishmentu, který uvolnil uzdu izraelské vojenské mašinérii. Patnáct let poté, co Gallant, nyní ministr obrany, trval na tom, že se armáda snaží minimalizovat civilní škody, jasně změnil melodii. ‚Bojujeme s lidskými zvířaty a podle toho jednáme,‘ řekl po 7. říjnu“, napsal ve svém článku Yuval Abraham.

https://www.972mag.com/mass-assassination-factory-israel-calculated-bombing-gaza/

sdílet na